Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jak jsem si užil zákryt Venuše

Jak jsem si užil zákryt Venuše

Výstup Venuše 2007-06-18
Výstup Venuše 2007-06-18

V pondělí 18. června 2007 jsme se konečně dočkali. Očekávaný zákryt planety Venuše naším nejbližším vesmírným sousedem – Měsícem – měl nastat v odpoledních hodinách. Předpověď počasí byla slibná a nakonec se zcela potvrdila. Ve Valašském Meziříčí jsme tak mohli sledovat jak vstup Venuše za měsíční disk, tak výstup. Na některých místech však překážely drobné obláčky.

Venuše se blíží k okraji měsíčního disku 2007-06-18
Venuše se blíží k okraji měsíčního disku 2007-06-18
Rozhodli jsme sledovat celý úkaz ze dvou stanovišť. Prvním stanovištěm byla pochopitelně hvězdárna, kde se kolegové věnovali pořízení videozáznamu úkazu, tak i několika návštěvníkům, které úkaz na hvězdárnu přilákal. Druhé stanoviště jsme zřídili 2 km západně od hvězdárny. Na stanovišti jsme měli k dispozici klasický refraktor Zeiss 80/1200 s tubusem domácí výroby na paralaktické montáži a digitální fotoaparát Canon 300D. Cíle našeho snažení byly dva. Jednak si samotný úkaz prostě „vychutnat“ a pořídit sérii snímků pro popularizační účely.

Sekvence snímků výstupu Venuše zpoza Měsíce 2007-06-18
Sekvence snímků výstupu Venuše zpoza Měsíce 2007-06-18
Montáž s dalekohledem jsme museli skrýt před nárazovým větrem, který dokázal dalekohled rozkmitat. Vstup jsme pozorovali nejen přes dalekohled, ale také vizuálně. Jasná Venuše zmizela za disk dříve, než jsme se nadáli. Snímky se však podařilo pořídit. Na výstup jsme byli již lépe připraveni a podařilo se nám i přes drobné mráčky, které pozorování rušily, úkaz zaznamenat.

Konjunkce Měsíce s Venuší 2007-06-18
Konjunkce Měsíce s Venuší 2007-06-18
Pozorování jsme však neskončili po výstupu Venuše zpoza Měsíce, ale pokračovali večer, kde se nám nad západním obzorem ukázala nádherná konjunkce Venuše s Měsícem a kousek dále i se Saturnem. Dalekohled jsme postupně namířili na všechna tři tělesa a mohli se tak v poklidný večer potěšit nádhernými pohledy na srpek Měsíce s hezky viditelnými krátery, planetu Saturn s typickými prstenci i srpek jasné Venuše.

Srpek Měsíce 2007-06-18
Srpek Měsíce 2007-06-18
Přikládáme i několik snímků, které jen dokreslují atmosféru celého úkazu i večerního pozorování.

Popisy obrázků:
Obrázek 1 - Celkový pohled na Měsíc s Venuší při výstupu. Vlevo dole detailní výřez. Obrázek 2- Planeta Venuše byla nádherně vidět před vlastním zákrytem i na denní obloze. Obrázek 3 - Sekvence snímků výstupu Venuše zpoza měsíčního disku. Obrázek 4 - Večer po zákrytu jsme mohli nad západním obzorem pozorovat konjunkci dvou nejjasnějších těles na noční obloze - Měsíce a Venuše. Obrázek 5 - Srpek Měsíce je vždy vítaným a vděčným objektem fotografů. Tento snímek byl pořízen pomocí refraktoru Zeiss 80/1200 v primárním ohnisku digitálním fotoaparátem Canonem 300D.
Libor Lenža


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »