Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

Plasmer-1.jpg
Vyspělá technologie vyvinutá k zajištění čisté atmosféry pro kosmonauty na palubách kosmických stanic je nyní používána v nemocnicích k zachycení a zničení vzduchem se šířících hub, bakterií, spor a virů. Je schopna likvidovat i mikroorganismy takových nemocí, jakými jsou SARS, ebola, neštovice či tuberkulóza a antrax. Většina vzduchem se šířících mikroorganismů nepředstavuje pro zdraví člověka vážné nebezpečí, ačkoliv mohou znamenat určitou hrozbu pro jedince s oslabenou imunitou.

Kosmická technologie „Plasmer™“ poskytla nové řešení zajištění čistého vzduchu v několika evropských nemocnicích. Plasmer™ je vícestupňový systém využívající silného elektrického pole a komory s chladnou plazmou k ničení mikroorganismů ve vzduchu. Tuto kosmickou technologii využila společnost AirInSpace s podporou úřadu ESA (TTP – Technology Transfer and Promotion Office) k vývoji přenosné a ochranné jednotky pro použití v nemocnicích a krizových situacích, v podobě snadno použitelné a lehce sestavitelné čisté místnosti. „Se speciální Plasmer technologií jsme vyvinuli nové řešení poskytující sterilní vzduch zničením více než 99,9 % mikroorganismů, odpovídající zvláštním požadavkům pacientů se sníženou imunitou,“ říká Laurent Fullana, vedoucí AirInSpace. „Náš systém Immunair™ využívá 5 Plasmer™ reaktorů poskytujících sterilních vzduch ve „stanu“, bez infekčních bakterií kolem pacientova lůžka. Zařízení je určeno především pro imunohematologii, onkologii, pooperační a transplantační oddělení nemocnic. Vyrábíme i menší verzi „Cool Plasmair“ bez „stanu“, pro široké použití ve všech oblastech medicíny v boji proti infekcím.

Plasmer.jpg
Již od počátku roku 2001 byl systém testován po dobu 12 měsíců v 5 nemocnicích. Dr. Světlana Challier (z Necker Hospital v Paříži) říká: „Immunair™ umožňuje významné snížení počtu bakterií ve vzduchu.“ Jiný uživatel tohoto systému prof. Francois Demeocq (z CHU/Hotel-Dieu v Clermont-Ferrand) říká: „Biologická ochrana se systémem Immunair™ je velmi úspěšná a lépe odpovídá potřebám a požadavkům dětí se silným oslabením imunitního systému po léčbě chemoterapií. Systém může být rovněž použit při péči a ochraně po transplantacích.“ Prof. Demeocq dodává: „Pro děti a jejich rodiče je toto zařízení mnohem vhodnější z hlediska každodenního života a dovoluje osobní emocionální kontakt, což je velmi důležité především v případech, kdy jsou děti v izolaci příliš dlouho.“

Technologie Plasmer™ pro biologickou dekontaminaci vzduchu na palubě orbitálních stanic byly vytvořeny počátkem devadesátých let skupinou ruských vědců. V roce 1997 byla ruská kosmická stanice MIR vybavena reaktorem Plasmer™, který úspěšně chránil kosmonauty a elektronické systémy před kontaminací bakteriemi, viry a houbami.

V dubnu 2001 bylo stejné zařízení instalováno ke sterilizaci vzduchu od mikroorganismů v ruské části Mezinárodní kosmické stanice ISS. Nyní se kosmická technologie Plasmer™ vrací zpět na Zemi k ochraně pacientů s oslabeným imunitním systémem v nemocnicích.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »