Ostatní
Medzinárodné astronomické edukačné centrum
V dňoch 30. až 31. 5. 2002 sa na Sninských Rybníkoch a Astronomickom observatóriu na Kolonickom sedle uskutočnilo sympózium s medzinárodnou účasťou pod názvom "Medzinárodné astronomické edukačné centrum", ktoré bolo venované 50. výročiu založenia Hvezdárne v Humennom spojené s uvedením do prevádzky najväčšieho ďalekohžadu na Slovensku s priemerom hlavného zrkadla 1 meter. Uvedený ďalekohžad Vihorlatská hvezdáreň dostala do bezplatného užívania v rámci Zmluvy o vedecko-technickej spolupráci od svojho dlhoročného partnera Astronomického observatória v Odesse na Ukrajine. Prevoz a inštalácia ďalekohžadu trvala dva roky a bola úspešne ukončená 24.mája 2002 vložením hlavného zrkadla do tubusu ďalekohžadu za účasti odborníkov z Odessy p. Paulína - hlavný konštruktér, p. Rjabova - elektronik a p. Faščevského - optik. 26. mája 2002 bolo nainštalované sekundárne zrkadlo, čím boli zavŕšené práce na optickej sústave ďalekohžadu a vznikli predpoklady na jeho úspešné uvedenie do prevádzky. Celý ďalekohžad aj s montážou váži 4,2 tony, hlavné zrkadlo má hmotnosť 407 kg. Ďalekohžad je originálnym výrobkom Astronomického observatória v Odesse, montáž je vidlicová a optická sústava je modifikovaný systém ARGUNOVA. Celý projekt bol finančne zabezpečovaný prostredníctvom Neinvestičného fondu ,,TELESKOP", ktorý výrazne podporilo Ministerstvo kultúry SR.
RNDR. Igor KUDZEJ, CSc.
riaditež Vihorlatksej hvezdárne v Humennom
ASHK: Povětroň 4/2002
Dnes vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 4/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Jako první jsme zařadili článek 10 otázek a odpovědí, v němž senejprve seznámíte s vlastnostmi komet (formou komentovaných odpovědína otázky z čísla 1/2002) a pak si můžete zapřemýšlet o meteoritecha vzniku sluneční soustavy.
V rubrice Přečetli jsme si shrnujeme nově publikované odborné práce,především z oborů proměnných hvězd a meziplanetární hmoty.Vladimír Kocour připravil Dění na obloze pro prázdninové období.Slunečních hodin se týkají dva články: Miloš Nosek píše o prstencovýchslunečních hodinách a následuje krátká anonce internetovéhoKatalogu slunečních hodin v Čechách.
Kamil Fryš upozorňuje na možné využití fólie při pozorování reflektorem.Ostatně v následujících Povětroních byste se s popisem konstrukcírůzných astronomických přístrojů měli setkávat častěji!Druhým článkem Vladimíra Kocoura ml. je třetí, závěrečný dílFyziologické optiky pro astronomy.
Následují chronologicky řazené články týkající se dění ve společnostia akcí z uplynulých dvou měsíců:odhalení pamětní desky baronu Arturu Krausovi,10. výročí založení hvězdárny v Pardubicích,setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu ve Vlašimi a7. setkání MEDÚZY v Partizánském.
Mimořádná cena Učené společnosti udělena Ondřeji Pejchovi
Při příležitosti prvního dne 8. valného shromážděni Učené společnosti České republiky, jež se konalo v budově Akademie věd ČR v Praze dne 20. května 2002 byla studentu Gymnázia na Slovanském nám. v BrněOndřeji PEJCHOVIudělena mimořádná cena Učené společnosti pro studenty gymnáziíza práci v astronomii, zejména pozorování a měření proměnných hvězd.V této kategorii ocenila Učená společnost sedm studentů českých gymnázií,ale z nich jedině Ondřej Pejcha získal cenu mimořádnou.
Ondřej Pejcha je členem ČAS a aktivním pozorovatelem proměnných hvězd.Věnuje se především pozorovacímu programu skupiny MEDUZA.
zpráva převzata od J. Grygara
Svět knihy 2002Česká astronomická společnost se v roce 2002 zúčastní knižního veletrhu "Svět knihy 2002", který se koná v Průmyslovém paláci holešovického výstaviště v Praze, ve dnech 9.-12.5.2002.Navštivte náš stánek s astronomickou literaturou!Více...
Svět knihy 2002Pamětní deska Arturu Krausovi
Čtvrtek 21. března 2002 - Pardubice
V odpoledních hodinách prvního jarního dne roku 2002 se konala na rušné pardubické třídě Míru u budovy č. 62 (někdejší pardubické "Staré pošty") malá astronomická slavnost. Po usilovném mnohaletém snažení tamější členky České astronomické společnosti paní Ireny Venzarové se podařilo odhalit pamětní desku, připomínající život a dílo pardubického rodáka barona Artura Krause (* 2.VIII. 1854 / + 21.III. 1930) - tedy přesně 72 roku po jeho smrti.
Katalog slunečních hodin
Na adrese https://sundial.estranky.cz/clanky/katalog.html naleznete nový Katalog slunečních hodin ve východních Čechách.Databáze v současné době obsahuje podrobné údaje o 225 hodinách, fotografickou dokumentaci, možnost prohledávání, zobrazení mapy, aktuálních statististik, články o pozoruhodných slunečních hodinách, reference, atd.
Autoři (Miloš Nosek, Martin Navrátil a Miroslav Brož).
Vyšly Kosmické rozhledy - Z říše hvězd
31.3.2002 vyšlo druhé číslo 40. ročníku členského časopisu ČAS. Obsah čísla:
Rozhovor s Ing. Jakubem Koukalem - držitel Kvízovy ceny za rok 2002
Anketa - Návštěvníci hvězdáren (P. Barttoš)
Recenze - Nad knihou z Vesmíru (Ivan M. Hvel)
Hvězdárny - Hvězdárna Fr. Fishera v Praze Podolí (Š. Kovář)
Aktuality (Pavel Koten, J. Grygar, P. Sobotka)
Historie - Coelorum perrupit clastra (J. Strachoň, H. Zíková), Devadesátiny Jožky Doležala (F. Martínek)
Slunce - Výsledky redukce vizuálních pozorování Slunce za rok 2001 (V. Neliba)
Planetky - Projekt Klenot (J. Tichá)
Pro mládež - První kontakt (V. Jandáková)
Úkazy (P. Bartoš)
Ze společnosti Tisková prohášení (P. Suchan), Zasedání VV, Ze života složek (P. Bartoš)
Časopis je určen pouze pro členy ČAS. Členové ČAS mají další výhody - levnější vstupné na řadu hvězdáren a pořady v některých planetáriích, většina složek vydává své specializované věstníky...přehled všech výhod
jak se stát členem
kontkat na redakci - kr@astro.cz
Žeň objevů 2001
V úterý 26. března se ve hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně koná přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. s názvem "Žeň objevů 2001". Jedná se o tradiční každoroční ohlédnutí za nejvýznamějšími astronomickými událostmi uplynulého roku. Přednášku můžete navštívit od 17 nebo 20 hodin.Popis cesty naleznete na stránkách hvězdárny a planetária (ve spodní části stránky).Zde přidáváme pouze odkaz na mapku (převzato ze stránek HaP M. Koperníka).
Petr Sobotka
Jarní setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě
Tak sedím ve vlaku na Prahu a přemýšlím, kdy nás opustí to věčné prokletí všech astronomických srazů. Tím prokletím není nic jiného než počasí. Proč vždycky, když se nás někde zkoncentruje víc jak jeden, okamžitě se zatáhne? A proč teď, když je setkání za námi, nám na cestu pryč svítí sluníčko? Proč nám nebylo dopřáno vidět kometu, když jsme se na ní všichni tak těšili? Matka příroda je opravdu nevyzpytatelná...Výroční členská schůze PP ČAS
V úterý 2. dubna 2002 od 18 hodin proběhne v kinosále Planetária Praha Výroční členská schůze PP ČAS. Budepřednesena Výroční zpráva pobočky za rok 2001, zprávao hospodaření v roce 2001, revizní zpráva a výhled činnosti na rok2002. Součástí této schůze bude již tradiční přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. - Žeň objevů 2001.Schůze je přístupná iveřejnosti, členové ČAS mají po předložení členské legitimace vstup zdarma. Všechny své kolegy - členy České astronomické společnosti zapražskou pobočku srdečně zve Pavel Suchan - předsedaPP ČAS.
11.3.2002:Jménem Výkonného výboru ČAS si Vás dovoluji pozvat na Plenární schůzi ČAS,která se uksuteční v sobotu 16.3.2002 od 13:30 v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v BrněRovněž srdečně zvu jménem Výkonného výboru ČAS zástupce složek ČAS na Setkání zástupců složek a Výkonného Výboru ČAS,které se uskuteční tamtéž.
Štěpán Ivan Kovář
Program 16.3.2002. | 10:00 - 12:00 | Setkání zástupců složek a VV ČAS |
| 13:30 - 17:00 | Plenární schůze ČAS |
23.02.2002: "Hviezda" známeho hvezdára Bochníčka zhaslaVo veku nedožitých 82 rokov zomrel dnes ráno v Bratislave po ťažkej chorobe popularizátor astronómie Doc. RNDr. Záviš Bochníček, Csc. TASR to oznámil jeho syn Oliver Bochníček. Záviš Bochníček sa narodil v Prahe, ale väčšinu svojho života žil na Slovensku. Ako šestnásťročný objavil hviezdu Nova CP Lacertae a táto udalosť poznamenala jeho ďalšie kroky v živote. Pri tejto príležitosti ho ocenili exprezident Tomáš Garrigue Masaryk a vtedajší prezident Eduard Beneš.
více - MarkízaVyšly Kosmické rozhledy - Z říše hvězd
31.1.2002 vyšlo první číslo 40. ročníku členského časopisu ČAS. Obsah čísla:
Rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem CSc.
Anketa - Ohlédnutí za rokem 2001 (P. Barttoš)
Recenze - Jak si nezadat (Z. Pokorný)
Hvězdárny - Pražská hvězdárna v Klementinu (Š. Kovář)
Aktuality (Pavel Koten, J. Grygar, P. Suchan)
Historie - Vzpomínky na Antonína Bečváře (V. Vančura), Vznik ČAS (H. Zíková)
Slunce - Úplné zatmění Slunce 21.6.2001 Angola (M. Bělík)
Planetky - Kolik je planetek? (J. Tichá), Internet o planetkách
Pro mládež - Život ve vesmíru (Š. Kovář)
Úkazy (P. Bartoš)
Ze společnosti Tisková prohášení (P. Suchan), Zasedání VV, Ze života složek (P. Bartoš)
Časopis je určen pouze pro členy ČAS. Členové ČAS mají další výhody - levnější vstupné na řadu hvězdáren a pořady v některých planetáriích, většina složek vydává své specializované věstníky...přehled všech výhod
jak se stát členem
kontkat na redakci - kr@astro.cz
Povětroň 2/2002.
Dnes vyšlo nové číslo časopisu Povětroň 2/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.
První článek tohoto čísla má spíše geologické zaměření,ale přesto s astronomií souvisí - Jiří Šura píšeo ševětínské kruhové struktuře, o níž se dříve soudilo,že je starým impaktním kráterem.
Další článek Mirka Brože je dokončením přehledu referátů ze sicilskékonference Asteroids 2001 z čísla 5/2001. Navazuje na nějčtvrté pokračování seriálu o slunečních hodinách.Čtvrtým dílem pokračuje i seriál o typech proměnných hvězd,tentokrát se seznámíme s trpasličími cefeidami.
V pozorovatelském bloku najdeme článek Martina Lehkého o těsnémprůletu komety 96P/Machholz kolem Slunce. Pepa Kujal popisuje naševýpravy za pozorováním meteorických rojů Geminid a Kvadrantid.Vláďa Kocour napsal první díl článku o fyziologické optice.Autorem "Dění na obloze" je Tomáš Kubec.
Nová rubrika "Přečetli jsme si" si klade za cíl upozornitna zajímavé články v populárních i odborných, zahraničníchi domácích astronomických časopisech.
Astronomická společnost má od ledna 2002 také nový znak (viz obrázek vpravoa článek o výběrové soutěži).
Tištěnou verzi časopisu Povětroň je možné předplatit za 35,- Kč(za jedno číslo). Elektronická verze (ve formátech PDF, PostScripta HTML) je k dispozici zdarma. Vše naleznete na domovské stránce časopisu:
http://www.astrohk.cz/ashk/povetron/
Miroslav Brož, Martin NavrátilDalekohled Gemini South nacházející se v chilských Andách byl nedávno slavnostně uveden do provozu. Připojil se ke svému "dvojčeti" Gemini North stojícímu na Mauna Kea na Havaji, který je v provozu už od roku 1999. Oba totožné dalekohledy jsou výsledkem spolupráce Argentiny, Austrálie, Brazílie, Chile, Kanady, Spojených států a Velké Británie. Každý z nich pokrývá jednu hemisféru hvězdné oblohy a dohromady tak zajišťují pokrytí oblohy celé. Dalekohledy jsou vybaveny 8m primárním, relativně tenkým zrcadlem, které je schopno zachytit a soustředit jak záření ve viditelné tak i v infračervené oblasti elektromagnetického spektra, a adaptivní optikou pro korekci zkreslení vzniklého průchodem světla zemskou atmosférou. První pozorování jižním dalekohledem se uskutečnilo zhruba před měsícem.
Zdroj: National Science Foundation Press release ze dne 18. ledna
PKFunding for the CERN programme for High School Teachers (HST) 2002has been approved.
The deadline for applications is February 28. The programme will starton June 30 and finish on July 20. As always, we expect to providefinancial support to at least one participant per each memberState. As in previous years, we shall welcome matching contributionsfrom the funding agencies of the countries.
For your interest we preparedthe report of the 2001 edition.
Astronomická korespondenční soutěž vstoupila do dalšího ročníku.Přihlašovat se můžete do do února 2002.Česká astronomická společnost a Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně - odloučené pracoviště Hvězdárna ve Vyškově připravily pro žáky a studenty základních a středních škol ve věku 12 až 15 letAstronomickou korespondenční soutěž.
Vlastní akce probíhá korespondenční formou, jejímž vyvrcholením je Letní astronomické soustředění. Tohoto Letního astronomického soustředění se budou moci zúčastnit úspěšní řešitelé korespondenční soutěže, kteří budou vybráni na základě dosažených výsledků.
Karel Mokrý
7.1.2002: Povětroň 1/2002.Dnes vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 1/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Z jeho obsahu je vidět, že tentokrát se zaměřuje na proměnné hvězdy:Martin Navrátil píše o zákrytové dvojhvězdě ES UMa,Pavel Marek a Ondra Pejcha o pulzujících hvězdách typu W Virginis,Honza Skalický referuje o brněnské proměnářské konferenci,která se konala na začátku listopadu 2001, a k tomu je přiřazeni příspěvek o modelování EQ Tauri.
Martin Lehký přináší zprávu z oboru meziplanetární hmotyo těsném průletu planetky 1998 WT24 kolem Země.Spolu s Martinem Navrátilem pak popsali pozorovánímeteorického roje Leonid.
Druhými díly pokračují seriály 10 otázek a odpovědí a Daleké rozhledy.Nově zařazujeme rubriku Dění na obloze, v níž najdete přehlednoumapku oblohy a stručné tipy na úkazy viditelné v následujícím měsíci.Martin Cholasta upozorňuje na knihu o Tychonovi Brahe.
Tištěnou verzi časopisu Povětroň je možné předplatit za 35,- Kč(za jedno číslo). Elektronická verze (ve formátech PDF, PostScripta HTML) je k dispozici zdarma. Vše naleznete na domovské stránce časopisu:
http://www.astrohk.cz/ashk/povetron/
Miroslav Brož
Obří Keckovy dalekohledy na hoře Mauna Kea na Havajských ostrovech jsou vybaveny adaptivní optikou, která koriguje rozmazané obrazy hvězd a dalších objektů způsobené průchodem záření neklidnou atmosférou. Systém sleduje pomocí kamery obraz relativně jasné hvězdy, který vyhodnocuje počítač. Ten 670 krát za sekundu dává příkazy 349 přítlačným bodům, aby měnily tvar tenkého 15cm zrcadla zařazeného do optické soustavy dalekohledu. Změny jsou řádově v mikrometrech, ale to už je dostatečné na to, aby byl obraz korigován. Použitelné jasné hvězdy se bohužel vyskytují pouze na 1% celé oblohy a tak si astronomové vyrobili svoji vlastní umělou hvězdu. Laserový paprsek vyzářený na vlnové délce 589 nm s výkonem 20 W vybudí ve výškách kolem 95 km nad zemí k záření sodíkové atomy v oblasti o průměru kolem jednoho metru. Tato umělá hvězda má sice pouze 9,5 magnitudu, je tedy 25 krát slabší než nejslabší hvězdy pozorovatelné pouhým okem, ale už je dostatečně jasná na to, aby ji systém adaptivní optiky zachytil. Dalekohled Keck II nyní může využívat adaptivní optiku kdykoliv, bez ohledu na kterou část oblohy je zrovna zaměřen. S použitím adaptivní optiky dosahuje dalekohled v infračerveném oboru spektra 4 krát lepšího rozlišení než Hubble Space Telescope na oběžné dráze.
Zdroj: Keck Observatory News Release ze dne 4. ledna
PK
