Úvodní  >  Autoři  >  Libor Lenža

Autor: Libor Lenža

O autorovi

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



13.09.2016 Hvězdárna Valašské Meziříčí hledá nového spolupracovníka

(přečteno 10 440x)

07.05.2015 Nepropásněte netradiční seminář o meziplanetární hmotě

(přečteno 10 076x)

17.04.2015 ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry

(přečteno 10 370x)

27.06.2013 Pozorování aktivní protuberance dne 17. června 2013 ve Valašském Meziříčí

(přečteno 12 616x)

25.02.2009 Studijní obor Přístrojová fyzika s novou specializací na astronomii

(přečteno 9 463x)

20.06.2007 Jak jsem si užil zákryt Venuše

(přečteno 7 425x)

09.10.2006 Vesmír Martina Reese

(přečteno 13 413x)

28.12.2005 Albert Einstein jiným pohledem

(přečteno 11 778x)

29.07.2005 Nově objevené těleso za Neptunem

(přečteno 9 664x)

28.07.2005 Neobyčejný povrch měsíce Enceladus

(přečteno 12 009x)

27.07.2005 Návrat raketoplánů - start Discovery STS-114

(přečteno 10 480x)

25.07.2005 Další krok k cestě na Mars

(přečteno 7 246x)

21.07.2005 Další plány se sondou Deep Impact

(přečteno 7 438x)

20.07.2005 Nová kategorie planet?

(přečteno 8 248x)

18.07.2005 Čína chystá druhý pilotovaný let

(přečteno 7 026x)

06.07.2005 Drtivý dopad kometě neublížil

(přečteno 8 490x)

05.07.2005 Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

(přečteno 8 572x)

20.05.2005 Roboti a děti okupovali valašskomeziříčskou hvězdárnu

(přečteno 8 118x)

15.05.2005 Pokroky astronomie a fyziky

(přečteno 9 374x)

23.03.2005 Sluneční hodiny pro Hvězdárnu Valašské Meziříčí - výzva zájemcům

(přečteno 6 745x)

10.03.2005 Rychlost tělesa při vzniku arizonského kráteru byla menší

(přečteno 14 382x)

17.02.2005 Obří kráter na Titanu

(přečteno 6 980x)

17.02.2005 Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

(přečteno 6 443x)

10.02.2005 Rychlost proudění v Titanově atmosféře

(přečteno 7 643x)

09.02.2005 Bouřlivý Saturn

(přečteno 6 630x)

02.02.2005 Zimní led v letních oblacích?

(přečteno 6 660x)

01.02.2005 Život pod dnem oceánu

(přečteno 6 842x)

28.01.2005 Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

(přečteno 7 329x)

10.12.2004 Knižní svět astronomie a fyziky

(přečteno 5 953x)

10.12.2004 Nové důkazy o dopadu planetky před 2,63 miliardami let

(přečteno 7 180x)

03.10.2004 Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu

(přečteno 7 273x)

07.09.2004 Planetka pro přítele

(přečteno 7 633x)

31.08.2004 Odešel Dr. Fred L. Whipple - jeden z největších kometárních astronomů

(přečteno 5 772x)

23.08.2004 Kosmická technologie zvyšuje bezpečnost Olympijských her

(přečteno 5 837x)

12.08.2004 O médiích, Perseidách a lidech

(přečteno 6 578x)

29.07.2004 Titan - stále zahalen tajemstvím

(přečteno 6 510x)

21.07.2004 Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku

(přečteno 8 161x)

16.07.2004 Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

(přečteno 6 761x)

14.06.2004 Kosmická sonda CASSINI slaví úspěch

(přečteno 6 608x)

12.06.2004 Výzkum Marsu pokračuje

(přečteno 6 549x)

29.09.2003 Žeň objevů 2001

(přečteno 7 010x)

03.04.2003 kniha: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy

(přečteno 7 313x)

14.02.2003 Astronomie pro každého

(přečteno 7 681x)



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »