Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)
Jana Tichá Vytisknout článek

Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)

Blíží se k nám nová Machholzova kometa. Nejblíže Zemi se ocitne v noci z 5. na 6. ledna, kdy proletí ve vzdálenosti 51 milionů kilometrů od nás. Nejjasnější by měla být kolem 10. ledna, kdy bude vidět i malými dalekohledy.

Tiskové prohlášení ČAS č.68

Kometa s oficiálním označením C/2004 Q2 (Machholz) se od začátku prosince pohybuje v souhvězdí Eridanus. Na začátku ledna 2005 doputuje poblíž otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka. Současná předpověď udává pro období největší jasnosti kolem 10. ledna 2005 magnitudu 4,1 a to znamená, že kometa bude slabší než galaxie v Andromedě či než byla kometa C/2001 Q4 (NEAT) čili známá "Q4" v květnu 2004. Od konce prosince 2004 do konce ledna 2005 by měla být kometa Machholz dost jasná na pozorování malými dalekohledy i triedry, jen pozor na měsíční úplněk (nastává 26. prosince) a rušící umělé osvětlení. Na skutečně tmavé obloze mimo města bude kolem 10. ledna možné kometu vyhledat i pouhým okem jako velmi slabou malou mlhavou "hvězdičku". Rozhodně tedy nečekejte třpytící se vlasatici s ohonem přes půl oblohy. Podle současných poznatků nebude Machholz nebeským divadlem, jakým byla kometa Hale-Bopp. Jasnými kometami vesmír zřejmě šetří. A těžko jejich jasnost předpovídat, zejména u nových komet. Přísluním Machholzova kometa projde 24.ledna 2005 a bude v té době 1,2 astronomické jednotky, tj. cca 180 milionů kilometrů, od Slunce. Jde o kometu s parabolickou dráhou a sklonem k rovině ekliptiky 39 stupňů.

Kometu nalezl Don. E. Machholz 27.srpna 2004 nad ránem z kalifornského Calfaxu (USA) pomocí 15ti centimetrového dalekohledu. Objev potvrdili dva australští astronomové z observatoře na Siding Spring. Nově objevená kometa je Machholzovým desátým objevem. Svůj lov na komety začal v roce 1975 a dosud věnoval hledání více než 7000 hodin, z toho na objev poslední komety připadlo 1457 hodin. Svoji první kometu nalezl v roce 1978, předposlední objevil v roce 1994.

A jak se amatérsky vizuálně komety hledají? Machholz v posledních letech hledá asi 100 hodin za rok. Postupně projíždí dalekohledem vybranou část oblohy a kontroluje s hvězdnými mapami a polohami známých komet podezřelé objekty. Údaje o možném novém objevu hlásí mezinárodní centrále Central Bureau for Astronomical Telegrams (CBAT) při Mezinárodní astronomické unii, sídlící v Cambridge v USA. Tak jako u jiných objevů, byl i objev nové Machholzovy komety pouze a právě jen začátkem pro určení dráhy a dalšího zkoumání komety.

Absolutní většina dnes objevovaných komet připadá na velké hledací programy, zaměřené primárně na pátrání po blízkozemních planetkách (LINEAR, Spacewatch, LONEOS, NEAT, Catalina) či na družici SOHO sledující okolí Slunce. Vizuální amatérské objevy komet, výsledky nekonečných hodin sezení u dalekohledu s okem přitisknutým na okulár, jsou vlastně už jen výjimkou ve statistice.

Mapku pro vyhledání komety i snímky komety naleznete na http://www.komety.cz.

Tiskové prohlášení ve formátu MS Word




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »