Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ASHK: Povětroň 4/2002

ASHK: Povětroň 4/2002

ASHK: Povětroň 4/2002
Dnes vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 4/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.

Jako první jsme zařadili článek 10 otázek a odpovědí, v němž senejprve seznámíte s vlastnostmi komet (formou komentovaných odpovědína otázky z čísla 1/2002) a pak si můžete zapřemýšlet o meteoritecha vzniku sluneční soustavy.

V rubrice Přečetli jsme si shrnujeme nově publikované odborné práce,především z oborů proměnných hvězd a meziplanetární hmoty.Vladimír Kocour připravil Dění na obloze pro prázdninové období.Slunečních hodin se týkají dva články: Miloš Nosek píše o prstencovýchslunečních hodinách a následuje krátká anonce internetovéhoKatalogu slunečních hodin v Čechách.

Kamil Fryš upozorňuje na možné využití fólie při pozorování reflektorem.Ostatně v následujících Povětroních byste se s popisem konstrukcírůzných astronomických přístrojů měli setkávat častěji!Druhým článkem Vladimíra Kocoura ml. je třetí, závěrečný dílFyziologické optiky pro astronomy.

Následují chronologicky řazené články týkající se dění ve společnostia akcí z uplynulých dvou měsíců:odhalení pamětní desky baronu Arturu Krausovi,10. výročí založení hvězdárny v Pardubicích,setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu ve Vlašimi a7. setkání MEDÚZY v Partizánském.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »