Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Unikátní exponát na českobudějovické hvězdárně
Jana Tichá Vytisknout článek

Unikátní exponát na českobudějovické hvězdárně

Hvězdárna a planetárium České Budějovice
Hvězdárna a planetárium České Budějovice
Chtěli byste spatřit unikátní astronomický přístroj, který za tři stovky let své existence doputoval z vyšebrodského kláštera přes Hitlerovo muzeum v Linci zpět do Jižních Čech až na českobudějovickou hvězdárnu? Nyní máte příležitost. Unikátní historickou armilární sféru můžete spatřit již od včerejška jako mimořádný exponát v rámci výstavy "Hvězdy a růže" ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České Budějovice na Zátkově nábřeží 4, kde navazuje na stávající expozici historických slunečních hodin a hvězdných glóbů.

Pod tajuplným názvem "armilární sféra" se skrývá přístroj znázorňující nebeskou sféru a její hlavní kružnice, tedy nebeský rovník, ekliptiku s dvanácti souhvězdími zvěrokruhu, obratníky Raka a Kozoroha a další. Na rozdíl od hvězdného glóbu umožňuje vidět nebeskou sféru skrz naskrz, zevnitř i zvenčí. Vystavená armilární sféra je navíc uvnitř doplněná teluriem, tedy modelem znázorňujícím vzájemné polohy Slunce, Země, Měsíce a planet od Merkuru po Saturn. Celý přístroj, používaný před stovkami let pro výuku astronomie na tehdejších gymnáziích a vyšších školách, ukazoval vlastně to samé, co dnes představujeme široké veřejnosti i školním exkurzím s pomocí planetária a digitálních projekcí.

Vyšebrodská armilární sféra není na výstavě jediná. Trojrozměrný exponát doplňuje na několika panelech zobrazení armilárních sfér ve spise Tychona Brahe, na Keplerově památníku či ve spise Johanna Sacrobosca. To už zapátrejte na místě samém.

Mimořádné vědy mají mnohdy mimořádné osudy. Tento krásný astronomický přístroj byl vyroben ve Vídni po roce 1700 a patřil klášteru ve Vyšším Brodě. Členové cisterciáckého řádu jej používali pro výuku, které se věnovali jak ve svém učilišti, tak od roku 1815 v Českých Budějovicích. Za II. světové války v r. 1942 byl přístroj spolu s mnoha dalšími unikáty zkonfiskován nacisty pro budoucí Hitlerovo muzeum. Z Lince byl do Vyššího Brodu vrácen teprve v roce 2009. Laskavostí převora Cisterciáckého opatství Vyšší Brod byla nyní armilární sféra zapůjčena na naši výstavu o historii hvězdářství.

Výstava potrvá až do poloviny března 2012. Navštívit ji můžete ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České Budějovice na Zátkově nábřeží. Otevřeno v otevírací době Hvězdárny a planetária. Na výstavu vstup volný. Informace o doprovodných akcích pro veřejnost najdete na našich webových stránkách www.hvezdarnaCB.cz.




O autorovi



1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).

Další informace »