Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak na hvězdy?
Jana Tichá Vytisknout článek

Jak na hvězdy?

Aneb jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají?

Přednáška na českobudějovické hvězdárně na téma "Jak na hvězdy" - jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají? Přednášet bude ve středu 19.října 2005 od 19:00 hodin doc. Zdeněk Mikulášek z MU Brno.

Hvězdy jsou nejtypičtější útvary ve vesmíru. Soustřeďují v sobě významnou část jeho baryonové hmoty. Důležitost hvězd v astronomii je konečně patrná i ze samotného názvu této přírodní vědy. Ze starořečtiny je astronomie je něco jako "zákoník hvězd". Ačkoli moderní astronomie a astrofyzika v sobě zahrnuje též studium planetárních systémů, mezihvězdné látky, galaxií a vesmíru jako celku, zůstávají hvězdy nejdůležitějším objektem zájmu astronomů . Je to pochopitelně dáno i tím, že Slunce, těleso, na němž jsme přímo životně závislí, je též hvězdou.

Ještě v polovině 19. století astronomové soudili, že není důvod, proč by si neměly být všechny hvězdy velice podobné. Skutečnost je však zcela jiná - hvězdy se svými vnějšími i vnitřními charakteristikami odlišují přímo závratně, a zmíněná pestrost je pak určujícím znakem celé hvězdné populace.

A jak se tedy hvězdy měří, váží a ochutnávají? Jak se třídí a katalogizují? Jaká je typická hvězda? Je to naše Slunce? O tom se můžete víc dovědět na přednášce doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z Masarykovy university v Brně. Uvádíme ve středu 19.října 2005 od 19:00 hodin v sále Hvězdárny a planetária na Zátkově nábřeží v Českých Budějovicích. Přednáška bude doplněna počítačovou projekcí.




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »