Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pamětní deska Arturu Krausovi

Pamětní deska Arturu Krausovi

Pamětní deska Arturu Krausovi
Čtvrtek 21. března 2002 - Pardubice

V odpoledních hodinách prvního jarního dne roku 2002 se konala na rušné pardubické třídě Míru u budovy č. 62 (někdejší pardubické "Staré pošty") malá astronomická slavnost. Po usilovném mnohaletém snažení tamější členky České astronomické společnosti paní Ireny Venzarové se podařilo odhalit pamětní desku, připomínající život a dílo pardubického rodáka barona Artura Krause (* 2.VIII. 1854 / + 21.III. 1930) - tedy přesně 72 roku po jeho smrti.

Slavnostního odhalení se účastnilo mnoho pardubických občanů a hostů zájména z řad členů České astronomické společnosti z okolních měst i z Prahy. Po úvodním proslovu paní Venzarové pozdravili shromáždění předseda ČAS Dr. Petr Pravec, náměstek primátora Pardubic, ředitel Domu dětí a mládeže a podepsaný. Po odhalení velmi pěkně řešené pamětní desky si účastníci slavnosti prohlédli jižní trakt domu, kde se dochovala i původní Krausova pozorovatelna a pak se vydali na prohlídku historického Pernštýnského náměstí. Odpoledne pak bylo zakončeno přednáškou "Okna vesmíru dokořán po dvaceti letech" v Salesiánském středisku mládeže.

Baron Kraus byl svéráznou a činorodou osobností, zasahující svými zájmy do oblasti umění, sportu (tenis, cyklistika, lyžování, motosport, letectví), nové techniky a také astronomie. Během svého pobytu ve Francii se stal asistentem Camilla Flammariona a po svém návratu již v r. 1895 upravil nejvyšší patro hlásky pardubického zámku na hvězdárničku. Právě před devadesáti lety - roku 1912 - pak zřizuje na Staré poště první lidovou hvězdárnu v českých zemích, vybavenou možná lépe než mnohá tehdejší rakousko-uherská profesionální astronomická pracoviště (6" refraktor Merz pracuje dodnes na hvězdárně v Úpici, kam byl zapůjčen).

Ke konci I. světové války přispěl Kraus finančně i svou autoritou ke vzniku České astronomické společnosti , když prosadil schválení stanov nové Společnosti tehdejším c.k. místodržitelstvím pro království České 21. září 1917. Kraus též skupovával po knihkupectvích astronomické knihy, které pak zdarma rozesílal pozorovatelům a zájemcům - vybudoval si síť pozorovatelů a dopisovatelů, jichž bylo na 1400!! Sám vydal příručky k pozorování Slunce a meteoru.

Kraus sám pozoroval v letech 1913-1930 soustavné sluneční skvrny a později i protuberance. Hvězdárna pak fungovala ještě do června 1931, ale pak byla definitivně uzavřena a přístroje a další materiály se dostaly na Štefánikovu hvězdárnu, do Úpice a do pardubického muzea.

Během Krausova života sloužila však hvězdárna bezplatně všem návštěvníkům, ve smyslu Krausových slov: "Astronomie jako věda neměla by pro národ význam, kdyby zůstala jen v hlavách povolaných. Naším úkolem je výsledky vědy popularizovati. Není to vděčná práce, ale prospěje to kultuře a nepřímo také astronomii vědecké, které hlas lidu nemůže byt zcela lhostejným. Já jsem část svého života věnoval takovému účelu, a vy vytrvejte a poznáte, že ta snaha má svůj význam."

Po dlouhé přestávce a několika marných pokusech se podařilo před deseti lety - v r. 1992 - obnovit v Pardubicích v nástavbě na Domu dětí a mládeže hvězdárnu, která nese Krausovo jméno. Památku pana barona připomíná i planetka č. 7171 Arturkraus, objevená roku 1988 na Kleti.
Jiří Grygar (s využitím podkladů od Ireny Venzarové a Ing. Michala Vavřiny)




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »