INTERKAMERA
Vážení přátelé, nezapomeňte, že dnes 15.4.2003 začal v Průmyslovém paláci v Praze, veletrh INTERKAMERA.20. mezinárodní výstava foto a video technika
Otevřeno 15.-17. 4. 10 - 18 hod, 18. 4. do 16,30
Vstupné 100,- Kč
Dne 12.4.2003 se dožije devadesátky zasloužilý člen ČAS a nejlepší konstruktér astronomických přístrojů pan František Kozelský. Tento článek navazuje na interview RNDr Zajonce z Kosmosu 3/1993 u příležitosti osmdesátin F. Kozelského. Tento obsáhlý článek dokumentuje vše, co pro hvězdárny F. Kozelský v republice vyrobil.
Sdružení Amatérská prohlídka oblohy vyhlašuje netradiční literární soutěž pro autory(ky) bez omezení věku.


Letos je poslední březnový víkend (především s ohledem na Měsíc) tím pravým okamžikem pro uskutečnění Messierovského maratónu. Zúčastnění budou mít (teoretickou) možnost spatřit všech 110 objektů slavného katalogu.
Bližší podrobnosti nalezente na http://www.astro.zcu.cz/maraton.html
Vyšlo nové číslo časopisu JihoČAS. Obsah:Členská schůze pobočky
Ladislav Schmied: Vizuální pozorování Slunce - historie a současnost
Jasná proměnná hvězda
František Vaclík: 10 let JihoČASu
M.B.: Hvězdáři, hvězdy a počasí
Jana Tichá: 65.výročí českobudějovické hvězdárny
Na adrese http://www.hvezcb.cz/jihocas/ lze získat JihoČAS v elektronické podobě (pdf soubor).
Astronomický časopis Perseus se specializuje na obor Proměnných hvězd. Vychází 6x ročně o rozsahu cca 40 stran a vydává ho Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. Členům Sekce je zdarma rozesílán poštou. Všechna dosud vydaná čísla si můžete stáhnout na adrese http://var.astro.cz/brno. Nyní je k dispozici naskenované i poslední číslo (6/2002), které přináší například informace Dr. V. Šimona o dvou zajímavých rentgenových dvojhvězdách či přehledový článek Doc. Z. Mikuláška o záhadě slunečních neutrin. Přímý odkaz na číslo 6/2002 je zde (PDF, 2.9 MB) | ![]() |
Vyšla nová číslaPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu. Speciál S1/2003 je věnován impaktnímu kráteru Steinheim.Může vám sloužit jako průvodce, který vás seznámí s touto pozoruhodnoupamátkou na dávnou kosmickou katastrofu.U příležitosti začátku března - měsíce Internetu připravilaObservatoř Kleť do provozu nový Internetový portáltýkající se zajímavých objektů naší oblohy - komet.Těšíme se na shledanou s Vámi na www.komety.cz.
Poznámka redakce: Díky spolupráci správce www.komety.cz je možné články nalézt i pomocí astronomickém rozcestníku www.astro.cz/cz/overview/
Podrobné informace (pdf)
Program semináře
Přihláška Při registraci účastníků bude vybírán konferenční poplatek 100 Kč.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4