Knižní trh je nasycen nejrůznějšími knihami o různé kvalitě obsahu i formy. Před několik dny však vyšla kniha, u které stojí za to se na chvíli zastavit a upozornit na ni potenciální čtenáře. Jedná se o knihu - či spíše obrazovou encyklopedii - pod názvem Vesmír.
Její uvedení na trh bylo provázeno přiměřeným a pochopitelným mediálním povykem. Kniha, jejímž hlavním editorem byl známý popularizátor a autor mnoha velmi dobrých knih Martin Rees, splňuje očekávání, které do ní vkládala veřejnost. Byla vydána v podobě reprezentativní obrazové encyklopedii o rozměrech 300 x 250 mm, v kartónovém obalu. Na svých celkem 512 stranách podává základní informace o jednotlivých oblastech, jevech či tělesech nejen blízkého, ale i vzdáleného vesmíru. Rejstřík a slovníček pojmů jsou samozřejmostí.
Navíc obsahuje velmi kvalitní a nápadité hvězdné mapky, na kterých jsou přehledné odkazy na planety, hvězd a jiná nebeská tělesa viditelná ze Země. Tyto mapky nám umožní nalézt objekty a prohlédnout si viditelný vesmír měsíc po měsíci. Jsou doplněny vyčerpávajícím průvodcem po souhvězdích s mnoha užitečnými informacemi.
Tento kompletní, bohatě ilustrovaný průvodce krásami a tajemstvími vesmíru by neměl chybět v knihovně nejen zájemce o astronomii a pozorování, ale vás všech, které zajímají přírodní vědy, příroda, prostě vás zvídavých
Knihu si můžete zakoupit i ve specializovaném internetovém obchodě zaměřeném na oblast vybraných přírodních věd, kde najdete i další informace. Nakladatelství Aldebaran.
Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,