Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
Snímky pořízené Spitzerovým kosmickým dalekohledem nám odhalují skryté stránky známé mlhoviny Trifid v souhvězdí Střelce. V místech známých mohutných vláken tmavého prachu, rozdělujících zářící mlhovinu na tři díly, ukazují infračervené snímky svítící oblasti nově se rodících hvězd.

V mlhovině můžeme najít 30 hmotných zárodků hvězd a 120 menších nově vzniklých hvězd, a to jak v oblastech tmavých pásů plynu, tak v zářících oblastech mlhoviny. Tyto objekty jsou na snímku vidět především jako žluté nebo červené body. Deset z třiceti hmotných zárodků objevil "Spitzer" ve čtyřech tmavých jádrech, jakýchsi hvězdných inkubátorech či kokonech, kde se nové hvězdy rodí.

K podrobnému výzkumu oblasti přivedly vědce údaje z "milimetrového" radioteleskopu Radioastronomického institutu ve Španělsku, který předtím identifikoval zárodečné oblasti, ale nebyl schopen odhalit detaily. Vysoce citlivé přístroje Spitzerova kosmického dalekohledu, pracující v infračervené oblasti, byly schopny proniknout do všech čtyřech zárodečných jader a odhalit rychle rostoucí zárodky hvězd.

Astronomové nyní počítají jednotlivé zárodky, ukryté uvnitř zárodečných jader, pomocí detailních snímků pořízených infračervenou kamerou na palubě Spitzeru. Jde o přístroj, jenž má největší prostorové rozlišení ze všech přístrojů na palubě (snímek vpravo zcela nahoře). Jiný přístroj na palubě - mnohopásmový zobrazující fotometr (snímek zcela vpravo dole) - je určen pro detekci chladnějšího materiálu. Snímky tak poukazují na skutečnost, že relativně chladný materiál v zárodečných jádrech padá na rostoucí zárodky hvězd v Trifidu.

Pozorované zárodky hvězd byly považovány za "produkt" hmotných hvězd typu "O", které můžeme na snímku vidět jako bílé body v centru mlhoviny na všech čtyřech obrázcích. Hvězdy typu "O" jsou nejmasivnějšími hvězdami, které končí svou krátkou existenci výbuchem supernovy, který by mohl iniciovat vznik dalších hvězd. Menší, nově se rodící hvězdy, však pravděpodobně vznikly ve stejnou doby jako hmotné hvězdy typu "O", ze stejného zárodečného oblaku plynu a prachu.

Infračervená kamera na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu snímá objekty ve třech pásmech infračerveného záření, které očima nevidíme. Pořizuje snímky na vlnových délkách 3,6 mikrometru (modrá barva), 4,5 mikrometru (zelená barva), 5,8 a 8,0 mikrometrů (červená barva). Druhý ze jmenovaných přístrojů, mnohopásmový zobrazující fotometr, pracuje na vlnové délce 24 mikrometrů.

(Podle http://www.spitzer.caltech.edu zpracoval L. Lenža)

Obrázek: Na snímku vlevo vidíme dobře známý obraz mlhoviny Trifid ve viditelném světle. Vpravo na velkém snímku je stejná oblast snímaná dvěma přístroji ze Spitzer Space Telescope v infračervené oblasti. Zcela vpravo jsou originální snímky ze "Spitzeru".Mlhovina Trifid je obří oblak plynu a prachu, ve kterém dochází ke vzniku nových hvězd. Nachází se 5 400 světelných let daleko v souhvězdí Střelce. Credit: NASA/JPL-Caltech/J. Rho (SSC/Caltech), snímek ve viditelném světle NOAO Tuscon, Arizona.

Zdroj: Spitzer Space Telescope
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »