Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
Snímky pořízené Spitzerovým kosmickým dalekohledem nám odhalují skryté stránky známé mlhoviny Trifid v souhvězdí Střelce. V místech známých mohutných vláken tmavého prachu, rozdělujících zářící mlhovinu na tři díly, ukazují infračervené snímky svítící oblasti nově se rodících hvězd.

V mlhovině můžeme najít 30 hmotných zárodků hvězd a 120 menších nově vzniklých hvězd, a to jak v oblastech tmavých pásů plynu, tak v zářících oblastech mlhoviny. Tyto objekty jsou na snímku vidět především jako žluté nebo červené body. Deset z třiceti hmotných zárodků objevil "Spitzer" ve čtyřech tmavých jádrech, jakýchsi hvězdných inkubátorech či kokonech, kde se nové hvězdy rodí.

K podrobnému výzkumu oblasti přivedly vědce údaje z "milimetrového" radioteleskopu Radioastronomického institutu ve Španělsku, který předtím identifikoval zárodečné oblasti, ale nebyl schopen odhalit detaily. Vysoce citlivé přístroje Spitzerova kosmického dalekohledu, pracující v infračervené oblasti, byly schopny proniknout do všech čtyřech zárodečných jader a odhalit rychle rostoucí zárodky hvězd.

Astronomové nyní počítají jednotlivé zárodky, ukryté uvnitř zárodečných jader, pomocí detailních snímků pořízených infračervenou kamerou na palubě Spitzeru. Jde o přístroj, jenž má největší prostorové rozlišení ze všech přístrojů na palubě (snímek vpravo zcela nahoře). Jiný přístroj na palubě - mnohopásmový zobrazující fotometr (snímek zcela vpravo dole) - je určen pro detekci chladnějšího materiálu. Snímky tak poukazují na skutečnost, že relativně chladný materiál v zárodečných jádrech padá na rostoucí zárodky hvězd v Trifidu.

Pozorované zárodky hvězd byly považovány za "produkt" hmotných hvězd typu "O", které můžeme na snímku vidět jako bílé body v centru mlhoviny na všech čtyřech obrázcích. Hvězdy typu "O" jsou nejmasivnějšími hvězdami, které končí svou krátkou existenci výbuchem supernovy, který by mohl iniciovat vznik dalších hvězd. Menší, nově se rodící hvězdy, však pravděpodobně vznikly ve stejnou doby jako hmotné hvězdy typu "O", ze stejného zárodečného oblaku plynu a prachu.

Infračervená kamera na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu snímá objekty ve třech pásmech infračerveného záření, které očima nevidíme. Pořizuje snímky na vlnových délkách 3,6 mikrometru (modrá barva), 4,5 mikrometru (zelená barva), 5,8 a 8,0 mikrometrů (červená barva). Druhý ze jmenovaných přístrojů, mnohopásmový zobrazující fotometr, pracuje na vlnové délce 24 mikrometrů.

(Podle http://www.spitzer.caltech.edu zpracoval L. Lenža)

Obrázek: Na snímku vlevo vidíme dobře známý obraz mlhoviny Trifid ve viditelném světle. Vpravo na velkém snímku je stejná oblast snímaná dvěma přístroji ze Spitzer Space Telescope v infračervené oblasti. Zcela vpravo jsou originální snímky ze "Spitzeru".Mlhovina Trifid je obří oblak plynu a prachu, ve kterém dochází ke vzniku nových hvězd. Nachází se 5 400 světelných let daleko v souhvězdí Střelce. Credit: NASA/JPL-Caltech/J. Rho (SSC/Caltech), snímek ve viditelném světle NOAO Tuscon, Arizona.

Zdroj: Spitzer Space Telescope
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »