Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obří kráter na Titanu

Obří kráter na Titanu

krater_titan.jpg
Na radarových snímcích měsíce Titan pořízených radarovou aparaturou na palubě sondy Cassini byla identifikována obří kruhová struktura s venkovním průměrem přibližně 440 kilometrů. Útvar je podobný velkému kráteru nebo části kruhového bazénu za jejichž vznikem stojí dopad komety nebo planetky o velikosti desítek kilometrů. Jedná se o první impaktní útvar, který byl na radarových snímcích Titanu nalezen.

Povrch měsíce Titan se jeví v porovnání s ostatními měsíci Saturnu jako velmi mladý. V případě Titanu totiž procesy v atmosféře (například déšť uhlovodíků a její proudění) nebo jiné geologické procesy na jeho povrchu překrývají nebo zahlazují případné krátery. Topografie terénu je zajímavá a zřejmě vázána na tento útvar. Například trochu vpravo od středu snímku jsou patrné útvary, každý o velikosti základny přibližně 25 km. Měření ukazuje, že se jedná o skutečné kopce vyvýšené nad okolním terénem.

Obrázek je částí velkého záběru získaného 15. února 2005 při druhém přiblížení sondy Cassini k Titanu, kdy mohla mapovat jeho povrch pomocí radaru. Spoje mezi jednotlivými radarovými obrazy jsou viditelné jako čáry pilovitého vzhledu táhnoucí se shora dolů.

Zdroj: NASA/JPL

Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Mars

Další informace »