Titan - stále zahalen tajemstvím
Saturn a celá rodina jeho satelitů je díky zatím úspěšné misi Cassini-Huygens ve středu zájmu astronomů a planetologů. Jedním z primárních cílů celé mise je i podrobný výzkum stále záhadného měsíce Titan. Naděje a očekávání vkládané do této mise jsou nesmírné a všichni věří, že mise bude plně úspěšná.
Jak už je obecně známo, sonda Cassini - s přistávacím modulem Huygens pro podrobný výzkum Titanu - se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem planety Saturn 1. 7. 2004. V minulosti byl Saturn se svou rodinou měsíců přímo zkoumán pouze při průletech sond. Mezníkem v poznávání tohoto vzdáleného světa byly průlety první sondy Voyager 1 (srpen až prosinec 1980) a Voyager 2 (červen až říjen 1981). Od té doby kolem Saturnu neproletěla žádná sonda.
V rámci výzkumného programu Voyagerů byl v ohnisku zájmu i měsíc Titan, ale v případě Voyageru 2 byl těsný průlet obětován ve prospěch gravitačního urychlení a uskutečnění tzv. Grand Tour, tedy cesty po všech velkých planetách naší sluneční soustavy s využitím metody gravitačního praku. Tato oběť však byla mnohonásobně vyvážena velkým množství údajů a poznatků, získaných při průletech kolem dalších dvou velkých planet Uranu a Neptunu. Voyager 2 tak splnil úspěšným uskutečněním „Grand Tour“ sen mnoha astronomů a nesmazatelně se zapsal do dějin planetární astronomie a kosmonautiky.
Snímky v mozaice: |
Voyager 1 však kolem věčně zamlženého Titanu proletěl 12. listopadu 1980 ve vzdálenosti pouhých 4 000 km od povrchu jižní polokoule měsíce a pořídil snímky s rozlišením kolem 0,5 km. Kromě potvrzení a upřesnění základních parametrů tělesa byla pozornost věnována chemickému složení atmosféry. Přístroje potvrdily přítomnost metanu, etanu, acetylénu, etylénu a kyanovodíku. Jedná se však jen o příměsi v téměř čisté dusíkové atmosféře (obsah dusíku v atmosféře dosahuje kolem 99 %). Tlak na povrchu Titanu byl odhadnut na 1,5 násobek pozemského tlaku u hladiny moře. Teplota atmosféry se pohybovala od 62 K do 92 K (-211 °C do -181 °C).
Určitým překvapením byl objev obrovského prstence neutrálního vodíku mezi drahami Titanu a měsíce Rhea. Kolem Titanu byla objevena rozsáhlá vodíková koróna o hustotě až 10 000 000 atomů na metr krychlový. Magnetické pole se nepodařilo detekovat. Průlet také umožnil zpřesnit základní parametry měsíce. Průměr Titanu byl upřesněn na 5 120 km a hustota na 2 100 kg na metr krychlový.
Přes řadu odpovědí se po průletech sond Voyager vynořilo ještě více otázek než předtím. I to je důvod, proč jsou výsledky sondy Cassini-Huygens očekávány tak netrpělivě a s velkým napětím. Doufejme, že všechny systémy sondy budou fungovat na jedničku a my se dočkáme nejen nových snímků, ale především co nejpřesnějších odpovědí na naše otázky.
Zdroj: NASA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí