Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti
Jana Tichá Vytisknout článek

První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti

První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti

V noci z 1. na 2.června 2002 objevili astronomové na jihočeské Observatoři Kleť dosud neznámou planetku pohybující se v blízkosti Země. Zemi minula o pouhé 0,02 astronomické jednotky, tj. o tři a půl milionů kilometrů. Dnes se už od nás bezpečně vzdaluje do vesmíru. Patří mezi velmi vzácné planetky typu Apollo, které křižují dráhu Země. Takových těles zatím známe jenom necelých devět stovek, zatímco počet všech už někdy zaznamenaných planetek se blíží dvou set tisícům a absolutní většina takových objevů připadá na velké americké hledací projekty.

Pozoruhodná planetka byla objevená na Kleti s pomocí nového dalekohledu KLENOT. Ten má průměr hlavního zrcadla 106 centimetrů a v provozu je od letošního března. Jeho název KLENOT je zkratkou pro kleťský teleskop pro sledování asteroidů a komet s neobvyklými drahami. Novou planetku nalezli astronomové Miloš Tichý a Jana Tichá na snímku původně určeném pro měření jiného zajímavého blízkozemního asteroidu. Protože se však všechny pořízené snímky kontrolují, aby nebyla přehlédnuta žádná neznámá planetka či kometa, zaznamenali v zorném poli druhé, velmi rychle se pohybující těleso.

Objev ohlášený do centrály Mezinárodní astronomické unie v americké Cambridge potvrdili tu samou noc astronomové z Nového Zélandu a Kanady. Právě kombinace pozorování z tak vzdálených míst na zeměkouli umožnila spolehlivý výpočet dráhy planetky i její vzdálenosti od Země. Další noc přispěl ke sledování planetky i pozorovatel z Ondřejova u Prahy.

Nová blízkozemní planetka dostala mezinárodní označení 2002 LK. Z dosavadních pozorování lze odhadnout její rozměr na cca. 70 metrů, tedy asi tolik jako těleso, které způsobilo známou tunguzskou katastrofu.

Astronomové na jihočeské Kleti tak už ověřili, že jejich nový přístroj skutečně přispívá k hlubšímu poznání planetek a komet kroužících sluneční soustavou a vhodně doplňuje mezinárodní síť zaměřenou na identifikování těch, které by mohly ohrozit naši Zemi.
Další podrobnosti
Ing. Jana Tichá
ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích a Observatoře Kleť




O autorovi



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova Sagittae 2026

Nova Sagittae 2026. Detekce tohoto objektu byla oznámena 25.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením PNV J19450648+1822422. V cirkuláři CBET 5729 ze dne 26.8.2026 (UT) bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení V488 Sge. Nova se nachází nedaleko hvězdy delta Sge a na snímku je označena šipkou. Odhady její magnitudy z této noci se pohybují mezi hodnotami 7.1 - 7.5. Snímek vznikl složením 53 expozic o délce 6 sekund, pořízených za silného měsíčního světla, kdy byl Měsíc od novy na obloze vzdálen asi 48 stupňů a měl 98% osvětleného povrchu. Navíc po obloze přecházela nízká oblačnost a postupně se nasouvaly i pásy oblačnosti vysoké.

Další informace »