Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku

Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku

Za pomocí infračervené videokamery, kterou vyvinuli vědci z NASA Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně (Kalifornie), chirurgové testují snímkování a následné zpracování obrazu, které by umožnilo lepší lokalizaci mozkových nádorů.

brainmapping-browse.jpg
Obrázek: Počítačovou 3D projekcí zobrazený (červeně) nádor mozku. Pomocí této moderní techniky lze nádor mnohem přesněji lokalizovat. Snímek: NASA
Vědci chtějí zjistit, zda-li kamera, která registruje tepelnou (infračervenou) emisi může pomoci neurochirurgům v lepším zobrazování nádorů před operacemi, ale také vyhledat drobné shluky karcinogenních buněk, které mohou po chirurgickém zákroku v těle zůstat.

Vědci z NASA používají infračervenou technologii k mapování zemského povrchu, vyhledávání vzdálených objektů ve vesmíru. Hasiči pomocí ní vyhledávají lidi uvězněné v budovách a ozbrojené síly nepřátelské cíle ve tmě.

Lékaři používají infračervenou technologii k mapování zárodků rakoviny kůže, ale ještě nikdy tato technologie nebyla použita k vyhledávání mozkových nádorů.

Lékaři z Keckovy lékařské školy Univerzity Jižní Kalifornie v Los Angeles zatím používají infračervenou kameru a příslušný software vyvinutý v JPL experimentálně. Snaží se zjistit, zda-li je možné určit hranice nádoru na základě rozdílné teploty během operace, jelikož nádorové buňky vyzařují více tepla než buňky zdravé. „Kamera pracuje s přesností na jednu setinu stupně Celsia a má vysoké rozlišení,“ říká Dr. Sarath Gunapala, vedoucí inženýr týmu JPL, který kameru vyvíjel.

Nyní se neurochirurgové snaží velmi opatrně vniknout do hloubi mozku a pokud možno celý nádor, který sledují za pomocí operačního mikroskopu. Ať odebírají i tkáň kolem nádoru s rakovinnými buňkami mnohdy zde zůstanou zbytkové buňky, které většinou vedou k opětovnému růstu nádoru kolem jeho původních hranic.

Nádorová tkáň na hranicích nádoru vypadá stejně jako zdravá,“ tvrdí Babak Kateb z Keckovy lékařské školy, vědecký pracovník a vedoucí projektu. „Nádorové buňky používají jiné biochemické procesy než zdravé buňky, a proto když vědci použijí infračervenou kameru, mohou vidět teplejší místa v tkáni oproti okolí.“

Poté, co lékař pořídí infračervený snímek mozku, využije softwaru na zpracování snímku, který označí hranice mezi nádorem a okolní zdravou tkání. „Software dolaďujeme podobně, jako když naše skupina pracovala na softwaru pro analýzu vzorků hornin na Marsu nebo jiných planetách,“ říká Dr. Wolfgang Fink, vědec z JPL.

Výhodou termálního zobrazování je jeho neinvaznost,“ uvádí Dr. Peter Gruen, neurochirurg z Keckovy lékařské školy.„ Měří jen tepelnou energii objevující se v pacientovi po expozici rentgenovým zářením nebo po podání intravenózního roztoku. Vyšetření probíhá bez nutnosti chirurgického zákroku nebo jiného přímého kontaktu s mozkovou tkání.“

Chcete-li se o infračervené kameře dovědět více, podívejte se na stránky NASA

Zdroj: Tisková zpráva
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »