Rodiště nových hvězd - rodinný portrét
V mlhovině můžeme najít 30 hmotných zárodků hvězd a 120 menších nově vzniklých hvězd, a to jak v oblastech tmavých pásů plynu, tak v zářících oblastech mlhoviny. Tyto objekty jsou na snímku vidět především jako žluté nebo červené body. Deset z třiceti hmotných zárodků objevil "Spitzer" ve čtyřech tmavých jádrech, jakýchsi hvězdných inkubátorech či kokonech, kde se nové hvězdy rodí.
K podrobnému výzkumu oblasti přivedly vědce údaje z "milimetrového" radioteleskopu Radioastronomického institutu ve Španělsku, který předtím identifikoval zárodečné oblasti, ale nebyl schopen odhalit detaily. Vysoce citlivé přístroje Spitzerova kosmického dalekohledu, pracující v infračervené oblasti, byly schopny proniknout do všech čtyřech zárodečných jader a odhalit rychle rostoucí zárodky hvězd.
Astronomové nyní počítají jednotlivé zárodky, ukryté uvnitř zárodečných jader, pomocí detailních snímků pořízených infračervenou kamerou na palubě Spitzeru. Jde o přístroj, jenž má největší prostorové rozlišení ze všech přístrojů na palubě (snímek vpravo zcela nahoře). Jiný přístroj na palubě - mnohopásmový zobrazující fotometr (snímek zcela vpravo dole) - je určen pro detekci chladnějšího materiálu. Snímky tak poukazují na skutečnost, že relativně chladný materiál v zárodečných jádrech padá na rostoucí zárodky hvězd v Trifidu.
Pozorované zárodky hvězd byly považovány za "produkt" hmotných hvězd typu "O", které můžeme na snímku vidět jako bílé body v centru mlhoviny na všech čtyřech obrázcích. Hvězdy typu "O" jsou nejmasivnějšími hvězdami, které končí svou krátkou existenci výbuchem supernovy, který by mohl iniciovat vznik dalších hvězd. Menší, nově se rodící hvězdy, však pravděpodobně vznikly ve stejnou doby jako hmotné hvězdy typu "O", ze stejného zárodečného oblaku plynu a prachu.
Infračervená kamera na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu snímá objekty ve třech pásmech infračerveného záření, které očima nevidíme. Pořizuje snímky na vlnových délkách 3,6 mikrometru (modrá barva), 4,5 mikrometru (zelená barva), 5,8 a 8,0 mikrometrů (červená barva). Druhý ze jmenovaných přístrojů, mnohopásmový zobrazující fotometr, pracuje na vlnové délce 24 mikrometrů.
(Podle http://www.spitzer.caltech.edu zpracoval L. Lenža)
Obrázek: Na snímku vlevo vidíme dobře známý obraz mlhoviny Trifid ve viditelném světle. Vpravo na velkém snímku je stejná oblast snímaná dvěma přístroji ze Spitzer Space Telescope v infračervené oblasti. Zcela vpravo jsou originální snímky ze "Spitzeru".Mlhovina Trifid je obří oblak plynu a prachu, ve kterém dochází ke vzniku nových hvězd. Nachází se 5 400 světelných let daleko v souhvězdí Střelce. Credit: NASA/JPL-Caltech/J. Rho (SSC/Caltech), snímek ve viditelném světle NOAO Tuscon, Arizona.
Zdroj: Spitzer Space Telescope
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí
O autorovi
Libor Lenža
Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.
