Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

Plasmer-1.jpg
Vyspělá technologie vyvinutá k zajištění čisté atmosféry pro kosmonauty na palubách kosmických stanic je nyní používána v nemocnicích k zachycení a zničení vzduchem se šířících hub, bakterií, spor a virů. Je schopna likvidovat i mikroorganismy takových nemocí, jakými jsou SARS, ebola, neštovice či tuberkulóza a antrax. Většina vzduchem se šířících mikroorganismů nepředstavuje pro zdraví člověka vážné nebezpečí, ačkoliv mohou znamenat určitou hrozbu pro jedince s oslabenou imunitou.

Kosmická technologie „Plasmer™“ poskytla nové řešení zajištění čistého vzduchu v několika evropských nemocnicích. Plasmer™ je vícestupňový systém využívající silného elektrického pole a komory s chladnou plazmou k ničení mikroorganismů ve vzduchu. Tuto kosmickou technologii využila společnost AirInSpace s podporou úřadu ESA (TTP – Technology Transfer and Promotion Office) k vývoji přenosné a ochranné jednotky pro použití v nemocnicích a krizových situacích, v podobě snadno použitelné a lehce sestavitelné čisté místnosti. „Se speciální Plasmer technologií jsme vyvinuli nové řešení poskytující sterilní vzduch zničením více než 99,9 % mikroorganismů, odpovídající zvláštním požadavkům pacientů se sníženou imunitou,“ říká Laurent Fullana, vedoucí AirInSpace. „Náš systém Immunair™ využívá 5 Plasmer™ reaktorů poskytujících sterilních vzduch ve „stanu“, bez infekčních bakterií kolem pacientova lůžka. Zařízení je určeno především pro imunohematologii, onkologii, pooperační a transplantační oddělení nemocnic. Vyrábíme i menší verzi „Cool Plasmair“ bez „stanu“, pro široké použití ve všech oblastech medicíny v boji proti infekcím.

Plasmer.jpg
Již od počátku roku 2001 byl systém testován po dobu 12 měsíců v 5 nemocnicích. Dr. Světlana Challier (z Necker Hospital v Paříži) říká: „Immunair™ umožňuje významné snížení počtu bakterií ve vzduchu.“ Jiný uživatel tohoto systému prof. Francois Demeocq (z CHU/Hotel-Dieu v Clermont-Ferrand) říká: „Biologická ochrana se systémem Immunair™ je velmi úspěšná a lépe odpovídá potřebám a požadavkům dětí se silným oslabením imunitního systému po léčbě chemoterapií. Systém může být rovněž použit při péči a ochraně po transplantacích.“ Prof. Demeocq dodává: „Pro děti a jejich rodiče je toto zařízení mnohem vhodnější z hlediska každodenního života a dovoluje osobní emocionální kontakt, což je velmi důležité především v případech, kdy jsou děti v izolaci příliš dlouho.“

Technologie Plasmer™ pro biologickou dekontaminaci vzduchu na palubě orbitálních stanic byly vytvořeny počátkem devadesátých let skupinou ruských vědců. V roce 1997 byla ruská kosmická stanice MIR vybavena reaktorem Plasmer™, který úspěšně chránil kosmonauty a elektronické systémy před kontaminací bakteriemi, viry a houbami.

V dubnu 2001 bylo stejné zařízení instalováno ke sterilizaci vzduchu od mikroorganismů v ruské části Mezinárodní kosmické stanice ISS. Nyní se kosmická technologie Plasmer™ vrací zpět na Zemi k ochraně pacientů s oslabeným imunitním systémem v nemocnicích.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vedlejší slunce u Mandavy 8.3.2026

Na Mezinárodní den žen mě potěšilo zapadající slunko se svým dvojníkem. Foceno cestou domů přes sklo autobusu.

Další informace »