Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku

Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku

Za pomocí infračervené videokamery, kterou vyvinuli vědci z NASA Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně (Kalifornie), chirurgové testují snímkování a následné zpracování obrazu, které by umožnilo lepší lokalizaci mozkových nádorů.

brainmapping-browse.jpg
Obrázek: Počítačovou 3D projekcí zobrazený (červeně) nádor mozku. Pomocí této moderní techniky lze nádor mnohem přesněji lokalizovat. Snímek: NASA
Vědci chtějí zjistit, zda-li kamera, která registruje tepelnou (infračervenou) emisi může pomoci neurochirurgům v lepším zobrazování nádorů před operacemi, ale také vyhledat drobné shluky karcinogenních buněk, které mohou po chirurgickém zákroku v těle zůstat.

Vědci z NASA používají infračervenou technologii k mapování zemského povrchu, vyhledávání vzdálených objektů ve vesmíru. Hasiči pomocí ní vyhledávají lidi uvězněné v budovách a ozbrojené síly nepřátelské cíle ve tmě.

Lékaři používají infračervenou technologii k mapování zárodků rakoviny kůže, ale ještě nikdy tato technologie nebyla použita k vyhledávání mozkových nádorů.

Lékaři z Keckovy lékařské školy Univerzity Jižní Kalifornie v Los Angeles zatím používají infračervenou kameru a příslušný software vyvinutý v JPL experimentálně. Snaží se zjistit, zda-li je možné určit hranice nádoru na základě rozdílné teploty během operace, jelikož nádorové buňky vyzařují více tepla než buňky zdravé. „Kamera pracuje s přesností na jednu setinu stupně Celsia a má vysoké rozlišení,“ říká Dr. Sarath Gunapala, vedoucí inženýr týmu JPL, který kameru vyvíjel.

Nyní se neurochirurgové snaží velmi opatrně vniknout do hloubi mozku a pokud možno celý nádor, který sledují za pomocí operačního mikroskopu. Ať odebírají i tkáň kolem nádoru s rakovinnými buňkami mnohdy zde zůstanou zbytkové buňky, které většinou vedou k opětovnému růstu nádoru kolem jeho původních hranic.

Nádorová tkáň na hranicích nádoru vypadá stejně jako zdravá,“ tvrdí Babak Kateb z Keckovy lékařské školy, vědecký pracovník a vedoucí projektu. „Nádorové buňky používají jiné biochemické procesy než zdravé buňky, a proto když vědci použijí infračervenou kameru, mohou vidět teplejší místa v tkáni oproti okolí.“

Poté, co lékař pořídí infračervený snímek mozku, využije softwaru na zpracování snímku, který označí hranice mezi nádorem a okolní zdravou tkání. „Software dolaďujeme podobně, jako když naše skupina pracovala na softwaru pro analýzu vzorků hornin na Marsu nebo jiných planetách,“ říká Dr. Wolfgang Fink, vědec z JPL.

Výhodou termálního zobrazování je jeho neinvaznost,“ uvádí Dr. Peter Gruen, neurochirurg z Keckovy lékařské školy.„ Měří jen tepelnou energii objevující se v pacientovi po expozici rentgenovým zářením nebo po podání intravenózního roztoku. Vyšetření probíhá bez nutnosti chirurgického zákroku nebo jiného přímého kontaktu s mozkovou tkání.“

Chcete-li se o infračervené kameře dovědět více, podívejte se na stránky NASA

Zdroj: Tisková zpráva
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halový jav

Halový jav, Slnečné halo, Parhelium

Další informace »