Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci

Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci

Za skutečně solidního mrazu se v sobotu 7. prosince 2002, vpředvečer 85. výročí ustavující schůze České astronomické společnosti,konala v Jindřichově Hradci astronomická slavnost při příležitostikřtu místní hvězdárny jménem místního rodáka a předního českéhoastronoma univ. prof. Františka Nušla (1867-1951).

Slavnostního pojmenování se účastnili starosta města a řadačeských astronomů - profesionálů i amatérů z J. Hradce, Prahy, Kletě,Ondřejova a dalších míst, kteří zatleskali prof. Janu Sokolovi, děkanovifak. humanitnich studii UK a vnukovi prof. Nušla, když těsně po 14 hodiněodhalil na průčelní stěně hvězdárny pamětní desku prof. Nušlovi.

Po prohlídce Nušlovy hvězdárny se účastníci slavnosti přesunuli dosálu místního Domu dětí a mládeže, kde po přivítání vedoucí hvězdárny paníJanou Jirků promluvil krátce současný předseda ČAS Štěpán Kovář, a pak nasvého dědečka působivě vzpomínal prof. Sokol. Dalšími řečníky byli doc.Martin Šolc z Astronomického ústavu UK, jenž hovořil o vědeckém profiluprof. Nušla, a podepsaný, který se věnoval vyhlídkám astronomické technikyve XXI. století.

Blahopřejeme hradeckým hvězdářům, že dotáhli do konce úsilí otrvalou připomínku svého nejvýznamnějšího astronomické rodáka, jenžmj. stál u kolébky a pak skoro tři desetiletí v čele České astronomickéspolečnosti.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »