Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci

Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci

Za skutečně solidního mrazu se v sobotu 7. prosince 2002, vpředvečer 85. výročí ustavující schůze České astronomické společnosti,konala v Jindřichově Hradci astronomická slavnost při příležitostikřtu místní hvězdárny jménem místního rodáka a předního českéhoastronoma univ. prof. Františka Nušla (1867-1951).

Slavnostního pojmenování se účastnili starosta města a řadačeských astronomů - profesionálů i amatérů z J. Hradce, Prahy, Kletě,Ondřejova a dalších míst, kteří zatleskali prof. Janu Sokolovi, děkanovifak. humanitnich studii UK a vnukovi prof. Nušla, když těsně po 14 hodiněodhalil na průčelní stěně hvězdárny pamětní desku prof. Nušlovi.

Po prohlídce Nušlovy hvězdárny se účastníci slavnosti přesunuli dosálu místního Domu dětí a mládeže, kde po přivítání vedoucí hvězdárny paníJanou Jirků promluvil krátce současný předseda ČAS Štěpán Kovář, a pak nasvého dědečka působivě vzpomínal prof. Sokol. Dalšími řečníky byli doc.Martin Šolc z Astronomického ústavu UK, jenž hovořil o vědeckém profiluprof. Nušla, a podepsaný, který se věnoval vyhlídkám astronomické technikyve XXI. století.

Blahopřejeme hradeckým hvězdářům, že dotáhli do konce úsilí otrvalou připomínku svého nejvýznamnějšího astronomické rodáka, jenžmj. stál u kolébky a pak skoro tři desetiletí v čele České astronomickéspolečnosti.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »