Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pokroky astronomie a fyziky

Pokroky astronomie a fyziky

Integral.jpg
Nové výzkumy a objevy v astronomii, v astrofyzice, kvantové fyzice, ve fyzice pevných látek a řadě dalších oborů jsou mnohdy počátkem závratných změn v technice, v technologiích a tedy i v životě člověka. Výzkum a vývoj spějí kupředu tak závratnou rychlostí, že se mnohdy nestačíme divit, co zase vědci objevili a technici vymysleli. Chcete-li si udržet alespoň základní přehled, máme pro vás tip.

Dobrodružství poznání a objevů láká i dnes řadu lidí. Jak se však v záplavě více či méně spolehlivých článků a informací z různých zdrojů vyznat? Zkuste vsadit na zkušený tým odborníků, ale i studentů, kteří pro Vás vybrali více jak 50 témat, o kterých stojí vědět něco více. Soubor článků je doplněn informacemi nejen o jednotkách a fyzikálních veličinách, ale i o nositelích Nobelových cen za fyziku v roce 2004 a řadou dalších zajímavostí. Kde je možné tento výběr najít? V nové knize, kterou připravil tým pod vedením Petra Kulhánka ze sdružení Aldebaran Group for Astrophysics (AGA) Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí II.

Kniha na 208 plnobarevných stranách s řadou obrázků, grafů a kreseb provází čtenáře nejnovějšími objevy v astronomii a fyzice. Kniha je členěna do pěti samostatných tématických kapitol: Blízký vesmír, Vzdálený vesmír, Plazma, Nové technologie a Stavba hmoty. Kniha se kromě informací ze základního výzkumu v kapitole Nové technologie věnuje i praktickému využití objevů. Dozvíme se nejen o páté formě uhlíku - nanopěně, ale i o zkouškách nového nadzvukového náporového motoru (scramjet), novém paměťovém médiu, nejmenších atomových hodinách, ale i o novém využití nukleární magnetické rezonance.

Autoři knihy si kladli za cíl svými texty a obrazovým materiálem přiblížit tyto zajímavé objevy a technologie všem zájemcům. Kniha je proto dělena do přehledných kapitol a článků, psána srozumitelným jazykem a čtivě. Pokud přece jenom nebudete rozumět úplně všemu, nevadí, to své si v knize najde každý. Knihu recenzoval známý popularizátor astronomie a vědy vůbec, čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar.

Kniha vychází v Mezinárodním roce fyziky, kterým si připomínáme mimo jiné i 100 let od publikování speciální teorie relativity a vysvětlení fotoelektrického jevu. Tyto práce Alberta Einsteina odstartovaly revoluci ve fyzice.

Novou knihu Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí a řadu dalších titulů z astronomie, fyziky, matematiky aj. si můžete objednat zde!

Obrázek: Astrophysical Virtual Observatory




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »