Ostatní
Při každém výzkumu je třeba nejdříve sehnat data. Což občas bývá problém. Nyní se připravuje systém, který umožní přístup k libovolným pozorováním daného objektu. Během několika okamžiků umožní získat informace z katalogů po celém světě, včetně starých pozorování. V průběhu příštích dvou let to umožní Astrofyzikální Virtuální Observatoř (Astrophysical Virtual Observatory - AVO). I když byla založena minulý rok, již nyní nabízí unikátní výzkumný nástroj který umožní mnoho nových objevů.
Na podzim tohoto roku jsem navštívil pana Kopeckého, v Historickém archívu AÚ AV ČR v Ondřejově. Již z dřívější doby jsem tušil, co tam mohu nalézt, ale skutečnost předčila mé pčekávání. Mezi mnohy fotografickými alby byl i jeden, který obsahoval portréty kompletního Výboru České astronomické společnosti, a to při příležitosti 70. narozenin Františka Nušla. Tímto děkuji Astronomického ústavu, především pak panu Kopeckému, za zapůjčení a vám nyní umožňuji shlédnutí na stránkách Historické sekce ČAS.
Odkazy: Tablo HISECZa skutečně solidního mrazu se v sobotu 7. prosince 2002, vpředvečer 85. výročí ustavující schůze České astronomické společnosti,konala v Jindřichově Hradci astronomická slavnost při příležitostikřtu místní hvězdárny jménem místního rodáka a předního českéhoastronoma univ. prof. Františka Nušla (1867-1951).
V pondělí 8.prosince jsme s Evou narychlo oznámili ostatním členům ASHK, že večer vyjíždíme s naším CELESTRONem 11 GPS na první SKYMASTER starpárty.Vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 6/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Poslední číslo 10. ročníku zahajujeme článkem o ondřejovském meteorickémradaru. Dozvíte se řadu technických zajímavostí o tomto unikátnímpřístroji a naučíte se číst filmové záznamy meteorických ozvěn.
Vyšlo nové číslo časopisuPovětroň S1/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Toto speciální, monotematické číslo Povětroně je věnováno, stejnějako minulý rok, slunečním hodinám - tentokrát přinášíme katalogbezmála tří set stanovišť v regionu východních Čech. Nechť je vámdobrým průvodcem na cestách.
Společnost SUPRA http://www.celestron.cz zahájila na konci tohoto roku prodej dalekohledů a okulárů značky VIXEN, které určitě zná snad každý fanda. Kvalita a renomé tohoto japonského výrobce je nesporná a protože jsou více méně určeny i pro astronomy, pojďte se se mnou projít nabídkou.Společnost MEOPTA http://www.meopta.cz začala na konci roku 2002 vyrábět přístroj, který už může oslovit i astronomy. Po podle mého názoru neúspěšné výrobě malých astronomických dalekohledů přichází na trh dalekohled, který lze doporučit i méně náročným astronomům amatérům.Sondy na oběžné dráze produkují ohromná množství dat, která je třeba přenést na Zemi. V některých případech jde (nebo v blízké budoucnosti půjde) o množství těžko zpracovatelné současnými výpočetními metodami. Jak taková množství dat přenést na Zemi? Mají takové záplavy dat nějaký význam?
Dne 8.12.2002 tomu bude právě 85 let, co se konala ustavující valná schůze České astronomické společnosti. Za účasti 50 zájemců o astronomii vznikla v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6 naše společnost. Její členskou základnou prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. Řada z nich stála v jejím čele nebo se aktivně podílela na jejím vedení. V historii české, respektive československé astronomie sehrála naše společnost nezanedbatelnou úlohu.
Vzato kolem a kolem, satelity létající vesmírem využívají stejné metody orientace jako staří námořnící - hvězd. V blízké budoucnosti budou sondy schopné samy vyhodnocovat naměřené pozice a podle výsledků korigovat svůj kurz - nyní se všechny naměřené hodnoty zpracovávají na Zemi a sondám se vysílají informace o změnách kurzu. ESA bude v misi SMART-1 testovat revoluční software OBAN. SMART-1 odstartuje na jaře 2003.
Českobudějovická hvězdárna je druhou nejstarší hvězdárnou v Čechách stále sloužící veřejnosti. Její zprovoznění bylo výsledkem mnohaletého úsilí členů tehdejší Jihočeské astronomické společnosti. Za cíl si naši předchůdci vytkli jak vlastní pozorování hvězdné oblohy, tak šíření poznatků z astronomie mezi širokou veřejnost i vybudování budovy hvězdárny k tomuto účelu. Hvězdárnu slavnostně otevřeli 14.listopadu 1937. Od té doby zůstává budova umístěná mezi stromy českobudějovického Háječku sídlem astronomických múz.
Právě vyšlo nové číslo JihoČASu - nepravidelného zpravodaje ČAS - pobočky České Budějovice.JihoČAS na internetu - http://www.hvezcb.cz/jihocas
Obsah:
Ladislav Schmied: Sluneční činnost v I. pololetí 2002
František Vaclík: Polární záře
Milan Blažek: Předpovídáme podle červánků
František Vaclík: Dobsonova montáž dalekohledu
František Vaclík: Besednické vltavíny
Různé, astroklevetník
Jana Tichá: Povodeň v českobudějovickém planetáriu
 | Hledáte zajímavý dárek k Vánocům pro své blízké nebo přátele?
Darujte jim předplatné časopisu Astropis!
|
Ve shonu okolo Leonid jsme zcela přehlédli významné datum - 17.11. Se zpožděním blahopřejeme k prvnímu výročí "prohlédnutí" KLENOTu.
Státní svátek 17.listopad je v českém kalendáři dnem několika významných událostí (1939, 1989) z novodobé české historie. Loňského roku se pro astronomy z Observatoře Kleť stalo tohle datum speciálním svátkem ještě z dalšího důvodu. Shodou okolností (nikoliv záměrně) byl 17. listopad 2001 dnem takzvaného "prvního světla" při budování nového unikátního kleťského dalekohledu KLENOT.
Více na serveru http://www.planetky.cz/
Amatérská prohlídka oblohy,
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
si Vás dovolují pozvat na
Setkání Amatérské prohlídky oblohy,
které se uskuteční 29. listopadu až 1. prosince na Hvězdárně a planetáriu
Mikuláše Koperníka v Brně.
Povětroň 5/2002.
Vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 5/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Událostí číslo jedna v ASHK za poslední měsíce bylo uvedenído provozu nového dalekohledu na automatické montáži. Pojmenovalijsme jej po Janu Šindelovi, významném hradeckém rodákovi. Podrobnéinformace přinášejí hned čtyři úvodní články.
Známý radioteleskop v Jodrell Bank na severozápadě Anglie má po dvou letech práce zcela novou odraznou vrstvu. Tato úprava výrazně zlepšila citlivost 45 let starého teleskopu.
Dnes se mi dostala nemilá informace, že možná další hvězdárna zmizí ze světa. O které hvězdárně mluvím se dočtete dále.
21. října 2002 podepsala ministrině zahraničí Chilské republiky María Soledad Alvear a zástupce ESO Dr. Catherine Cesarsky dohodu, která opravňuje ESO založit novou observatoř v Chile.
Toto nové centrum bude Atacama Large Millimeter Array (ALMA) - největší pozemní astrnomický projekt pro příští desetiletí.
