Čína, třetí kosmická velmoc, která vypustila vlastního kosmonauta se chystá na další pilotovaný let. V pátek uveřejnil deník China Daily zprávu, že připravovaný let dvou astronautů by měl trvat pět až šest dnů.
Příprava čínských astronautů k pilotovanému letu vyvrcholila před dvěma lety vypuštěním prvního čínského astronauta na oběžnou dráhu na palubě kosmické lodi Shenzhou V. Astronaut Yang Liwei vykonal na palubě kosmické lodi14 oběhů kolem Země.
"Pilotovaná loď (Shenzhou VI) bude pravděpodobně ke startu připravena počátkem října," cituje deník ředitele Space Department of the China Aerospace Science and Technology Corp. pana Suna Weiganga.
Šest kandidátů k letu na palubě Shenzhou VI bylo vybráno ze skupiny 14 uchazečů v prosinci. Čínské kosmické ambice jsou opravdu ambiciózní. Čína doufá, že se jí do 5 let podaří vypustit a provozovat vlastní orbitální stanici. V letovém plánu kosmické lodě Shenzhou VII je mimo jiné i kosmická procházka v okolí lodě. Hovoří se také o pilotovaném letu na Měsíc. Uvidíme!
Obrázek: Yang Liwei se stal prvním čínským astronautem. Do kosmu se podíval v říjnu 2003.
Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé