Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Tichý se vrátila
Jana Tichá Vytisknout článek

Kometa Tichý se vrátila

Kometa Tichý pozorovaná při svém prvním návratu od objevu 3.2.2008.
Kometa Tichý pozorovaná při svém prvním návratu od objevu 3.2.2008.

Jediná kometa objevená v nynější České republice se po sedmi letech vrátila ke Slunci a k Zemi.

Kometu objevil astronom Miloš Tichý z jihočeské Observatoře Kleť v říjnu 2000. Patří mezi krátkoperiodické komety Jupiterovy rodiny. Její oběžná doba je 7,3 roku.

Přestože letošní návrat je z pozorovatelského hlediska dost nepříznivý, znovunalezli kleťští astronomové kometu Tichý na snímcích hvězdné oblohy pořízených v lednu a únoru 2008 poblíž předem vypočtené polohy. Jeví se cc. třikrát slabší než při objevu před sedmi lety. Kometa je obklopena malým oblakem prachu a plynů, takzvanou komou, nemá však viditelný ohon. Kometa Tichý je zaznamenatelná většími hvězdářskými dalekohledy s elektronickým záznamovým zařízením, není tedy viditelná pouhým okem. Návrat komety Tichý byl již publikován v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie pod označením P/2008 C2 (Tichý).

Jihočeští astronomové nalezli navrátivší se kometu na snímcích pořízených pomocí 1,06-m teleskopu KLENOT na Kleti. Hvězdárna Kleť je známa objevy i dalším výzkumem komet a planetek. Hvězdárna Kleť je zřizována Jihočeským krajem, jehož přičiněním bude též letos významně zdokonalena mechanická část teleskopu KLENOT, aby byla ještě lépe využita jeho kvalitní optika pro další poznávání naší sluneční soustavy.

Absolutní většina v současnosti objevených komet připadá na konto astronomů z USA, případně Austrálie, Japonska a Číny. Kometa Tichý je výjimečná i tím, že to jedna z mála evropských komet. Za posledních osm let z Evropy nalezli kometu jen Miloš Tichý a německý astronom Sebastian Hönig.

Dodatek redakce: Další informace naleznete v článku na serveru komety.cz




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »