Vzato kolem a kolem, satelity létající vesmírem využívají stejné metody orientace jako staří námořnící - hvězd. V blízké budoucnosti budou sondy schopné samy vyhodnocovat naměřené pozice a podle výsledků korigovat svůj kurz - nyní se všechny naměřené hodnoty zpracovávají na Zemi a sondám se vysílají informace o změnách kurzu. ESA bude v misi SMART-1 testovat revoluční software OBAN. SMART-1 odstartuje na jaře 2003.
Českobudějovická hvězdárna je druhou nejstarší hvězdárnou v Čechách stále sloužící veřejnosti. Její zprovoznění bylo výsledkem mnohaletého úsilí členů tehdejší Jihočeské astronomické společnosti. Za cíl si naši předchůdci vytkli jak vlastní pozorování hvězdné oblohy, tak šíření poznatků z astronomie mezi širokou veřejnost i vybudování budovy hvězdárny k tomuto účelu. Hvězdárnu slavnostně otevřeli 14.listopadu 1937. Od té doby zůstává budova umístěná mezi stromy českobudějovického Háječku sídlem astronomických múz.
Právě vyšlo nové číslo JihoČASu - nepravidelného zpravodaje ČAS - pobočky České Budějovice.JihoČAS na internetu - http://www.hvezcb.cz/jihocas
Obsah:
Ladislav Schmied: Sluneční činnost v I. pololetí 2002
František Vaclík: Polární záře
Milan Blažek: Předpovídáme podle červánků
František Vaclík: Dobsonova montáž dalekohledu
František Vaclík: Besednické vltavíny
Různé, astroklevetník
Jana Tichá: Povodeň v českobudějovickém planetáriu
 | Hledáte zajímavý dárek k Vánocům pro své blízké nebo přátele? Darujte jim předplatné časopisu Astropis! Společnost Astropis nyní nabízí originální dárek - roční předplatné časopisu Astropis formou Dárkového listu. Bližší informace a on-line objednávka. |
Ve shonu okolo Leonid jsme zcela přehlédli významné datum - 17.11. Se zpožděním blahopřejeme k prvnímu výročí "prohlédnutí" KLENOTu.
Státní svátek 17.listopad je v českém kalendáři dnem několika významných událostí (1939, 1989) z novodobé české historie. Loňského roku se pro astronomy z Observatoře Kleť stalo tohle datum speciálním svátkem ještě z dalšího důvodu. Shodou okolností (nikoliv záměrně) byl 17. listopad 2001 dnem takzvaného "prvního světla" při budování nového unikátního kleťského dalekohledu KLENOT.
Více na serveru http://www.planetky.cz/
Povětroň 5/2002.Událostí číslo jedna v ASHK za poslední měsíce bylo uvedenído provozu nového dalekohledu na automatické montáži. Pojmenovalijsme jej po Janu Šindelovi, významném hradeckém rodákovi. Podrobnéinformace přinášejí hned čtyři úvodní články.
Známý radioteleskop v Jodrell Bank na severozápadě Anglie má po dvou letech práce zcela novou odraznou vrstvu. Tato úprava výrazně zlepšila citlivost 45 let starého teleskopu.
Dnes se mi dostala nemilá informace, že možná další hvězdárna zmizí ze světa. O které hvězdárně mluvím se dočtete dále.
21. října 2002 podepsala ministrině zahraničí Chilské republiky María Soledad Alvear a zástupce ESO Dr. Catherine Cesarsky dohodu, která opravňuje ESO založit novou observatoř v Chile.
Toto nové centrum bude Atacama Large Millimeter Array (ALMA) - největší pozemní astrnomický projekt pro příští desetiletí.
Převážná část energie Země pochází z nitra Slunce. Jen malá část energie na naší planetě uchovávaná v rotaci Země a v radioaktivních prvcích pochází ze sluneční mlhoviny. To je velmi stará energie, kterou naše planeta uchovává jako dědictví od doby, kdy vznikla. Zděděná energie je jen zlomkem z celkového množství energie Země, zatímco podstatná část energie naší planety je "nová", neboť byla uvolněna před nedávnem v nitru Slunce.
Cena Littera Astronomica bude předána v Havlíčkově Brodě
Nová cena České astronomické společnosti - Littera Astronomica - je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás. Cena se bude udělovat jednou v roce, a to při příležitosti konání Podzimního knižního trhu v Havlíčkově Brodě. Česká astronomická společnost udělila historicky první cenu Littera Astronomica 2002 přednímu českému astronomovi Josipu Kleczkovi za významný přínos v oblasti astronomické literatury. Cena bude slavnostně předána v pátek 18. října 2002 na 12. Podzimním knižním trhu v Havlíčkově Brodě. Laureát přednese přednášku a zúčastní se autogramiády.
Od pondělí 14.října je pro veřejnost opět otevřena Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích. Budova a technické zázemí planetária v parku na soutoku Vltavy a Malše bylo postiženo srpnovou povodní. V polovině října skončila první fáze oprav, která umožnila znovuobnovení provozu jediného jihočeského planetária pro veřejnost. První exkurze z českobudějovických škol navštívily planetárium hned 14.října a mnoho dalších je objednáno na následující dny a týdny.
V rámci týdne vědy a techniky 2002 proběhne exkurze na Astronomickém ústavu AV ČR a to v termínu 18.-20. října 2002 (9:00-17:00 h).
Témata exkurzí: Prohlídka muzea (historické přístroje, dokumenty a doklady v návaznosti na vývoj astronomie a jejího základního výzkumu v ČR, biografie zakladatele J. Friče, vznik a vývoj hvězdárny), prohlídka 2m dalekohledu, v případě jasného počasí možnost pozorování noční oblohy, promítání filmů ČT, výsledky práce badatelských týmů, pořady natočené ke 100. výročí hvězdárny.
Program akcí Týdne vědy a techniky 2002.
Dny otevřených dveří 2002 ve Fyzikálním ústavu AV ČR probíhají v těchto termínech:
17. 10. 9 až 16 hod.
18. 10. 9 až 15 hod.
19. 10. 14 až 18 hod.
Připraveno je několik zajímavých ukázek. Doporučujeme navštívit!
Tři vědci věnující se novým metodám výzkumu galaxií a hvězd obdrželi Nobelovou cenu za fyziku. Raymond Davis jr. a Masatoshi Koshiba se věnovali detekci neutrin, Riccardo Giacconi byl průkopník astronomie v oboru rentgenového záření.
V prohlášení Švédské královské akademie věd se uvádí: "Letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku získali pomocí velmi malých částic vesmíru k zvýšení vědomostí o těch největších složkách - slunci, hvězdách, galaxiích a supernovách." "Nové poznatky zcela změnily náš pohled na vesmír".
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4