Úvodní  >  Autoři  >  Libor Lenža

Autor: Libor Lenža

O autorovi

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



13.09.2016 Hvězdárna Valašské Meziříčí hledá nového spolupracovníka

(přečteno 10 643x)

07.05.2015 Nepropásněte netradiční seminář o meziplanetární hmotě

(přečteno 10 221x)

17.04.2015 ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry

(přečteno 10 507x)

27.06.2013 Pozorování aktivní protuberance dne 17. června 2013 ve Valašském Meziříčí

(přečteno 12 864x)

25.02.2009 Studijní obor Přístrojová fyzika s novou specializací na astronomii

(přečteno 9 527x)

20.06.2007 Jak jsem si užil zákryt Venuše

(přečteno 7 459x)

09.10.2006 Vesmír Martina Reese

(přečteno 13 446x)

28.12.2005 Albert Einstein jiným pohledem

(přečteno 11 822x)

29.07.2005 Nově objevené těleso za Neptunem

(přečteno 9 722x)

28.07.2005 Neobyčejný povrch měsíce Enceladus

(přečteno 12 070x)

27.07.2005 Návrat raketoplánů - start Discovery STS-114

(přečteno 10 516x)

25.07.2005 Další krok k cestě na Mars

(přečteno 7 282x)

21.07.2005 Další plány se sondou Deep Impact

(přečteno 7 486x)

20.07.2005 Nová kategorie planet?

(přečteno 8 297x)

18.07.2005 Čína chystá druhý pilotovaný let

(přečteno 7 065x)

06.07.2005 Drtivý dopad kometě neublížil

(přečteno 8 531x)

05.07.2005 Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

(přečteno 8 613x)

20.05.2005 Roboti a děti okupovali valašskomeziříčskou hvězdárnu

(přečteno 8 154x)

15.05.2005 Pokroky astronomie a fyziky

(přečteno 9 449x)

23.03.2005 Sluneční hodiny pro Hvězdárnu Valašské Meziříčí - výzva zájemcům

(přečteno 6 795x)

10.03.2005 Rychlost tělesa při vzniku arizonského kráteru byla menší

(přečteno 14 436x)

17.02.2005 Obří kráter na Titanu

(přečteno 7 020x)

17.02.2005 Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

(přečteno 6 481x)

10.02.2005 Rychlost proudění v Titanově atmosféře

(přečteno 7 681x)

09.02.2005 Bouřlivý Saturn

(přečteno 6 678x)

02.02.2005 Zimní led v letních oblacích?

(přečteno 6 689x)

01.02.2005 Život pod dnem oceánu

(přečteno 6 895x)

28.01.2005 Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

(přečteno 7 365x)

10.12.2004 Knižní svět astronomie a fyziky

(přečteno 5 994x)

10.12.2004 Nové důkazy o dopadu planetky před 2,63 miliardami let

(přečteno 7 222x)

03.10.2004 Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu

(přečteno 7 309x)

07.09.2004 Planetka pro přítele

(přečteno 7 689x)

31.08.2004 Odešel Dr. Fred L. Whipple - jeden z největších kometárních astronomů

(přečteno 5 831x)

23.08.2004 Kosmická technologie zvyšuje bezpečnost Olympijských her

(přečteno 5 877x)

12.08.2004 O médiích, Perseidách a lidech

(přečteno 6 631x)

29.07.2004 Titan - stále zahalen tajemstvím

(přečteno 6 550x)

21.07.2004 Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku

(přečteno 8 205x)

16.07.2004 Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

(přečteno 6 806x)

14.06.2004 Kosmická sonda CASSINI slaví úspěch

(přečteno 6 670x)

12.06.2004 Výzkum Marsu pokračuje

(přečteno 6 589x)

29.09.2003 Žeň objevů 2001

(přečteno 7 087x)

03.04.2003 kniha: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy

(přečteno 7 346x)

14.02.2003 Astronomie pro každého

(přečteno 7 722x)



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »