Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pokroky astronomie a fyziky

Pokroky astronomie a fyziky

Integral.jpg
Nové výzkumy a objevy v astronomii, v astrofyzice, kvantové fyzice, ve fyzice pevných látek a řadě dalších oborů jsou mnohdy počátkem závratných změn v technice, v technologiích a tedy i v životě člověka. Výzkum a vývoj spějí kupředu tak závratnou rychlostí, že se mnohdy nestačíme divit, co zase vědci objevili a technici vymysleli. Chcete-li si udržet alespoň základní přehled, máme pro vás tip.

Dobrodružství poznání a objevů láká i dnes řadu lidí. Jak se však v záplavě více či méně spolehlivých článků a informací z různých zdrojů vyznat? Zkuste vsadit na zkušený tým odborníků, ale i studentů, kteří pro Vás vybrali více jak 50 témat, o kterých stojí vědět něco více. Soubor článků je doplněn informacemi nejen o jednotkách a fyzikálních veličinách, ale i o nositelích Nobelových cen za fyziku v roce 2004 a řadou dalších zajímavostí. Kde je možné tento výběr najít? V nové knize, kterou připravil tým pod vedením Petra Kulhánka ze sdružení Aldebaran Group for Astrophysics (AGA) Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí II.

Kniha na 208 plnobarevných stranách s řadou obrázků, grafů a kreseb provází čtenáře nejnovějšími objevy v astronomii a fyzice. Kniha je členěna do pěti samostatných tématických kapitol: Blízký vesmír, Vzdálený vesmír, Plazma, Nové technologie a Stavba hmoty. Kniha se kromě informací ze základního výzkumu v kapitole Nové technologie věnuje i praktickému využití objevů. Dozvíme se nejen o páté formě uhlíku - nanopěně, ale i o zkouškách nového nadzvukového náporového motoru (scramjet), novém paměťovém médiu, nejmenších atomových hodinách, ale i o novém využití nukleární magnetické rezonance.

Autoři knihy si kladli za cíl svými texty a obrazovým materiálem přiblížit tyto zajímavé objevy a technologie všem zájemcům. Kniha je proto dělena do přehledných kapitol a článků, psána srozumitelným jazykem a čtivě. Pokud přece jenom nebudete rozumět úplně všemu, nevadí, to své si v knize najde každý. Knihu recenzoval známý popularizátor astronomie a vědy vůbec, čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar.

Kniha vychází v Mezinárodním roce fyziky, kterým si připomínáme mimo jiné i 100 let od publikování speciální teorie relativity a vysvětlení fotoelektrického jevu. Tyto práce Alberta Einsteina odstartovaly revoluci ve fyzice.

Novou knihu Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí a řadu dalších titulů z astronomie, fyziky, matematiky aj. si můžete objednat zde!

Obrázek: Astrophysical Virtual Observatory




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad hladinou Labe

Fotka Měsíce nad hladinou Labe

Další informace »