Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Odešel Dr. Fred L. Whipple - jeden z největších kometárních astronomů

Odešel Dr. Fred L. Whipple - jeden z největších kometárních astronomů

Předposlední srpnový den přišla velmi smutná zpráva o úmrtí velikána světové astronomie prof. Dr. Freda L. Whippleho. Zemřel několik měsíců před nedožitými 98. narozeninami.

Od roku 1931 pracoval na Harvard College Observatory a v letech 1955 - 1973 vedl Smithsonian Astrophysical Observatory. Jeho pozornost se kromě komet soustředila na solární systém.

Mezi jeho nejznámější teorie patří teorie "špinavé sněhové koule" z roku 1950, kterou vystihl charakter kometárních jader. Tvrdil, že kometární jádro je spíše než nespojitý konglomerát prachu a horniny tělesem složeným z relativně pevných kusů ledu s příměsí prachových a větších částic horniny. Tento odvážný model byl po 36 letech potvrzen při průletu sondy ESA Giotto kolem jádra Halleyovy komety.

whipple.jpg

Ve svých 95 letech se stal členem vědeckého týmu americké sondy CONTOUR (Comet Nucleus Tour) a stal se tak vůbec nejstarším členem vědeckého týmu sondy v historii kosmonautiky. Sonda CONTOUR byla vypuštěna 3. 7. 2002 a měla za úkol podrobný průzkum nejméně dvou komet. Bohužel 15. 8. 2002 s ní bylo po zážehu motoru ztraceno spojení. Podle všeho sonda explodovala.

V roce 1982 byla do té doby Mt. Hopkins Observatory (o jejíž výstavbu i přístrojové vybavení se významně zasloužil) na jeho počest přejmenována na Fred L. Whipple Observatory.

Nejvyšší ocenění však Fred L. Whipple obdržel 12. června 1963, kdy z rukou prezidenta USA Kennedyho přebíral prezidentské ocenění za vynikající službu veřejnosti (President s Award for Distinguished Public Service). Jedná se o nejvyšší americké civilní vyznamenání za veřejnou službu, které mu bylo uděleno za velký přínos k vybudování celosvětové sítě pro sledování umělých družic.

Zdroj: spaceflightnow.com a e-mailové korespondence
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2024 E1 (Wierzchos)

https://en.wikipedia.org/wiki/C/2024_E1_(Wierzcho%C5%9B)

Další informace »