Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Studijní obor Přístrojová fyzika s novou specializací na astronomii

Studijní obor Přístrojová fyzika s novou specializací na astronomii

poster
poster
Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR, která je od roku 2008 garantem výuky bakalářského studijního oboru "Přístrojová fyzika", oznamuje otevření nové studijní specializace tohoto oboru počínaje akademickým školním rokem 2009/10. Vedle stávajících specializací zaměřených na číslicové měřící systémy, optické a laserové technologie a lékařskou přístrojovou techniku se nově lze specializovat též na přístroje pro astronomii a astrofyziku.

Specializace na přístroje pro astronomii a astrofyziku studentům umožní získat základní znalosti z astronomie a astrofyziky a zejména znalosti principů a technik vyvinutých pro celé spektrum záření, ve kterém lze jevy ve vesmíru pozorovat. Na výuce se budou podílet vědečtí pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR jako např. Michael Prouza, Radomír Šmída nebo Jiří Grygar. Součástí kursu je také praktikum pozorovací astronomie, které je zajišťováno ve spolupráci s hvězdárnami v Prostějově, Valašském Meziříčí a Vsetíně.

Absolventi bakalářského studia mohou pokračovat v magisterském a postgraduálním studiu v širokém spektru fyzikálních i interdisciplinárních oborů a zapojit se do vědeckého výzkumu. Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR se podílí na základním i aplikovaném výzkumu zejména v oblastech kvantové a nelineární optiky, konstrukce detektorů kosmického záření (Observatoř Pierra Augera) a ultraslabých optických polí nebo skvrnkové interferometrie. Nově otevřené studijní specializace jsou dalším příkladem plodné spolupráce Univerzity Palackého s pracovišti Akademie věd.

Bližší informace lze nalézt na jointlab.upol.cz/info/pristrojova-fyzika.

Ke stažení: poster (pdf)




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečný zákryt Měsíce letadlem

Letadlo přilétá k přistání na letišti Václava Havla. Den po úplňku, téměř jasno. Canon EOS 5DS R, objektiv Canon EF 100-400 L IS + telekonvertor Kenko 1,4X (aktuálně celkové ohnisko 560mm). Clona F14, čas 1/200, ISO 800. Zpracování Canon DPP 4. Snímek letadla zakrývající velkou část Měsíce jsem podle původního plánu chtěl pořídit o den dříve. Z důvodu oblohy zcela zatažené během úplňku ho však nebylo možno provést.

Další informace »