Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Výstava ZE ZEMĚ DO VESMÍRU
Jana Tichá Vytisknout článek

Výstava ZE ZEMĚ DO VESMÍRU

Planetární mlhovina Helix. Autor: HST
Planetární mlhovina Helix.
Autor: HST
Zveme Vás na výstavu astronomických snímků z Evropské jižní observatoře v rámci Mezinárodního roku astronomie v Jihočeské vědecké knihovně (Lidická tř., přízemí) v červnu 2009. Tu pořádá Hvězdárna a planetárium České Budějovice od 1. do 30. června.

Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy - IYA 2009) je celosvětovou aktivitou vyhlášenou Mezinárodní astronomickou unií a UNESCO pro podporu zájmu o astronomii. Jeho hlavní motto zní "Objevujte vesmír" čili představení astronomie a jejího přispění k rozvoji společnosti a kultury s důrazem na vzdělávání a zapojení veřejnosti.

Jedním z celosvětových projektů Mezinárodního roku astronomie je "From Earth to the Universe" čili "Ze Země do vesmíru"- rozsáhlá série výstav podivuhodných astronomických snímků ve více či méně obvyklých výstavních místech.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti proto mimo akce ve svých prostorách připravila ve spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou výstavu barevných velkoformátových astronomických snímků umístěnou v přízemí budovy JVK na Lidické třídě. Výstava potrvá od 1. do 30.června 2009.

Vystavené snímky představují výběr z nejkrásnějších a zároveň vědecky nejzajímavějších objektů ve vesmíru nasnímaných obřími dalekohledy Evropské jižní observatoře (ESO - European Southern Observatory) na vrcholcích chilských And. Můžete mezi nimi najít mlhoviny s oblastmi vzniku nových hvězd, třpytivé hvězdokupy, pohled do středu naší Galaxie či rozštěpené kometární jádro. Evropská jižní observatoř je mezivládní evropská vědecko technologická organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli. V současnosti ji tvoří 14 členských zemí. Česká republika se stala členem ESO od roku 2007.

Hvězdárnu a planetárium i Jihočeskou vědeckou knihovnu zřizuje Jihočeský kraj.

Více najdete informací na:
www.hvezdarnaCB.cz
www.cbvk.cz
www.eso.org




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »