Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V létě z Kletě do vesmíru
Jana Tichá Vytisknout článek

V létě z Kletě do vesmíru

Observatoř na Kleti
Observatoř na Kleti
Hvězdárna na jihočeské Kleti patří k nejvýznamnějším českým přírodovědným pracovištím. Každou jasnou noc míří z Kleti k hvězdnému nebi velké dalekohledy a zdejší astronomové sledují planetky a komety, tělesa známá i dosud neznámá. Na léto Mezinárodního roku astronomie 2009 připravili zdejší hvězdáři pro návštěvníky hory Kleť letní exkurze a výstavu pod názvem "Z KLETI DO VESMÍRU aneb KRÁSA POZNÁNÍ".

Výstava astronomických fotografií ukazuje zejména planetky a komety, neopomíjí však ani vzdálený vesmír - mlhoviny, hvězdokupy a galaxie. Barevné i černobílé snímky byly pořízeny několika dalekohledy Observatoře Kleť - velkou fotografickou komorou, 0.57-m zrcadlovým dalekohledem či nejnověji mohutným teleskopem KLENOT o průměru hlavního zrcadla 1 metr, vybaveným moderní elektronickou kamerou. V roce 2009 si zároveň připomínáme 15 let systematických pozorování s moderní elektronickou technikou - tzv. CCD detektory na Kleti (1994-2009). Astronomické fotografie jsou doplněny informacemi o stovkách planetek objevených na Kleti a jejich pojmenování. Fotografická galerie komet od představuje známé komety jako je kometa Halley, Hyakutake či Hale-Bopp stejně jako nejzajímavější komety posledních let. K nim bezesporu patří kometa Tichý, jediná kometa objevená v nynější České republice. Vystavené snímky v sobě spojují vědeckou preciznost s krásou, poezií a tajemstvími vesmíru.

V červenci a srpnu 2009 bude na Hvězdárně na Kleti otevřeno pro veřejnost vždy od úterý do neděle, jednotlivé prohlídky začínají od 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30 hodin. Výstavou vás na Kleti provede věci znalý průvodce, zahraniční návštěvníky i cizojazyčně, případně s anglickým, německým a francouzským textem. V případě jasného počasí můžete pozorovat Slunce se slunečními skvrnami velkým čočkovým dalekohledem.

e-mail : klet@klet.cz
www.hvezdarnacb.cz
www.klet.org




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »