Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Odešel Dr. Fred L. Whipple - jeden z největších kometárních astronomů

Odešel Dr. Fred L. Whipple - jeden z největších kometárních astronomů

Předposlední srpnový den přišla velmi smutná zpráva o úmrtí velikána světové astronomie prof. Dr. Freda L. Whippleho. Zemřel několik měsíců před nedožitými 98. narozeninami.

Od roku 1931 pracoval na Harvard College Observatory a v letech 1955 - 1973 vedl Smithsonian Astrophysical Observatory. Jeho pozornost se kromě komet soustředila na solární systém.

Mezi jeho nejznámější teorie patří teorie "špinavé sněhové koule" z roku 1950, kterou vystihl charakter kometárních jader. Tvrdil, že kometární jádro je spíše než nespojitý konglomerát prachu a horniny tělesem složeným z relativně pevných kusů ledu s příměsí prachových a větších částic horniny. Tento odvážný model byl po 36 letech potvrzen při průletu sondy ESA Giotto kolem jádra Halleyovy komety.

whipple.jpg

Ve svých 95 letech se stal členem vědeckého týmu americké sondy CONTOUR (Comet Nucleus Tour) a stal se tak vůbec nejstarším členem vědeckého týmu sondy v historii kosmonautiky. Sonda CONTOUR byla vypuštěna 3. 7. 2002 a měla za úkol podrobný průzkum nejméně dvou komet. Bohužel 15. 8. 2002 s ní bylo po zážehu motoru ztraceno spojení. Podle všeho sonda explodovala.

V roce 1982 byla do té doby Mt. Hopkins Observatory (o jejíž výstavbu i přístrojové vybavení se významně zasloužil) na jeho počest přejmenována na Fred L. Whipple Observatory.

Nejvyšší ocenění však Fred L. Whipple obdržel 12. června 1963, kdy z rukou prezidenta USA Kennedyho přebíral prezidentské ocenění za vynikající službu veřejnosti (President s Award for Distinguished Public Service). Jedná se o nejvyšší americké civilní vyznamenání za veřejnou službu, které mu bylo uděleno za velký přínos k vybudování celosvětové sítě pro sledování umělých družic.

Zdroj: spaceflightnow.com a e-mailové korespondence
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »