Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Asteroid pro Ferdinanda Vaňka
Jana Tichá Vytisknout článek

Asteroid pro Ferdinanda Vaňka

Dráha planetky (204370) Ferdinandvaněk. Autor: Jana Tichá
Dráha planetky (204370) Ferdinandvaněk.
Autor: Jana Tichá
Mezinárodní astronomická unie (IAU) nepovoluje pojmenovávat planetky (asteroidy) po politicích dříve než 100 let po jejich smrti. Toto pravidlo IAU platí pro osobnosti napříč politickým spektrem, bez ohledu na míru podpory demokracie či jejich "sametovost". K postavám divadelních her však nebývá zásadních připomínek. Takto jedna z planetek objevených na Kleti nyní nově získala jméno Ferdinanda Vaňka, spisovatele a disidenta, postavy z proslulé divadelní hry Audience a zároveň alter ego jejího autora Václava Havla.

Dnešní asteroid (204370) Ferdinandvaněk objevili astronomové z týmu KLENOT jihočeské Observatoře Kleť (který tvoří Jana Tichá, Miloš Tichý, Michal Kočer a Michaela Honková) na snímku pořízeném 5. října 2004 pomocí 1,06-m teleskopu KLENOT vybaveného elektronickou CCD kamerou. Planetka patří mezi tělesa hlavního pásu planetek nacházejících se mezi drahami velkých planet Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne po eliptické dráze jednou za 3,66 roku a dosahuje rozměru cca 2 kilometrů. O jejích dalších parametrech toho zatím víme jen málo. Planetka je příliš malá na to, aby byla pozorována pouhým okem. Na její zaznamenání je třeba použít větší hvězdářský dalekohled. Kromě Observatoře Kleť byl asteroid Ferdinandvaněk zaznamenán v rámci amerických astronomických projektů LINEAR, LONEOS, Mt. Lemmon Survey a Spacewatch. Pojmenování asteroidu Ferdinandvaněk navrhli taktéž jihočeští astronomové z Kleti, poté jej schválila a 6. dubna 2012 publikovala Mezinárodní astronomická unie.

Planetky jsou malá tělesa, vlastně větší či menší skaliska obíhající kolem Slunce obdobně jako velké planety.

Hvězdárna na vrcholu jihočeské hory Kleť je doma i ve světě dlouhodobě známá výzkumem planetek a komet. Na kontě má objevy devíti set devadesáti dosud neznámých planetek a výpočty jejich drah. Hlavně se však kleťský tým v rámci mezinárodní spolupráce věnuje studiu blízkozemních asteroidů a komet.

Spoluobjevitelka planetky Jana Tichá říká: "Pro planetky z Kleti se snažíme vybírat jména česká, zároveň však taková, jaká osloví naše kolegy i další lidi v zahraničí. Dalo by se říci, že jako čeští astronomové máme velkou výhodu, že náš světově uznávaný prezident Havel byl zároveň proslulým dramatikem. Mezi asteroidy se tak mohla octnout alespoň jeho zřejmě nejproslulejší literární postava - Ferdinand Vaněk. To jsou paradoxy..."

V době publikování této zprávy planetka Ferdinandvaněk putuje souhvězdím Berana, ale je asi milionkrát slabší než hvězdy viditelné pouhým okem.

Anglický originál citace k pojmenování planetky z Minor Planet Circulars:

(204370) Ferdinandvaněk = 2004 TH70
Discovered 2004 Oct. 5 by KLENOT at Kleť.
Ferdinand Vaněk (1936-2011) was a Czech playwritter, essayist and dissident, fictitious character in the play Audience as well as an alter ego of its author, Václav Havel. Vaněk also acted in other plays, including ones by Pavel Kohout, Pavel Landovský and Jiří Dienstbier.
(Minor Planet Circular No. 79108 - 2012 April 6, Harvard-Smithsonian Astrophysical Observatory and International Astronomical Union, Cambridge, USA)

Odkazy:
[1] www.minorplanetcenter.net
[2] www.hvezdarnacb.cz
[3] www.planetky.cz

Kontakty:
Ing. Jana Tichá
ředitelka
HaP Č. Budějovice - Kleť
jticha@klet.cz
Tel./fax 386 352 239
Tel. 386 352 044




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »