Knižní trh je nasycen nejrůznějšími knihami o různé kvalitě obsahu i formy. Před několik dny však vyšla kniha, u které stojí za to se na chvíli zastavit a upozornit na ni potenciální čtenáře. Jedná se o knihu - či spíše obrazovou encyklopedii - pod názvem Vesmír.
Její uvedení na trh bylo provázeno přiměřeným a pochopitelným mediálním povykem. Kniha, jejímž hlavním editorem byl známý popularizátor a autor mnoha velmi dobrých knih Martin Rees, splňuje očekávání, které do ní vkládala veřejnost. Byla vydána v podobě reprezentativní obrazové encyklopedii o rozměrech 300 x 250 mm, v kartónovém obalu. Na svých celkem 512 stranách podává základní informace o jednotlivých oblastech, jevech či tělesech nejen blízkého, ale i vzdáleného vesmíru. Rejstřík a slovníček pojmů jsou samozřejmostí.
Navíc obsahuje velmi kvalitní a nápadité hvězdné mapky, na kterých jsou přehledné odkazy na planety, hvězd a jiná nebeská tělesa viditelná ze Země. Tyto mapky nám umožní nalézt objekty a prohlédnout si viditelný vesmír měsíc po měsíci. Jsou doplněny vyčerpávajícím průvodcem po souhvězdích s mnoha užitečnými informacemi.
Tento kompletní, bohatě ilustrovaný průvodce krásami a tajemstvími vesmíru by neměl chybět v knihovně nejen zájemce o astronomii a pozorování, ale vás všech, které zajímají přírodní vědy, příroda, prostě vás zvídavých
Knihu si můžete zakoupit i ve specializovaném internetovém obchodě zaměřeném na oblast vybraných přírodních věd, kde najdete i další informace. Nakladatelství Aldebaran.
Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již