Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ASHK: Povětroň 4/2002

ASHK: Povětroň 4/2002

ASHK: Povětroň 4/2002
Dnes vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 4/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.

Jako první jsme zařadili článek 10 otázek a odpovědí, v němž senejprve seznámíte s vlastnostmi komet (formou komentovaných odpovědína otázky z čísla 1/2002) a pak si můžete zapřemýšlet o meteoritecha vzniku sluneční soustavy.

V rubrice Přečetli jsme si shrnujeme nově publikované odborné práce,především z oborů proměnných hvězd a meziplanetární hmoty.Vladimír Kocour připravil Dění na obloze pro prázdninové období.Slunečních hodin se týkají dva články: Miloš Nosek píše o prstencovýchslunečních hodinách a následuje krátká anonce internetovéhoKatalogu slunečních hodin v Čechách.

Kamil Fryš upozorňuje na možné využití fólie při pozorování reflektorem.Ostatně v následujících Povětroních byste se s popisem konstrukcírůzných astronomických přístrojů měli setkávat častěji!Druhým článkem Vladimíra Kocoura ml. je třetí, závěrečný dílFyziologické optiky pro astronomy.

Následují chronologicky řazené články týkající se dění ve společnostia akcí z uplynulých dvou měsíců:odhalení pamětní desky baronu Arturu Krausovi,10. výročí založení hvězdárny v Pardubicích,setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu ve Vlašimi a7. setkání MEDÚZY v Partizánském.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pluto a Cháron

Pluto a zvětšený výřez se záběrem Cháronu

Další informace »