Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Albert Einstein jiným pohledem

Albert Einstein jiným pohledem

Albert Einstein
Albert Einstein
Rok 2005 - Rok fyziky (World Year od Physics) - je za námi. Měl připomenout pomyslný zlom mezi klasickou fyzikou a fyzikou současnou. Právě v roce 1905 byla publikována nejen speciální teorie relativity, ale byl také vysvětlen fotoelektrický jev. Speciální teorie relativity byla dále rozvinuta a o jedenáct let později byla publikována obecná teorie relativity, kterou je možné považovat za moderní teorii gravitace. Výklad fotoelektrického jevu zase pomohl rozvoji kvantové teorie.

Autorem všech těchto objevů a teorií byl jeden z největších fyziků minulého století Albert Einstein. Právě on přišel s myšlenkou, že tělesa svou přítomností zakřivují čas a prostor kolem sebe. Přítomnost těles tedy ovlivňuje chod času i geometrické vlastnosti prostoru. Kdo má zájem se seznámit s životem a dílem Alberta Einsteina z trochu jiného pohledu, tomu mohu doporučit novou knihu Oldřicha Kuby "Svět Alberta Einsteina" kterou vydalo Nakladatelství Aldebaran.

Autor knihy, dnes již zesnulý Oldřich Kuba, v úvodu knihy píše: "Na začátku dvacátého století platilo, že všechny principy fyzikálního dění na světě jsou již známy a že zbývá objasnit již jen drobnosti. Ale najednou je tu Einsteinova teorie relativity a s ní plno nových otazníků bez odpovědi.

Teorie relativity vychází ze širokého zázemí objevů a výsledků prací řady uznávaných vědců, počínaje Isaacem Newtonem.

Proto se musíme zahledět hodně do šířky a zastavit u mnoha jmen. Alberta Einsteina budeme provázet v jeho často svízelných bojích o uznání nové teorie, seznámíme se s jeho četnými spolupracovníky i odpůrci a s vědeckou výpravou budeme svědky potvrzení její správnosti. Tím se teorie relativity stala nejen vědeckou stálicí, ale ovlivnila i filozofii a uměleckou tvorbu současnosti.

Zastavíme se také u úporných pokusů s vodíkovými jádry pro atomové bomby. Válka tehdy hnala vědce do závodů s rozpínavostí hitlerovského Německa s hlubokou úzkostí, kdo vyřeší technologii bomby jako první - Američani nebo Němci...

Albert Einstein pobýval v Praze od dubna 1911 do září 1912, jeho stopy nalézáme na mnoha místech včetně značného ohlasu v našich tehdejších vzdělaneckých kruzích. Znal se s prezidentem T. G. Masarykem, jehož si velmi vážil pro jeho boj za pravdu - proces s Hilsnerem, Hankovy rukopisy, boj za svobodu utlačeného národa. František Křižík ho nadšeně pozdravil v rozhlase o Vánocích 1937. Einsteinova přednáška v pražské Uránii v roce 1921 při jeho druhé návštěvě v Praze probíhala v přeplněném sále...

Když si pomyslíme, že Einstein po řadu měsíců chodíval po dlažbě Prahy, že tu měl přátele, že tu prožíval chvíle pohody stejně jako i potíže a bolesti a že tu žil část svého obyčejného života, je nám tento slavný vědec hned bližší."

Recenzentem knihy je prof. Jan Novotný z Masarykovy univerzity v Brně, který o ní mimo jiné do předmluvy napsal slova, která knihu velmi dobře vystihují:

"Během života jsem přečetl mnoho knih i článků o Einsteinovi. Přesto kniha, kterou má čtenář před sebou, vzbudila můj oživený zájem. Typický způsob psaní o velkém tvůrci se v průběhu desetiletí vyvíjel. Za mého mládí, kdy ještě neuběhl dlouhý čas od Einsteinovy smrti, se k němu všeobecně vzhlíželo s úctou.

V současné době zejména novináři jako by si mysleli, že dobrého se už o něm povědělo dost, a vlastně to lidi ani příliš nezajímá. I když mu většinou neupírají vědeckou velikost, pídí se po jeho lidských nedostatcích a snaží se spatřovat v nich odvrácenou stranu, která doprovází každou genialitu. Einstein se někdy jeví téměř jako zlý démon, egoista či autista, který byl ochoten pro vědeckou slávu obětovat cokoliv, zejména štěstí své rodiny, zastával výstřední a nepřijatelné společenské a politické názory apod...

Svéráznost knihy Oldřicha Kuby je v tom, že její autor se netají svým obdivem k Einsteinovi a chce jej vědomě přenést i na čtenáře. To však neznamená, že by měl v úmyslu vytvářet legendu. Připomíná mi svým stylem antické historiky - Thukydida, Plutarcha či Tacita - kteří se snažili o pravdivé vylíčení smyslu dějinných příběhů a role osobností, šlo jim však spíše o harmonický obraz než o registraci všech protichůdných svědectví. Neváhali proto vkládat svým hrdinům do úst řeči, které v této podobě nikdo nezaznamenal, či plasticky vylíčit události, jejichž aktéři je nikdy podrobně nepopsali.

Podobně často postupuje i autor této knihy. Přesto bych neřekl, že jde o životopisný román, v němž si autor přivlastnil právo volně fabulovat. Je to spíše portrét, který harmonizuje představovanou osobnost tak, aby vyniklo, co ji činí velkou. To samozřejmě nevylučuje ani její komické či tragické rysy. Portrét chce postihnout hlubší pravdu než pouhá fotografie. Je ovšem na čtenáři, jak tuto pravdu přijme. Má dnes bohaté možnosti, jak tento Einsteinův obraz konfrontovat s obrazy jinými."

Kniha by neměla chybět v knihovně každého zájemce o fyziku a přírodní vědy, ale ani těch čtenářů, které zajímá historie, společnost a člověk.

Knihu Svět Alberta Einsteina je možné si objednat i přes internet.




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »