Sluneční hodiny pro Hvězdárnu Valašské Meziříčí - výzva zájemcům
Hvězdárna Valašské Meziříčí si v roce 2005 připomíná 50 let činnosti pro veřejnost. Své služby začala nabízet veřejnosti v září 1955. Toto významné výročí chceme kromě mnoha akcí pro veřejnost oslavit i trochu netradičně. Plánujeme vybudovat v areálu hvězdárny památné sluneční hodiny s vyznačením zeměpisných souřadnic místa.
V současné době máme vybráno místo k jejich instalaci a základní představu, jak by mohly sluneční hodiny společně s vyznačením zeměpisných souřadnic vypadat. Jejich tvar a rozměr je limitován umístěním a nutností určité odolnosti nejen proti povětrnostním vlivům, ale také proti zkoumavým pokusům návštěvníků. Obracíme se tímto na všechny firmy i jednotlivce, kteří jsou schopni sluneční hodiny podle ideových návrhů navrhnout, vyrobit a instalovat a mají o tuto zakázku zájem. Prosíme všechny, kteří někoho podobného znají, nechť mu tuto informaci předají.
Důležitým faktorem je čas. Sluneční hodiny musejí být dokončeny do konce srpna letošního roku. Na paměti je potřeba mít i skutečnost, že prostředky, které máme na vybudování, jsou velmi (zdůrazňuji velmi) omezeny, což determinuje jejich tvar, velikost i pojetí.
Zájemci o zakázku se mohou přihlásit do poloviny května. Další informace obdržíte na adrese libor.lenza@astrovm.cz.
Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy.
Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl
od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.