Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Život pod dnem oceánu

Život pod dnem oceánu

lodickabig.jpg
Astrobiologický institut NASA (NAI) finacoval velmi zajímavý výzkum vrtných jader získaných v rámci programu JOIDES (Joint Oceanographic´s Ocean Drilling Program) - Společný oceánografický program mořských vrtů. Výzkum ukazuje, že aktivita mikrobiálního života pod mořským dnem je mnohem rozmanitější, než se očekávalo.

Podrobné informace o tomto výzkumy byly publikovány v časopise Science v článku "Rozložení mikrobiálních aktivit v hloubkových sedimentech mořského dna" (Distributions of Microbial Activities in Deep Subseafloor Sediments). Mezi autory článku najdeme celkem 35 členů vědecké expedice, kteří reprezentují 7 států. Jedním z hlavních autorů práce je Steve D Hondt vedoucí výzkumník NAI a jeden z vedoucích vědců expedice. Astrobiologický institut NASA podporoval následné analýzy biogeochemických údajů a podílel se na vývoji analytických technik použitých na palubě výzkumné lodi.

Během expedice analyzovali vědci a technici na palubě lodi JOIDES Resolution sedimenty jejichž stáří se pohybovalo od nuly do 35 miliónů let, z hloubky až 420 m pod úrovní mořského dna, v oblastech rovníkového Pacifiku a kontinentálního okraje Peru. Tato místa, která jsou typická pro mořské dno, se vyskytují ve všech oceánech světa. Rozsah hloubek se pohybuje od 150 m na peruánském šelfu do 5 300 m v oblasti peruánského příkopu a teplota od 1 - 25 °C.

"Objevili jsme bakterie, které žijí v hloubkách stovek metrů pod mořským dnem," vysvětluje D Hondt. "Jejich aktivity jsou nečekaně rozmanité. Některé druhy bakterií, které byly z těchto sedimentů kultivovány, nebyly dosud známé. Ostatní druhy se vyskytují i na jiných místech pod povrchem země (na pevnině i pod mořským dnem). Mnoho metabolických aktivit tvorů žijících v těchto sedimentech je v konečném důsledku "napojeno" na energii povrchového "fotosyntetizujícího" světa."

Studium živých forem v extrémních pozemských podmínkách je důležitou součástí rozsáhlého a multidisciplinárního výzkum, který by měl vést k hlubšímu pochopení života jako entity vesmíru, k vymezení okrajových podmínek pro jeho existenci, které se neustále rozšiřují a tedy i lepšího pochopení člověka samotného. Kromě rozsáhlých výzkumných aktivit na Zemi je předmětem výzkumu i potenciální možnost existence života na jiných tělesech. Jde především o výzkum podmínek na ostatních pevných tělesech sluneční soustavy, chemického složení povrchového materiálu, přítomnosti vody, ale například i fyzikálněchemických podmínek v mezihvězdných molekulových oblacích apod.

Obrázek: Loď JOIDES Resolution Drill Ship. Credit: Heribert Cypionka

Zdroj: NAI
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »