Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Českobudějovická hvězdárna zve na výstavu Kleťský zvířetník
Jana Tichá Vytisknout článek

Českobudějovická hvězdárna zve na výstavu Kleťský zvířetník

Veverka na Kleti. Autor: HaP ČB.
Veverka na Kleti.
Autor: HaP ČB.
Kleťský zvířetník aneb veverky, kuny, myši, strakapoudi, sojky, sovy a motýli na návštěvě u hvězdářů na Observatoři Kleť. Nová výstava na českobudějovické hvězdárně představí osobní pohled na přírodu Blanského lesa.

Práce na kleťské hvězdárně je pozoruhodným propojením nejmodernějších astronomických a IT technologií s pobytem na vrcholu hory Kleť. Zachovaná příroda a vzdálenost od moderní civilizace zajišťuje místním hvězdářům vynikající podmínky pro astronomická pozorování. Jaksi navíc se stali sousedy nejrůznějšího živočišstva. Na Kleti dávají dobrou noc kuny, sovy či netopýři. Budí veverka za oknem. Zmije na schodech nebývá překvapením. Léto zdobí mračna motýlů a světlušek.

Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.

Nová výstava na českobudějovické hvězdárně nemá být učebnicí zoologie ani atlasem zvířat. Hvězdáři se s vámi chtějí podělit o osobní zážitky a milá setkání s jejich chlupatými či opeřenými sousedy a sousedkami, žijícími v CHKO Blanský les a navštěvujícími zahradu Observatoře Kleť.

Fotografie byly pořizovány různými fotoaparáty a objektivy v průběhu několika let. Většina z nich přes okenní sklo. Nebylo přitom ublíženo žádnému zvířeti. Hvězdáři zvířátka nechytají ani nehladí, jenom na ně občas mezi prací mrknou oknem. Kleťskou zvířenu neochočují, občas ona ochočuje je :-) Dotují je ořechy, slunečnicovými semeny, jablky, sušenými švestkami, výjimečně piškoty či vejci. Nepohrdnou čistou vodou k napití. Jsou ostražitá, obezřetná a rychlá, takže pokud přijdete na Kleť, nemusí se vám podařit žádné zahlédnout. Ale zpět k astronomii – kleťská fauna má dokonce několik svých planetek - (5026) Martes, (7334) Sciurus a (7464) Vipera.

Výstavu doplňují geocoiny s motivy zvířat ze soukromé sbírky kuňáková. KLEŤSKÝ ZVÍŘETNÍK můžete spatřit v otevírací době ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České Budějovice. Na výstavu je vstup volný. Exteriérovou část výstavy můžete shlédnout u vstupu na zahradu hvězdárny v Háječku kdykoliv, bez časového omezení. Možná se někomu i poštěstí zahlédnout některou z veverek pobývajících v okolí Hvězdárny a planetária. Výstavu připravila Ing. Jana Tichá z Hvězdárny a planetária České Budějovice. Informace o doprovodných akcích pro veřejnost najdete na našich webových stránkách www.hvezdarnaCB.cz.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice je instituce zabývající se astronomickým výzkumem a seznamováním široké veřejnosti s astronomií a jí příbuznými vědami. Hvězdárna Kleť, pobočka českobudějovické hvězdárny, je nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Dnes je Observatoř Kleť známá u nás a hlavně ve světě výzkumem planetek a komet.

Ing. Jana Tichá
ředitelka HaP
Hvězdárna a planetárium České Budějovice
tel. 386 352 044
e-mail: jticha@klet.cz
www.hvezdarnaCB.cz




O autorovi



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »