Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)
Jana Tichá Vytisknout článek

Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)

Blíží se k nám nová Machholzova kometa. Nejblíže Zemi se ocitne v noci z 5. na 6. ledna, kdy proletí ve vzdálenosti 51 milionů kilometrů od nás. Nejjasnější by měla být kolem 10. ledna, kdy bude vidět i malými dalekohledy.

Tiskové prohlášení ČAS č.68

Kometa s oficiálním označením C/2004 Q2 (Machholz) se od začátku prosince pohybuje v souhvězdí Eridanus. Na začátku ledna 2005 doputuje poblíž otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka. Současná předpověď udává pro období největší jasnosti kolem 10. ledna 2005 magnitudu 4,1 a to znamená, že kometa bude slabší než galaxie v Andromedě či než byla kometa C/2001 Q4 (NEAT) čili známá "Q4" v květnu 2004. Od konce prosince 2004 do konce ledna 2005 by měla být kometa Machholz dost jasná na pozorování malými dalekohledy i triedry, jen pozor na měsíční úplněk (nastává 26. prosince) a rušící umělé osvětlení. Na skutečně tmavé obloze mimo města bude kolem 10. ledna možné kometu vyhledat i pouhým okem jako velmi slabou malou mlhavou "hvězdičku". Rozhodně tedy nečekejte třpytící se vlasatici s ohonem přes půl oblohy. Podle současných poznatků nebude Machholz nebeským divadlem, jakým byla kometa Hale-Bopp. Jasnými kometami vesmír zřejmě šetří. A těžko jejich jasnost předpovídat, zejména u nových komet. Přísluním Machholzova kometa projde 24.ledna 2005 a bude v té době 1,2 astronomické jednotky, tj. cca 180 milionů kilometrů, od Slunce. Jde o kometu s parabolickou dráhou a sklonem k rovině ekliptiky 39 stupňů.

Kometu nalezl Don. E. Machholz 27.srpna 2004 nad ránem z kalifornského Calfaxu (USA) pomocí 15ti centimetrového dalekohledu. Objev potvrdili dva australští astronomové z observatoře na Siding Spring. Nově objevená kometa je Machholzovým desátým objevem. Svůj lov na komety začal v roce 1975 a dosud věnoval hledání více než 7000 hodin, z toho na objev poslední komety připadlo 1457 hodin. Svoji první kometu nalezl v roce 1978, předposlední objevil v roce 1994.

A jak se amatérsky vizuálně komety hledají? Machholz v posledních letech hledá asi 100 hodin za rok. Postupně projíždí dalekohledem vybranou část oblohy a kontroluje s hvězdnými mapami a polohami známých komet podezřelé objekty. Údaje o možném novém objevu hlásí mezinárodní centrále Central Bureau for Astronomical Telegrams (CBAT) při Mezinárodní astronomické unii, sídlící v Cambridge v USA. Tak jako u jiných objevů, byl i objev nové Machholzovy komety pouze a právě jen začátkem pro určení dráhy a dalšího zkoumání komety.

Absolutní většina dnes objevovaných komet připadá na velké hledací programy, zaměřené primárně na pátrání po blízkozemních planetkách (LINEAR, Spacewatch, LONEOS, NEAT, Catalina) či na družici SOHO sledující okolí Slunce. Vizuální amatérské objevy komet, výsledky nekonečných hodin sezení u dalekohledu s okem přitisknutým na okulár, jsou vlastně už jen výjimkou ve statistice.

Mapku pro vyhledání komety i snímky komety naleznete na http://www.komety.cz.

Tiskové prohlášení ve formátu MS Word




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »