Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku

Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku

Za pomocí infračervené videokamery, kterou vyvinuli vědci z NASA Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně (Kalifornie), chirurgové testují snímkování a následné zpracování obrazu, které by umožnilo lepší lokalizaci mozkových nádorů.

brainmapping-browse.jpg
Obrázek: Počítačovou 3D projekcí zobrazený (červeně) nádor mozku. Pomocí této moderní techniky lze nádor mnohem přesněji lokalizovat. Snímek: NASA
Vědci chtějí zjistit, zda-li kamera, která registruje tepelnou (infračervenou) emisi může pomoci neurochirurgům v lepším zobrazování nádorů před operacemi, ale také vyhledat drobné shluky karcinogenních buněk, které mohou po chirurgickém zákroku v těle zůstat.

Vědci z NASA používají infračervenou technologii k mapování zemského povrchu, vyhledávání vzdálených objektů ve vesmíru. Hasiči pomocí ní vyhledávají lidi uvězněné v budovách a ozbrojené síly nepřátelské cíle ve tmě.

Lékaři používají infračervenou technologii k mapování zárodků rakoviny kůže, ale ještě nikdy tato technologie nebyla použita k vyhledávání mozkových nádorů.

Lékaři z Keckovy lékařské školy Univerzity Jižní Kalifornie v Los Angeles zatím používají infračervenou kameru a příslušný software vyvinutý v JPL experimentálně. Snaží se zjistit, zda-li je možné určit hranice nádoru na základě rozdílné teploty během operace, jelikož nádorové buňky vyzařují více tepla než buňky zdravé. „Kamera pracuje s přesností na jednu setinu stupně Celsia a má vysoké rozlišení,“ říká Dr. Sarath Gunapala, vedoucí inženýr týmu JPL, který kameru vyvíjel.

Nyní se neurochirurgové snaží velmi opatrně vniknout do hloubi mozku a pokud možno celý nádor, který sledují za pomocí operačního mikroskopu. Ať odebírají i tkáň kolem nádoru s rakovinnými buňkami mnohdy zde zůstanou zbytkové buňky, které většinou vedou k opětovnému růstu nádoru kolem jeho původních hranic.

Nádorová tkáň na hranicích nádoru vypadá stejně jako zdravá,“ tvrdí Babak Kateb z Keckovy lékařské školy, vědecký pracovník a vedoucí projektu. „Nádorové buňky používají jiné biochemické procesy než zdravé buňky, a proto když vědci použijí infračervenou kameru, mohou vidět teplejší místa v tkáni oproti okolí.“

Poté, co lékař pořídí infračervený snímek mozku, využije softwaru na zpracování snímku, který označí hranice mezi nádorem a okolní zdravou tkání. „Software dolaďujeme podobně, jako když naše skupina pracovala na softwaru pro analýzu vzorků hornin na Marsu nebo jiných planetách,“ říká Dr. Wolfgang Fink, vědec z JPL.

Výhodou termálního zobrazování je jeho neinvaznost,“ uvádí Dr. Peter Gruen, neurochirurg z Keckovy lékařské školy.„ Měří jen tepelnou energii objevující se v pacientovi po expozici rentgenovým zářením nebo po podání intravenózního roztoku. Vyšetření probíhá bez nutnosti chirurgického zákroku nebo jiného přímého kontaktu s mozkovou tkání.“

Chcete-li se o infračervené kameře dovědět více, podívejte se na stránky NASA

Zdroj: Tisková zpráva
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »