Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V létě z Kleti do vesmíru
Jana Tichá Vytisknout článek

V létě z Kleti do vesmíru

Observatoř na Kleti
Observatoř na Kleti
Jihočeská hora Kleť je známa nejen historickou kamennou rozhlednou a lanovou dráhou, ale hlavně nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Hvězdárna Kleť patří k nejvýznamnějším českým přírodovědným pracovištím. Každou jasnou noc míří z Kleti k hvězdné obloze velké dalekohledy a zdejší astronomové zkoumají planetky a komety. Pozoruhodné astronomické snímky si kleťští hvězdáři nenechávají pouze pro specializované stránky odborných časopisů či mezinárodní konference. Na léto z nich pro návštěvníky Kleti připravili tradiční letní exkurze a výstavu pod názvem "Z KLETI DO VESMÍRU".

Rozšířená výstava Z KLETI DO VESMÍRU ukazuje hlavně planetky a komety, neopomíjí však ani vzdálený vesmír - mlhoviny, hvězdokupy a galaxie. Barevné i černobílé snímky byly pořízeny třemi dalekohledy Observatoře Kleť - velkou fotografickou komorou, 0,57-m zrcadlovým dalekohledem i mohutným teleskopem KLENOT o průměru hlavního zrcadla 1 metr, vybaveným moderní elektronickou kamerou. Astronomické fotografie jsou doplněny informacemi o jménech planetek objevených na Kleti i družicovou mapou Jižních Čech s vyznačenými místy, po nichž se kleťské planetky jmenují. Fotografickou galerii komet od komety Bennett ke kometě Hale-Bopp doplňují unikátní snímky štěpících se kometárních jader komety Schwasmann-Wachmann 3 i snímky nejjasnějších komet posledních let. Připomenuta je samozřejmě periodická kometa Tichý, jediná kometa objevená v nynější České republice, která letos v únoru po více než sedmi letech opět zavítala k Zemi a ke svému objeviteli. Vystavené snímky v sobě spojují nejmodernější technologii s krásou, poezií a tajemstvími vesmíru.

V červenci a srpnu 2008 je na Hvězdárně na Kleti otevřeno pro veřejnost vždy od úterý do neděle, jednotlivé prohlídky začínají od 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30 hodin. Výstavou vás na Kleti provede věci znalý průvodce, zahraniční návštěvníky i cizojazyčně, případně s anglickým, německým a francouzským textem. V případě jasného počasí můžete pozorovat Slunce se slunečními skvrnami největším čočkovým dalekohledem v ČR.

Přípravu výstavy podpořil Jihočeský kraj jakožto zřizovatel hvězdárny.




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »