Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Českobudějovická hvězdárna zve na výstavu Kleťský zvířetník
Jana Tichá Vytisknout článek

Českobudějovická hvězdárna zve na výstavu Kleťský zvířetník

Veverka na Kleti. Autor: HaP ČB.
Veverka na Kleti.
Autor: HaP ČB.
Kleťský zvířetník aneb veverky, kuny, myši, strakapoudi, sojky, sovy a motýli na návštěvě u hvězdářů na Observatoři Kleť. Nová výstava na českobudějovické hvězdárně představí osobní pohled na přírodu Blanského lesa.

Práce na kleťské hvězdárně je pozoruhodným propojením nejmodernějších astronomických a IT technologií s pobytem na vrcholu hory Kleť. Zachovaná příroda a vzdálenost od moderní civilizace zajišťuje místním hvězdářům vynikající podmínky pro astronomická pozorování. Jaksi navíc se stali sousedy nejrůznějšího živočišstva. Na Kleti dávají dobrou noc kuny, sovy či netopýři. Budí veverka za oknem. Zmije na schodech nebývá překvapením. Léto zdobí mračna motýlů a světlušek.

Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.

Nová výstava na českobudějovické hvězdárně nemá být učebnicí zoologie ani atlasem zvířat. Hvězdáři se s vámi chtějí podělit o osobní zážitky a milá setkání s jejich chlupatými či opeřenými sousedy a sousedkami, žijícími v CHKO Blanský les a navštěvujícími zahradu Observatoře Kleť.

Fotografie byly pořizovány různými fotoaparáty a objektivy v průběhu několika let. Většina z nich přes okenní sklo. Nebylo přitom ublíženo žádnému zvířeti. Hvězdáři zvířátka nechytají ani nehladí, jenom na ně občas mezi prací mrknou oknem. Kleťskou zvířenu neochočují, občas ona ochočuje je :-) Dotují je ořechy, slunečnicovými semeny, jablky, sušenými švestkami, výjimečně piškoty či vejci. Nepohrdnou čistou vodou k napití. Jsou ostražitá, obezřetná a rychlá, takže pokud přijdete na Kleť, nemusí se vám podařit žádné zahlédnout. Ale zpět k astronomii – kleťská fauna má dokonce několik svých planetek - (5026) Martes, (7334) Sciurus a (7464) Vipera.

Výstavu doplňují geocoiny s motivy zvířat ze soukromé sbírky kuňáková. KLEŤSKÝ ZVÍŘETNÍK můžete spatřit v otevírací době ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České Budějovice. Na výstavu je vstup volný. Exteriérovou část výstavy můžete shlédnout u vstupu na zahradu hvězdárny v Háječku kdykoliv, bez časového omezení. Možná se někomu i poštěstí zahlédnout některou z veverek pobývajících v okolí Hvězdárny a planetária. Výstavu připravila Ing. Jana Tichá z Hvězdárny a planetária České Budějovice. Informace o doprovodných akcích pro veřejnost najdete na našich webových stránkách www.hvezdarnaCB.cz.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice je instituce zabývající se astronomickým výzkumem a seznamováním široké veřejnosti s astronomií a jí příbuznými vědami. Hvězdárna Kleť, pobočka českobudějovické hvězdárny, je nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Dnes je Observatoř Kleť známá u nás a hlavně ve světě výzkumem planetek a komet.

Ing. Jana Tichá
ředitelka HaP
Hvězdárna a planetárium České Budějovice
tel. 386 352 044
e-mail: jticha@klet.cz
www.hvezdarnaCB.cz




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »