Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava Úžasný vesmír - Triumfy astronomie
Jana Tichá Vytisknout článek

Výstava Úžasný vesmír - Triumfy astronomie

50 let výročí ESO. Autor: ESO
50 let výročí ESO.
Autor: ESO
aneb Vesmír očima Evropské jižní observatoře

Rok 2012 je rokem 50. výročí Evropské jižní observatoře (European Southern Observatory - ESO), nejvýznamnější mezivládní astronomické organizace na světě. Již 50 let zkoumají evropští astronomové skrze nejvýkonnější teleskopy světa umístěné na náhorních plošinách v oblasti pouště Atacama v Chile světa bohatou a nádhernou jižní oblohu.

Výstava Úžasný vesmír ukazuje výsledky tohoto úsilí na úžasných barevných velkoformátových snímcích jižní Mléčné dráhy, Velkého a Malého Magellanova mračna, oblastí, ve kterých vznikají nové hvězdy, mlhovin známých i méně známých jmen (Orion, Orlí mlhovina, Trifid, Carina, Tarantule, Kočičí tlapka či Vánoční stromeček), třpytící se kulovou hvězdokupu Omega Centauri, galaxii Sombrero, Centaurus A a další klenoty jižního nebe.

Evropská jižní observatoř (ESO) zaujímá celosvětově přední pozice v astronomickém výzkumu a je zdaleka nejproduktivnější pozemní observatoří na světě. ESO provozuje tři unikátní observatoře světové úrovně - La Silla, Paranal a Chajnantor, které astronomům umožňují pozorování z míst s nejčistší oblohou na jižní polokouli. Současně je ESO na špičce ve vývoji technologií a zařízení. V současné době plánuje další generaci velkých dalekohledů, včetně Evropského extrémně velkého dalekohledu E-ELT. ESO byla založena 5. října 1962. V současné době sdružuje 15 zemí. Česká republika se připojila k organizaci ESO jako její 13. členský stát v roce 2007.

Výstavu připravila Ing. Jana Tichá z Hvězdárny a planetária České Budějovice. Výstava byla realizována díky přispění European Southern Observatory, Education and Public Outreach Department, Garching bei Muenchen, Germany. Poprvé má naše výstava jak klasickou interiérovou část, tak exteriérové panely na zahradě Hvězdárny a planetária.

Výstavu Úžasný vesmír můžete navštívit až do konce prosince 2012. Spatřit ji můžete ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České Budějovice na Zátkově nábřeží 4. Otevřeno v otevírací době Hvězdárny a planetária. Na výstavu je vstup volný. Exteriérovou část výstavy můžete spatřit u vstupu na zahradu hvězdárny v Háječku kdykoliv, bez časového omezení. Informace o doprovodných akcích pro veřejnost v Úžasném vesmíru najdete na našich webových stránkách www.hvezdarnaCB.cz

Hvězdárna a planetárium České Budějovice
Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
Tel. 386 352 044 nebo 380 123 333 (VoIP)
jticha@klet.cz www.hvezdarnaCB.cz




O autorovi



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »