Kapesní asteroid na dosah ruky
Vesmírný balvan o rozměru pěti metrů proletěl před několika dny kolem Země ve vzdálenosti 162 000 kilometrů. Je to páté nejbližší zaregistrované přiblížení asteroidu k Zemi a zároveň je to jeden z nejmenších, ne-li vůbec nejmenší, pozorovaný blízkozemní asteroid. O sledování tělesa se "podělily" Spacewatch II, KLENOT a VLT ;-)
Stopu tělesa nyní označovaného jako 2003 SW130, našla na snímcích pořízených 1,8-m teleskopem Spacewatch II. astronomka Arianna Gleason na arizonském Kitt Peaku 20.září 2003. Rychlý pohyb tělesa po obloze sliboval, že se může jednat o objev nového blízkozemního asteroidu. Po umístění na speciální internetové stránce spravované Minor Planet Center potvrdil objev a existenci tohoto unikátního tělesa Miloš Tichý s 1,06-m teleskopem KLENOT Observatoře Kleť. Členové spacewatchového týmu Arianna Gleason a prof. Tom Gehrels si "své" nové těleso sledovali dál, takže ze získaných pozic z Arizony a Kleti mohl ředitel mezinárodního centra pro sledování planetek a uznávaný odborník na dynamiku těles sluneční soustavy dr. Brian Marsden spočítat jeho výslednou dráhu.
![]() |
| Asteroid 2003 SW130 je na snímku poblíž hvězdy, na výřezu i zvětšenině označen šipkou. Snímané pole se na obloze nacházelo poblíž Marsu. Snímek byl pořízen 1,06-m KLENOT teleskopem expozicí 15 sekund. Jasnost tělesa byla mag.=20,2 V.Foto Miloš Tichý a Jana Tichá |
Ukázalo se, že opravdu jde o blízkozemní asteroid typu Aten. Při svém oběhu kolem Slunce protíná dráhy Venuše a Země. Dne 19.září 2003, tedy den před objevem, prolétl ve vzdálenosti pouhých 0,00108 AU (čili 162 000 kilometrů) od Země. Pro srovnání střední vzdálenost Měsíce od Země je 394 000 kilometrů, tedy skoro dvaapůlnásobek této vzdálenosti. Nejblíže Zemi byla zaznamenána planetka 1994 XM1 a to ve vzdálenosti 112 000 kilometrů.
Na základě absolutní magnitudy H=29,2 je rozměr asteroidu odhadován mezi 5 až 9 metry, tedy asi o rozměru vašeho obývacího pokoje. Jedná se o vůbec nejmenší objev projektu Spacewatch. Asteroid těchto rozměrů není samozřejmě nebezpečný pro Zemi, i v případě střetu se Zemí by se pravděpodobně rozpadl už v atmosféře Země a my bychom uviděli skvělý bolid a nanejvýš mohli nalézt jeho úlomky v podobě meteoritů. Ač nás tak malý asteroid nemůže ohrozit, umožňuje sledování takovýchto těles a statistika jejich populace studium procesů fragmentace a naopak soudržnosti asteroidů při vzájemných kolizích.
Dráha planetky 2003 SW130 ve sluneení soustavi
Objev a sledování asteroidu 2003 SW130 ukazuje jak výkonnou technikou a efektivním systémem práce disponují některá astronomická pracoviště, jsou-li schopna zaznamenat jen několikametrové skalisko na vzdálenost přes sto tisíc kilometrů. Případ asteroidu 2003 SW130 zároveň ukazuje fungující nutnou mezinárodní spolupráci astronomů, neboť pozoruhodný objev arizonských astronomů potvrdili pouze na jihočeské Kleti. "Nice cooperation - prima spolupráce" řekl výše zmíněný Brian Marsden z americké Smithsonian Astrophysical Observatory pro BBC On-line. Kromě pozorovatelů na Kitt Peaku a na Kleti pořídili měření asteroidu 2003 SW130 jenom astronomové s 8,2-m Very Large Telescope (VLT) na Evropské jižní observatoři v Chile. Takže máme s KLENOTem opravdu skvělou společnost.
A planetka 2003 SW130 - ta se odebrala na Sluncem osvětlenou část oblohy. Bye bye.
O autorovi
38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Česká astrofotografie měsíce
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé


