Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  1000 planetek z Kleti
Jana Tichá Vytisknout článek

1000 planetek z Kleti

Všechny planetkové objevy z Kletě. Autor: Observatoř Kleť.
Všechny planetkové objevy z Kletě.
Autor: Observatoř Kleť.
Počet potvrzených objevů planetek z jihočeské Observatoře Kleť v lednu 2013 dosáhl tisícovky. Astronomové z Kleti se tak zařadili mezi dvacítku nejúspěšnějších hledačů planetek na světě.

Tisková zpráva Hvězdárny na Kleti.

Kolem Slunce – naší nejbližší hvězdy – krouží 8 velkých planet včetně Země. Nejsou však ve Sluneční soustavě zdaleka samy. Kolem Slunce obíhají i menší tělesa – komety a planetky. Většina planetek se nachází v prstenci mezi drahami Marsu a Jupiteru. Vzácnější typy planetek křižují dráhu Země či se naopak pohybují ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy za drahou Neptunu. Hledání planetek, měření jejich přesných pozic a výpočty jejich drah umožňuje lépe poznat Sluneční soustavu, naše nejbližší vesmírné okolí, a pochopit její vznik a vývoj. Zároveň pomůže identifikovat planetky, které hrozí srážkou se Zemí a mohly by být nebezpečné pro lidskou civilizaci.

Tisícím kleťským objevem je planetka s pořadovým číslem (350969). Astronomové na Kleti ji nalezli 27. února 2003 na snímku pořízeném teleskopem KLENOT. Planetka nese předběžné označení 2003 DK13. Jméno ještě nedostala, ale její objevitelé už nad ním pilně přemýšlejí. Pravděpodobně se bude vztahovat k historii Jižních Čech.

Trocha historie: první planetka byla na Observatoři Kleť objevena v roce 1977. Do roku 1991 jich však přibylo jen 139. Většina potvrzených objevů, celkem 860, tak přibyla až za současného vedení hvězdárny a planetového výzkumného programu Janou Tichou od roku 1992 dosud.

Kopule Hvězdárny na Kleti. Autor: Jana Tichá.
Kopule Hvězdárny na Kleti.
Autor: Jana Tichá.
Trocha statistiky: tisíc kleťských planetek bylo nalezeno za použití dvou záznamových technologií – fotografické (do 1996) a elektronické (tzv. CCD od 1994). Tisíc kleťských planetek bylo nalezeno na snímcích ze tří různých dalekohledů Observatoře Kleť – fotografické Maksutovovy komory o průměru 0,63 m, 0,57 m zrcadlového dalekohledu vybaveného CCD kamerou a nejnovějšího 1,06m teleskopu KLENOT, vybaveného moderní elektronickou CCD kamerou. Tisíc kleťských planetek připadá na dvanáct objevitelů. Vůbec nejúspěšnějším je s 512 objevy a spoluobjevy astronom a vedoucí Observatoře Kleť Miloš Tichý. Za ním ve statistice následují Antonín Mrkos (275 objevů) a Jana Tichá. Většina z tisíce kleťských planetek patří mezi typická tělesa hlavního pásu. Najdeme však mezi nimi i planetky ze skupiny Trojanů, blízkozemní asteroidy či planetky s výstřednou dráhou či většími sklony k rovině ekliptiky.

Astronomové na jihočeské Observatoři Kleť se v posledních letech věnují především sledování asteroidů a komet s neobvyklými typy drah. To představuje zejména blízkozemní asteroidy a transneptunická tělesa. Významnou rolí Kleti v mezinárodní vědecké spolupráci je právě ověřování a potvrzování objevů dosud neznámých blízkozemních těles a zpřesňování jejich drah. Objevy dosud neznámých planetek na snímcích vybraných polí hvězdné oblohy jsou vlastně bonusem tohoto základního programu. Hlavním dalekohledem Observatoře Kleť je teleskop KLENOT o průměru zrcadla 1,06 metru, v současnosti nejmodernější a druhý největší dalekohled v České republice. Výzkumný tým KLENOTu tvoří v současnosti Jana Tichá, Miloš Tichý, Michal Kočer a Michaela Honková. Observatoř Kleť je pobočkou Hvězdárny a planetária České Budějovice a celá profesionální astronomická instituce je zřizována Jihočeským krajem.

Ing. Jana Tichá
Hvězdárna a planetarium České Budějovice
s pobočkou na Kleti
tel. 386 352 044, 380 123 333 (VoIP)
e-mail: marketing@hvezdarnacb.cz
www.hvezdarnaCB.cz




O autorovi

Štítky: Observatoř na Kleti


24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

testovaci fotka

testovací fotka

Další informace »