Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkum Marsu pokračuje

Výzkum Marsu pokračuje

Spirit-03-SS-02-hills-B133R1.jpg
Oba roboti NASA - Opportunity a Spirit - stále pokračují ve své výzkumné misi na povrchu Marsu. Z pohledu prognóz a odhadů již přesluhují, a tak získávají další cenné vědecké informace „nad plán“. Na tři měsíce plánovaná primární mise totiž skončila. Prodloužená mise začíná velmi vzrušujícími a zajímavými vědeckými cíli.

Robot Spirit, který přistál na Marsu počátkem ledna tohoto roku jako první, se blíží ke kopcům „Columbia Hills“. 9. června ho od paty nejbližšího kopce dělilo 220 m. Celkově už vozítko ujelo po povrchu Marsu více než 3,2 km.

Cestou ke Columbia Hills prováděl Spirit mimo jiné výzkum kamene „Joshua“. Při jeho výzkumu došlo k anomálnímu chování robotického ramene se spektrometry a brusným nástrojem. Elektronika to vyhodnotila jako vzájemnou kolizi. Zmatky se podařilo odstranit a příští den byl výzkum kamene dokončen.

Velmi zajímavé závěry přinesl výzkum hluboké rýhy v marťanské půdě, kterou svými koly Spirit vyhloubil. Alfa-částicový rentgenový spektrometr odhalil relativně vysokou koncentraci dvou prvků: síry a hořčíku. Jejich koncentrace se měnila v závislosti na místě. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o síran hořečnatý. Vědci se domnívají, že nejpravděpodobnější vysvětlení jeho výskytu souvisí s vodou. Voda z podpovrchových vrstev s množstvím rozpuštěných minerálů vzlíná směrem k povrchu. Nehluboko pod povrchem se však vypařuje a rozpuštěné minerály se při vypařování vody koncentrují v podpovrchové vrstvě v podobě soli. Nejde tedy o důkaz přítomnosti povrchové vody, ale ukazuje to spíše na přítomnost podpovrchové vody v kráteru Gusev.

Endurrance.jpg
Marsochod Opportunity se připravuje na výzkum skalních výchozů ve svazích impaktního kráteru neformálně nazývaného „Endurance“ (tedy Vytrvalost). Po příjezdu na okraj kráteru a zběžné prohlídce, přesunul se po okraji kráteru o 39 metrů proti směru hodinových ručiček. Tím se dostal nad velmi zajímavé místo (viz přiložený snímek). Poté sestoupil po svahu kráteru o 6 metrů dolů a vrátil se zpět, aby si prohlédl své stopy na svahu. Sestup není bez nebezpečí, ale odborníci se domnívají, že výzkum tmavých hornin ve výchozech je natolik významný, že hodlají tak trochu riskovat. Možné riziko však chtějí eliminovat na co nejmenší míru. Proto v dalších dnech prováděli řadu zkoušek s cílem zjistit optimální a hlavně bezpečný způsob manévrování na svahu včetně traverzu.

Hlavním cílem výzkumu skalních výchozů je zjistit, zda-li se jedná o totožné vrstvy s těmi, které Opportunity studoval v kráteru Eagle, kde přistál. Zde objevil na síru bohaté vrstvy, které jsou stopami pomalu tekoucí vody, která pokrývala terén v dávné minulosti. První pozorování z okraje kráteru Endurance však naznačují, že složení vrstev je jiné než v případě kráteru Eagle. Může to souviset se skutečností, že se jedná o vrstvy položené hlouběji, které mohou mít rozdílné chemické složení. To může naznačovat také jiné okolní prostředí, ve kterém horniny vznikaly.

Odborníci však jdou ještě dále. Pokud by se podařilo najít hranici mezi dvě typy hornin, které vznikaly za jiných okolních podmínek, můžeme zkoumat, jak vypadá přechod mezi jednotlivými typy. Najdeme náhlý přechod nebo naopak přechod plynulý, který by indikoval postupnou změnu podmínek? Hrála v utváření horniny roli voda? Na odpovědi si ještě budeme muset počkat.

První oblast, kterou chtějí vědci s roverem Opportunity prozkoumat, se nachází pouhých 5-7 m od okraje kráteru. Stále však panují obavy, zda-li dokáže marsochod vyjet zpět po relativně příkrém svahu pokrytém vrstvou marťanského písku. Pokusy a simulace však ukazují, že by tento manévr měl robot zvládnout.

NASA




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »