Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Život pod dnem oceánu

Život pod dnem oceánu

lodickabig.jpg
Astrobiologický institut NASA (NAI) finacoval velmi zajímavý výzkum vrtných jader získaných v rámci programu JOIDES (Joint Oceanographic´s Ocean Drilling Program) - Společný oceánografický program mořských vrtů. Výzkum ukazuje, že aktivita mikrobiálního života pod mořským dnem je mnohem rozmanitější, než se očekávalo.

Podrobné informace o tomto výzkumy byly publikovány v časopise Science v článku "Rozložení mikrobiálních aktivit v hloubkových sedimentech mořského dna" (Distributions of Microbial Activities in Deep Subseafloor Sediments). Mezi autory článku najdeme celkem 35 členů vědecké expedice, kteří reprezentují 7 států. Jedním z hlavních autorů práce je Steve D Hondt vedoucí výzkumník NAI a jeden z vedoucích vědců expedice. Astrobiologický institut NASA podporoval následné analýzy biogeochemických údajů a podílel se na vývoji analytických technik použitých na palubě výzkumné lodi.

Během expedice analyzovali vědci a technici na palubě lodi JOIDES Resolution sedimenty jejichž stáří se pohybovalo od nuly do 35 miliónů let, z hloubky až 420 m pod úrovní mořského dna, v oblastech rovníkového Pacifiku a kontinentálního okraje Peru. Tato místa, která jsou typická pro mořské dno, se vyskytují ve všech oceánech světa. Rozsah hloubek se pohybuje od 150 m na peruánském šelfu do 5 300 m v oblasti peruánského příkopu a teplota od 1 - 25 °C.

"Objevili jsme bakterie, které žijí v hloubkách stovek metrů pod mořským dnem," vysvětluje D Hondt. "Jejich aktivity jsou nečekaně rozmanité. Některé druhy bakterií, které byly z těchto sedimentů kultivovány, nebyly dosud známé. Ostatní druhy se vyskytují i na jiných místech pod povrchem země (na pevnině i pod mořským dnem). Mnoho metabolických aktivit tvorů žijících v těchto sedimentech je v konečném důsledku "napojeno" na energii povrchového "fotosyntetizujícího" světa."

Studium živých forem v extrémních pozemských podmínkách je důležitou součástí rozsáhlého a multidisciplinárního výzkum, který by měl vést k hlubšímu pochopení života jako entity vesmíru, k vymezení okrajových podmínek pro jeho existenci, které se neustále rozšiřují a tedy i lepšího pochopení člověka samotného. Kromě rozsáhlých výzkumných aktivit na Zemi je předmětem výzkumu i potenciální možnost existence života na jiných tělesech. Jde především o výzkum podmínek na ostatních pevných tělesech sluneční soustavy, chemického složení povrchového materiálu, přítomnosti vody, ale například i fyzikálněchemických podmínek v mezihvězdných molekulových oblacích apod.

Obrázek: Loď JOIDES Resolution Drill Ship. Credit: Heribert Cypionka

Zdroj: NAI
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »