Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická sonda CASSINI slaví úspěch

Kosmická sonda CASSINI slaví úspěch

Cassini_5.jpg
Sonda Cassini je jedním z posledních projektů velkých komplexních meziplanetárních sond. Na svou dalekou pouť se vydala již před téměř 7 roky. Startovala 15. října 1997. Na misi Cassini-Huygens spolupracuje americká NASA s Evropskou kosmickou agenturou a Italskou kosmickou agenturou.

Prvním "ostrým" cílem sondy byl Saturnův měsíc Phoebe, kolem kterého proletěla ve vzdálenosti 2 068 km v pátek 11. června. Jen pro srovnání, před 23 lety prolétala sonda Voyager 2 ve vzdálenosti "jen" 2,3 miliónů kilometrů, tedy asi 1000krát dále.

Za několik hodin pro průletu začala sonda předávat napozorovaná data a obrázky na Zemi. Signál byl přijímán anténami DSN v Madridu (Španělsko) a v Goldstone v kalifornské Mojavské poušti. Relativní rychlost pohybu sondy vůči Saturnu činila téměř 21 tisíc kilometrů za hodinu.

Obrázek: Nádherný portrét Saturnova měsíce Phoebe. Obrázek byl složen ze dvou snímků, které sonda Cassini pořídila při průletu kolem tohoto měsíce ze vzdálenosti 32 500 km. To odpovídá rozlišení asi 190 m na jeden pixel. Obrázek ukazuje, že Phoebe bude tělesem s vysokým zastoupením ledu, jehož povrch je pokrytý tenkou vrstvou tmavého materiálu.
Snímek: Jet Propulsion Laboratory. První snímky ukázaly zjizvený, velmi starý povrch měsíce, pokrytý nesčetnými krátery. Na povrchu lze nalézt prakticky všechny odstíny od černé až po bílou. "Je to nádherný snímek", prohlásila Dr. Carolyn Porco z Cassini Imagini Team ze Space Science Institute z coloradského Boulderu. "Ostře a jasně zobrazuje velké množství velkých i malých geologických útvarů. Je pochopitelné, že takové snímky nám pomohou poodhalit minulost a vývoj tohoto tělesa."

"To, co vidíme, je velmi krásné. Phoebe je velmi kráterované těleso. Mohlo by to být těleso pocházející z období formování sluneční soustavy před 4,5 miliardami let. Je však příliš brzy na jakékoliv závěry," říká Dr. Torrence Johnson z JPL. "Důležité budou informace, které získáme z ostatních přístrojů. Pomohou významně doplnit celkový pohled na tento malý měsíc."

Existuje i podezření, že právě Phoebe, největší z vnějších Saturnových měsíců, může být rodičovským tělesem pro ostatní, mnohem menší, vnější měsíce na retrográdních drahách.

Dr. Joseph Burns z Cornellovy univerzity (Ithaca, N. Y.) k tomu dodává: "Při pohledu na každý z velkých, přibližně padesátikilometrových kráterů, mě zajímá, zda ostatní malé vnější měsíce na podobných drahách jako Phoebe, nejsou pozůstatky po vzniku těchto kráterů." Na odpověď si ještě budeme muset nějakou dobu počkat.

Všech 11 přístrojů pracovalo podle plánu a je předpoklad, že vědci na Zemi získají všechna plánovaná data. Z nich chtějí především vytvořit celkovou mapu měsíce Phoebe, určit jeho složení, hmotnost a hustotu.

Průlet kolem Phoebe je již minulostí a sonda míří k Saturnu. Na 16. června 2004 je naplánován korekční manévr pro úpravu dráhy. Kritický manévr však sonda provede až 1. července (UT), kdy před vstupem na oběžnou dráhu kolem Saturnu zažehne na 96 minut svůj hlavní motor. Pokud vše půjde jak má, je naplánováno 76 oběhů uvnitř Saturnova systému s celkem 52 průlety kolem 7 z 31 známých Saturnových měsíců.

Více informací o projektu Cassini najdete na http://saturn.jpl.nasa.gov nebo na stránkách ciclops.org, které patří týmu pro snímkování.Zdroj: NASAObrázek: Nádherný portrét Saturnova měsíce Phoebe. Obrázek byl složen ze dvou snímků, které sonda Cassini pořídila při průletu kolem tohoto měsíce ze vzdálenosti 32 500 km. To odpovídá rozlišení asi 190 m na jeden pixel. Obrázek ukazuje, že Phoebe bude tělesem s vysokým zastoupením ledu, jehož povrch je pokrytý tenkou vrstvou tmavého materiálu.
Snímek: Jet Propulsion Laboratory.




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »