Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce
Jana Tichá Vytisknout článek

Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce

Zdeněk Müller s Krtečkem
Zdeněk Müller s Krtečkem
Český Krteček poletí zanedlouho s raketoplánem do kosmu. Autor Krtečkových dobrodružství Zdeněk Miler však už ve vesmíru své místo má - jeho jméno nese jedna z planetek objevených na Kleti.

Tisková zpráva HaP České Budějovice s pobočkou na Kleti.

Dnešní planetku (20364) Zdeněkmiler objevili astronomové z Observatoře Kleť na snímku pořízeném 20. května 1998 pomocí 0,57-m zrcadlového dalekohledu vybaveného elektronickou kamerou. Planetka patří mezi tělesa hlavního pásu planetek nacházejících se v prstenci mezi drahami velkých planet Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne po eliptické dráze jednou za 5,02 roku a dosahuje rozměru cca 15 kilometrů. Sklon její dráhy k rovině ekliptiky (tedy k rovině oběhu Země kolem Slunce) je 2,8 stupňů. O jejích dalších parametrech toho zatím víme jen málo. Planetka je příliš malá na to, aby byla pozorována pouhým okem, na její zaznamenání je třeba použít větší hvězdářský dalekohled. Kromě Observatoře Kleť byla planetka Zdeněkmiler zaznamenána v rámci amerických astronomických projektů LINEAR, Spacewatch, Catalina Sky Survey a dokonce na snímcích z kosmické sondy WISE.

Planetky jsou malá tělesa sluneční soustavy, větší či menší balvany, kamenná či kovová tělesa, vlastně "nepoužitý stavební materiál" při tvorbě velkých planet.

Hvězdárna na vrcholu jihočeské hory Kleť je doma i ve světě dlouhodobě známá výzkumem planetek a komet. Na kontě má objevy více než devíti set dosud neznámých planetek a výpočty jejich drah. Astronomové z kleťské observatoře mají možnost navrhovat těmto vesmírným tělesům pojmenování, která po schválení Mezinárodní astronomickou unií celosvětově reprezentují naší zemi.

Astronom a spoluobjevitel planetky Miloš Tichý říká: "Své místo v astronomických katalozích a potažmo na hvězdné obloze si Zdeněk Miler určitě zaslouží. Krtečkova dobrodružství těšila už několik generací dětí i dospělých a Krteček se v nich dokonce zabývá astronomií i kosmonautikou. Určitě znáte příběhy Krtek a raketa nebo Krtek a zelená hvězda".

Nyní se však dostane Krtek do kosmu doopravdy. Slavnou českou plyšovou postavičku si vezme do vesmíru ve svém osobním balíčku americký astronaut Andrew Feustel na misi raketoplánu Endeavour STS-134 s plánovaným startem 29. dubna 2011. V době mise STS-134 se bude planetka Zdeněkmiler nacházet v souhvězdí Blíženců. I astronaut Feustel na palubě raketoplánu by na její vyfotografování musel použít větší dalekohled.

Celá tisková zpráva ZDE.




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »