Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak na hvězdy?
Jana Tichá Vytisknout článek

Jak na hvězdy?

Aneb jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají?

Přednáška na českobudějovické hvězdárně na téma "Jak na hvězdy" - jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají? Přednášet bude ve středu 19.října 2005 od 19:00 hodin doc. Zdeněk Mikulášek z MU Brno.

Hvězdy jsou nejtypičtější útvary ve vesmíru. Soustřeďují v sobě významnou část jeho baryonové hmoty. Důležitost hvězd v astronomii je konečně patrná i ze samotného názvu této přírodní vědy. Ze starořečtiny je astronomie je něco jako "zákoník hvězd". Ačkoli moderní astronomie a astrofyzika v sobě zahrnuje též studium planetárních systémů, mezihvězdné látky, galaxií a vesmíru jako celku, zůstávají hvězdy nejdůležitějším objektem zájmu astronomů . Je to pochopitelně dáno i tím, že Slunce, těleso, na němž jsme přímo životně závislí, je též hvězdou.

Ještě v polovině 19. století astronomové soudili, že není důvod, proč by si neměly být všechny hvězdy velice podobné. Skutečnost je však zcela jiná - hvězdy se svými vnějšími i vnitřními charakteristikami odlišují přímo závratně, a zmíněná pestrost je pak určujícím znakem celé hvězdné populace.

A jak se tedy hvězdy měří, váží a ochutnávají? Jak se třídí a katalogizují? Jaká je typická hvězda? Je to naše Slunce? O tom se můžete víc dovědět na přednášce doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z Masarykovy university v Brně. Uvádíme ve středu 19.října 2005 od 19:00 hodin v sále Hvězdárny a planetária na Zátkově nábřeží v Českých Budějovicích. Přednáška bude doplněna počítačovou projekcí.




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Trifid

29.6.2025 1:33 exp. 10 min. (60 x 10 sek.)

Další informace »