Astrobiologický institut NASA (NAI) finacoval velmi zajímavý výzkum vrtných jader získaných v rámci programu JOIDES (Joint Oceanographic´s Ocean Drilling Program) - Společný oceánografický program mořských vrtů. Výzkum ukazuje, že aktivita mikrobiálního života pod mořským dnem je mnohem rozmanitější, než se očekávalo.
Podrobné informace o tomto výzkumy byly publikovány v časopise Science v článku "Rozložení mikrobiálních aktivit v hloubkových sedimentech mořského dna" (Distributions of Microbial Activities in Deep Subseafloor Sediments). Mezi autory článku najdeme celkem 35 členů vědecké expedice, kteří reprezentují 7 států. Jedním z hlavních autorů práce je Steve D Hondt vedoucí výzkumník NAI a jeden z vedoucích vědců expedice. Astrobiologický institut NASA podporoval následné analýzy biogeochemických údajů a podílel se na vývoji analytických technik použitých na palubě výzkumné lodi.
Během expedice analyzovali vědci a technici na palubě lodi JOIDES Resolution sedimenty jejichž stáří se pohybovalo od nuly do 35 miliónů let, z hloubky až 420 m pod úrovní mořského dna, v oblastech rovníkového Pacifiku a kontinentálního okraje Peru. Tato místa, která jsou typická pro mořské dno, se vyskytují ve všech oceánech světa. Rozsah hloubek se pohybuje od 150 m na peruánském šelfu do 5 300 m v oblasti peruánského příkopu a teplota od 1 - 25 °C.
"Objevili jsme bakterie, které žijí v hloubkách stovek metrů pod mořským dnem," vysvětluje D Hondt. "Jejich aktivity jsou nečekaně rozmanité. Některé druhy bakterií, které byly z těchto sedimentů kultivovány, nebyly dosud známé. Ostatní druhy se vyskytují i na jiných místech pod povrchem země (na pevnině i pod mořským dnem). Mnoho metabolických aktivit tvorů žijících v těchto sedimentech je v konečném důsledku "napojeno" na energii povrchového "fotosyntetizujícího" světa."
Studium živých forem v extrémních pozemských podmínkách je důležitou součástí rozsáhlého a multidisciplinárního výzkum, který by měl vést k hlubšímu pochopení života jako entity vesmíru, k vymezení okrajových podmínek pro jeho existenci, které se neustále rozšiřují a tedy i lepšího pochopení člověka samotného. Kromě rozsáhlých výzkumných aktivit na Zemi je předmětem výzkumu i potenciální možnost existence života na jiných tělesech. Jde především o výzkum podmínek na ostatních pevných tělesech sluneční soustavy, chemického složení povrchového materiálu, přítomnosti vody, ale například i fyzikálněchemických podmínek v mezihvězdných molekulových oblacích apod.
Obrázek: Loď JOIDES Resolution Drill Ship. Credit: Heribert Cypionka
Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše.
30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)