Úvodní  >  Autoři  >  Libor Lenža

Autor: Libor Lenža

O autorovi

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



13.09.2016 Hvězdárna Valašské Meziříčí hledá nového spolupracovníka

(přečteno 10 004x)

07.05.2015 Nepropásněte netradiční seminář o meziplanetární hmotě

(přečteno 9 753x)

17.04.2015 ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry

(přečteno 10 065x)

27.06.2013 Pozorování aktivní protuberance dne 17. června 2013 ve Valašském Meziříčí

(přečteno 12 083x)

25.02.2009 Studijní obor Přístrojová fyzika s novou specializací na astronomii

(přečteno 9 245x)

20.06.2007 Jak jsem si užil zákryt Venuše

(přečteno 7 294x)

09.10.2006 Vesmír Martina Reese

(přečteno 13 243x)

28.12.2005 Albert Einstein jiným pohledem

(přečteno 11 612x)

29.07.2005 Nově objevené těleso za Neptunem

(přečteno 9 505x)

28.07.2005 Neobyčejný povrch měsíce Enceladus

(přečteno 11 819x)

27.07.2005 Návrat raketoplánů - start Discovery STS-114

(přečteno 10 389x)

25.07.2005 Další krok k cestě na Mars

(přečteno 7 116x)

21.07.2005 Další plány se sondou Deep Impact

(přečteno 7 307x)

20.07.2005 Nová kategorie planet?

(přečteno 8 103x)

18.07.2005 Čína chystá druhý pilotovaný let

(přečteno 6 903x)

06.07.2005 Drtivý dopad kometě neublížil

(přečteno 8 307x)

05.07.2005 Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

(přečteno 8 338x)

20.05.2005 Roboti a děti okupovali valašskomeziříčskou hvězdárnu

(přečteno 7 983x)

15.05.2005 Pokroky astronomie a fyziky

(přečteno 9 163x)

23.03.2005 Sluneční hodiny pro Hvězdárnu Valašské Meziříčí - výzva zájemcům

(přečteno 6 601x)

10.03.2005 Rychlost tělesa při vzniku arizonského kráteru byla menší

(přečteno 14 244x)

17.02.2005 Obří kráter na Titanu

(přečteno 6 854x)

17.02.2005 Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

(přečteno 6 339x)

10.02.2005 Rychlost proudění v Titanově atmosféře

(přečteno 7 558x)

09.02.2005 Bouřlivý Saturn

(přečteno 6 505x)

02.02.2005 Zimní led v letních oblacích?

(přečteno 6 577x)

01.02.2005 Život pod dnem oceánu

(přečteno 6 703x)

28.01.2005 Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

(přečteno 7 213x)

10.12.2004 Knižní svět astronomie a fyziky

(přečteno 5 850x)

10.12.2004 Nové důkazy o dopadu planetky před 2,63 miliardami let

(přečteno 7 094x)

03.10.2004 Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu

(přečteno 7 137x)

07.09.2004 Planetka pro přítele

(přečteno 7 532x)

31.08.2004 Odešel Dr. Fred L. Whipple - jeden z největších kometárních astronomů

(přečteno 5 668x)

23.08.2004 Kosmická technologie zvyšuje bezpečnost Olympijských her

(přečteno 5 752x)

12.08.2004 O médiích, Perseidách a lidech

(přečteno 6 464x)

29.07.2004 Titan - stále zahalen tajemstvím

(přečteno 6 370x)

21.07.2004 Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku

(přečteno 8 038x)

16.07.2004 Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

(přečteno 6 634x)

14.06.2004 Kosmická sonda CASSINI slaví úspěch

(přečteno 6 446x)

12.06.2004 Výzkum Marsu pokračuje

(přečteno 6 431x)

29.09.2003 Žeň objevů 2001

(přečteno 6 736x)

03.04.2003 kniha: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy

(přečteno 7 175x)

14.02.2003 Astronomie pro každého

(přečteno 7 540x)



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »