Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkum Marsu pokračuje

Výzkum Marsu pokračuje

Spirit-03-SS-02-hills-B133R1.jpg
Oba roboti NASA - Opportunity a Spirit - stále pokračují ve své výzkumné misi na povrchu Marsu. Z pohledu prognóz a odhadů již přesluhují, a tak získávají další cenné vědecké informace „nad plán“. Na tři měsíce plánovaná primární mise totiž skončila. Prodloužená mise začíná velmi vzrušujícími a zajímavými vědeckými cíli.

Robot Spirit, který přistál na Marsu počátkem ledna tohoto roku jako první, se blíží ke kopcům „Columbia Hills“. 9. června ho od paty nejbližšího kopce dělilo 220 m. Celkově už vozítko ujelo po povrchu Marsu více než 3,2 km.

Cestou ke Columbia Hills prováděl Spirit mimo jiné výzkum kamene „Joshua“. Při jeho výzkumu došlo k anomálnímu chování robotického ramene se spektrometry a brusným nástrojem. Elektronika to vyhodnotila jako vzájemnou kolizi. Zmatky se podařilo odstranit a příští den byl výzkum kamene dokončen.

Velmi zajímavé závěry přinesl výzkum hluboké rýhy v marťanské půdě, kterou svými koly Spirit vyhloubil. Alfa-částicový rentgenový spektrometr odhalil relativně vysokou koncentraci dvou prvků: síry a hořčíku. Jejich koncentrace se měnila v závislosti na místě. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o síran hořečnatý. Vědci se domnívají, že nejpravděpodobnější vysvětlení jeho výskytu souvisí s vodou. Voda z podpovrchových vrstev s množstvím rozpuštěných minerálů vzlíná směrem k povrchu. Nehluboko pod povrchem se však vypařuje a rozpuštěné minerály se při vypařování vody koncentrují v podpovrchové vrstvě v podobě soli. Nejde tedy o důkaz přítomnosti povrchové vody, ale ukazuje to spíše na přítomnost podpovrchové vody v kráteru Gusev.

Endurrance.jpg
Marsochod Opportunity se připravuje na výzkum skalních výchozů ve svazích impaktního kráteru neformálně nazývaného „Endurance“ (tedy Vytrvalost). Po příjezdu na okraj kráteru a zběžné prohlídce, přesunul se po okraji kráteru o 39 metrů proti směru hodinových ručiček. Tím se dostal nad velmi zajímavé místo (viz přiložený snímek). Poté sestoupil po svahu kráteru o 6 metrů dolů a vrátil se zpět, aby si prohlédl své stopy na svahu. Sestup není bez nebezpečí, ale odborníci se domnívají, že výzkum tmavých hornin ve výchozech je natolik významný, že hodlají tak trochu riskovat. Možné riziko však chtějí eliminovat na co nejmenší míru. Proto v dalších dnech prováděli řadu zkoušek s cílem zjistit optimální a hlavně bezpečný způsob manévrování na svahu včetně traverzu.

Hlavním cílem výzkumu skalních výchozů je zjistit, zda-li se jedná o totožné vrstvy s těmi, které Opportunity studoval v kráteru Eagle, kde přistál. Zde objevil na síru bohaté vrstvy, které jsou stopami pomalu tekoucí vody, která pokrývala terén v dávné minulosti. První pozorování z okraje kráteru Endurance však naznačují, že složení vrstev je jiné než v případě kráteru Eagle. Může to souviset se skutečností, že se jedná o vrstvy položené hlouběji, které mohou mít rozdílné chemické složení. To může naznačovat také jiné okolní prostředí, ve kterém horniny vznikaly.

Odborníci však jdou ještě dále. Pokud by se podařilo najít hranici mezi dvě typy hornin, které vznikaly za jiných okolních podmínek, můžeme zkoumat, jak vypadá přechod mezi jednotlivými typy. Najdeme náhlý přechod nebo naopak přechod plynulý, který by indikoval postupnou změnu podmínek? Hrála v utváření horniny roli voda? Na odpovědi si ještě budeme muset počkat.

První oblast, kterou chtějí vědci s roverem Opportunity prozkoumat, se nachází pouhých 5-7 m od okraje kráteru. Stále však panují obavy, zda-li dokáže marsochod vyjet zpět po relativně příkrém svahu pokrytém vrstvou marťanského písku. Pokusy a simulace však ukazují, že by tento manévr měl robot zvládnout.

NASA




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »