Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická sonda CASSINI slaví úspěch

Kosmická sonda CASSINI slaví úspěch

Cassini_5.jpg
Sonda Cassini je jedním z posledních projektů velkých komplexních meziplanetárních sond. Na svou dalekou pouť se vydala již před téměř 7 roky. Startovala 15. října 1997. Na misi Cassini-Huygens spolupracuje americká NASA s Evropskou kosmickou agenturou a Italskou kosmickou agenturou.

Prvním "ostrým" cílem sondy byl Saturnův měsíc Phoebe, kolem kterého proletěla ve vzdálenosti 2 068 km v pátek 11. června. Jen pro srovnání, před 23 lety prolétala sonda Voyager 2 ve vzdálenosti "jen" 2,3 miliónů kilometrů, tedy asi 1000krát dále.

Za několik hodin pro průletu začala sonda předávat napozorovaná data a obrázky na Zemi. Signál byl přijímán anténami DSN v Madridu (Španělsko) a v Goldstone v kalifornské Mojavské poušti. Relativní rychlost pohybu sondy vůči Saturnu činila téměř 21 tisíc kilometrů za hodinu.

Obrázek: Nádherný portrét Saturnova měsíce Phoebe. Obrázek byl složen ze dvou snímků, které sonda Cassini pořídila při průletu kolem tohoto měsíce ze vzdálenosti 32 500 km. To odpovídá rozlišení asi 190 m na jeden pixel. Obrázek ukazuje, že Phoebe bude tělesem s vysokým zastoupením ledu, jehož povrch je pokrytý tenkou vrstvou tmavého materiálu.
Snímek: Jet Propulsion Laboratory. První snímky ukázaly zjizvený, velmi starý povrch měsíce, pokrytý nesčetnými krátery. Na povrchu lze nalézt prakticky všechny odstíny od černé až po bílou. "Je to nádherný snímek", prohlásila Dr. Carolyn Porco z Cassini Imagini Team ze Space Science Institute z coloradského Boulderu. "Ostře a jasně zobrazuje velké množství velkých i malých geologických útvarů. Je pochopitelné, že takové snímky nám pomohou poodhalit minulost a vývoj tohoto tělesa."

"To, co vidíme, je velmi krásné. Phoebe je velmi kráterované těleso. Mohlo by to být těleso pocházející z období formování sluneční soustavy před 4,5 miliardami let. Je však příliš brzy na jakékoliv závěry," říká Dr. Torrence Johnson z JPL. "Důležité budou informace, které získáme z ostatních přístrojů. Pomohou významně doplnit celkový pohled na tento malý měsíc."

Existuje i podezření, že právě Phoebe, největší z vnějších Saturnových měsíců, může být rodičovským tělesem pro ostatní, mnohem menší, vnější měsíce na retrográdních drahách.

Dr. Joseph Burns z Cornellovy univerzity (Ithaca, N. Y.) k tomu dodává: "Při pohledu na každý z velkých, přibližně padesátikilometrových kráterů, mě zajímá, zda ostatní malé vnější měsíce na podobných drahách jako Phoebe, nejsou pozůstatky po vzniku těchto kráterů." Na odpověď si ještě budeme muset nějakou dobu počkat.

Všech 11 přístrojů pracovalo podle plánu a je předpoklad, že vědci na Zemi získají všechna plánovaná data. Z nich chtějí především vytvořit celkovou mapu měsíce Phoebe, určit jeho složení, hmotnost a hustotu.

Průlet kolem Phoebe je již minulostí a sonda míří k Saturnu. Na 16. června 2004 je naplánován korekční manévr pro úpravu dráhy. Kritický manévr však sonda provede až 1. července (UT), kdy před vstupem na oběžnou dráhu kolem Saturnu zažehne na 96 minut svůj hlavní motor. Pokud vše půjde jak má, je naplánováno 76 oběhů uvnitř Saturnova systému s celkem 52 průlety kolem 7 z 31 známých Saturnových měsíců.

Více informací o projektu Cassini najdete na http://saturn.jpl.nasa.gov nebo na stránkách ciclops.org, které patří týmu pro snímkování.Zdroj: NASAObrázek: Nádherný portrét Saturnova měsíce Phoebe. Obrázek byl složen ze dvou snímků, které sonda Cassini pořídila při průletu kolem tohoto měsíce ze vzdálenosti 32 500 km. To odpovídá rozlišení asi 190 m na jeden pixel. Obrázek ukazuje, že Phoebe bude tělesem s vysokým zastoupením ledu, jehož povrch je pokrytý tenkou vrstvou tmavého materiálu.
Snímek: Jet Propulsion Laboratory.




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 38P/Stephan-Oterma

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa o efemeridové jasnosti 9.2 magnitudy se nacházela v souhvězdí Blíženců. Po obloze se pohybovala rychlostí 1.39 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.837 au od Země a 1.591 au od Slunce.

Další informace »