Kapesní asteroid na dosah ruky
Vesmírný balvan o rozměru pěti metrů proletěl před několika dny kolem Země ve vzdálenosti 162 000 kilometrů. Je to páté nejbližší zaregistrované přiblížení asteroidu k Zemi a zároveň je to jeden z nejmenších, ne-li vůbec nejmenší, pozorovaný blízkozemní asteroid. O sledování tělesa se "podělily" Spacewatch II, KLENOT a VLT ;-)
Stopu tělesa nyní označovaného jako 2003 SW130, našla na snímcích pořízených 1,8-m teleskopem Spacewatch II. astronomka Arianna Gleason na arizonském Kitt Peaku 20.září 2003. Rychlý pohyb tělesa po obloze sliboval, že se může jednat o objev nového blízkozemního asteroidu. Po umístění na speciální internetové stránce spravované Minor Planet Center potvrdil objev a existenci tohoto unikátního tělesa Miloš Tichý s 1,06-m teleskopem KLENOT Observatoře Kleť. Členové spacewatchového týmu Arianna Gleason a prof. Tom Gehrels si "své" nové těleso sledovali dál, takže ze získaných pozic z Arizony a Kleti mohl ředitel mezinárodního centra pro sledování planetek a uznávaný odborník na dynamiku těles sluneční soustavy dr. Brian Marsden spočítat jeho výslednou dráhu.
![]() |
| Asteroid 2003 SW130 je na snímku poblíž hvězdy, na výřezu i zvětšenině označen šipkou. Snímané pole se na obloze nacházelo poblíž Marsu. Snímek byl pořízen 1,06-m KLENOT teleskopem expozicí 15 sekund. Jasnost tělesa byla mag.=20,2 V.Foto Miloš Tichý a Jana Tichá |
Ukázalo se, že opravdu jde o blízkozemní asteroid typu Aten. Při svém oběhu kolem Slunce protíná dráhy Venuše a Země. Dne 19.září 2003, tedy den před objevem, prolétl ve vzdálenosti pouhých 0,00108 AU (čili 162 000 kilometrů) od Země. Pro srovnání střední vzdálenost Měsíce od Země je 394 000 kilometrů, tedy skoro dvaapůlnásobek této vzdálenosti. Nejblíže Zemi byla zaznamenána planetka 1994 XM1 a to ve vzdálenosti 112 000 kilometrů.
Na základě absolutní magnitudy H=29,2 je rozměr asteroidu odhadován mezi 5 až 9 metry, tedy asi o rozměru vašeho obývacího pokoje. Jedná se o vůbec nejmenší objev projektu Spacewatch. Asteroid těchto rozměrů není samozřejmě nebezpečný pro Zemi, i v případě střetu se Zemí by se pravděpodobně rozpadl už v atmosféře Země a my bychom uviděli skvělý bolid a nanejvýš mohli nalézt jeho úlomky v podobě meteoritů. Ač nás tak malý asteroid nemůže ohrozit, umožňuje sledování takovýchto těles a statistika jejich populace studium procesů fragmentace a naopak soudržnosti asteroidů při vzájemných kolizích.
Dráha planetky 2003 SW130 ve sluneení soustavi
Objev a sledování asteroidu 2003 SW130 ukazuje jak výkonnou technikou a efektivním systémem práce disponují některá astronomická pracoviště, jsou-li schopna zaznamenat jen několikametrové skalisko na vzdálenost přes sto tisíc kilometrů. Případ asteroidu 2003 SW130 zároveň ukazuje fungující nutnou mezinárodní spolupráci astronomů, neboť pozoruhodný objev arizonských astronomů potvrdili pouze na jihočeské Kleti. "Nice cooperation - prima spolupráce" řekl výše zmíněný Brian Marsden z americké Smithsonian Astrophysical Observatory pro BBC On-line. Kromě pozorovatelů na Kitt Peaku a na Kleti pořídili měření asteroidu 2003 SW130 jenom astronomové s 8,2-m Very Large Telescope (VLT) na Evropské jižní observatoři v Chile. Takže máme s KLENOTem opravdu skvělou společnost.
A planetka 2003 SW130 - ta se odebrala na Sluncem osvětlenou část oblohy. Bye bye.
O autorovi
20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Česká astrofotografie měsíce
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Poslední čtenářská fotografie

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

