Úvodní  >  Autoři  >  Libor Lenža

Autor: Libor Lenža

O autorovi

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



13.09.2016 Hvězdárna Valašské Meziříčí hledá nového spolupracovníka

(přečteno 10 031x)

07.05.2015 Nepropásněte netradiční seminář o meziplanetární hmotě

(přečteno 9 769x)

17.04.2015 ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry

(přečteno 10 080x)

27.06.2013 Pozorování aktivní protuberance dne 17. června 2013 ve Valašském Meziříčí

(přečteno 12 110x)

25.02.2009 Studijní obor Přístrojová fyzika s novou specializací na astronomii

(přečteno 9 255x)

20.06.2007 Jak jsem si užil zákryt Venuše

(přečteno 7 298x)

09.10.2006 Vesmír Martina Reese

(přečteno 13 253x)

28.12.2005 Albert Einstein jiným pohledem

(přečteno 11 619x)

29.07.2005 Nově objevené těleso za Neptunem

(přečteno 9 512x)

28.07.2005 Neobyčejný povrch měsíce Enceladus

(přečteno 11 827x)

27.07.2005 Návrat raketoplánů - start Discovery STS-114

(přečteno 10 393x)

25.07.2005 Další krok k cestě na Mars

(přečteno 7 123x)

21.07.2005 Další plány se sondou Deep Impact

(přečteno 7 315x)

20.07.2005 Nová kategorie planet?

(přečteno 8 109x)

18.07.2005 Čína chystá druhý pilotovaný let

(přečteno 6 917x)

06.07.2005 Drtivý dopad kometě neublížil

(přečteno 8 312x)

05.07.2005 Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

(přečteno 8 347x)

20.05.2005 Roboti a děti okupovali valašskomeziříčskou hvězdárnu

(přečteno 7 988x)

15.05.2005 Pokroky astronomie a fyziky

(přečteno 9 183x)

23.03.2005 Sluneční hodiny pro Hvězdárnu Valašské Meziříčí - výzva zájemcům

(přečteno 6 607x)

10.03.2005 Rychlost tělesa při vzniku arizonského kráteru byla menší

(přečteno 14 254x)

17.02.2005 Obří kráter na Titanu

(přečteno 6 859x)

17.02.2005 Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

(přečteno 6 342x)

10.02.2005 Rychlost proudění v Titanově atmosféře

(přečteno 7 559x)

09.02.2005 Bouřlivý Saturn

(přečteno 6 511x)

02.02.2005 Zimní led v letních oblacích?

(přečteno 6 580x)

01.02.2005 Život pod dnem oceánu

(přečteno 6 711x)

28.01.2005 Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

(přečteno 7 221x)

10.12.2004 Knižní svět astronomie a fyziky

(přečteno 5 855x)

10.12.2004 Nové důkazy o dopadu planetky před 2,63 miliardami let

(přečteno 7 099x)

03.10.2004 Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu

(přečteno 7 144x)

07.09.2004 Planetka pro přítele

(přečteno 7 538x)

31.08.2004 Odešel Dr. Fred L. Whipple - jeden z největších kometárních astronomů

(přečteno 5 673x)

23.08.2004 Kosmická technologie zvyšuje bezpečnost Olympijských her

(přečteno 5 757x)

12.08.2004 O médiích, Perseidách a lidech

(přečteno 6 468x)

29.07.2004 Titan - stále zahalen tajemstvím

(přečteno 6 379x)

21.07.2004 Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku

(přečteno 8 042x)

16.07.2004 Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

(přečteno 6 637x)

14.06.2004 Kosmická sonda CASSINI slaví úspěch

(přečteno 6 452x)

12.06.2004 Výzkum Marsu pokračuje

(přečteno 6 435x)

29.09.2003 Žeň objevů 2001

(přečteno 6 740x)

03.04.2003 kniha: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy

(přečteno 7 181x)

14.02.2003 Astronomie pro každého

(přečteno 7 545x)



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »