Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka pro přítele

Planetka pro přítele

V druhé polovině září uplynou 2 roky od náhlého odchodu významného českého planetologa, geologa, amatérského astronoma, dobrého odborníka a přítele RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. Patřil mezi lidi, se kterými jsem se vždy rád setkával a snažil se načerpat alespoň část jeho vědomostí a zkušeností, stejně jako humorného nadhledu i na vážné věci kolem nás. Byl to člověk neopakovatelný a zasloužil si být s námi jaksi napořád, a to nejen v našich myslích a vzpomínkách. Jsem šťastný, že jeho práce a přínos pro českou astronomii, a především pak její popularizaci, byla po zásluze oceněna.

V květnu letošního roku byla v MPC 51981 zveřejněna následující citace k pojmenování planetky (26970) Eliáš: "Český geolog Mojmír Eliáš (1932 - 2002) studoval regionální geologii karpatského flyšového pásma. Byl produktivním autorem odborných pojednání, knih a populárních článků, zajímal se také o planetologii terestrických planet. Patřil mezi nejznámější české vědce a přednášející v této aktuální, mezioborové oblasti."

Planetku s předběžným označením 1997 SE2 objevil Mgr. Petr Pravec, PhD. 23. 9. 1997 na ondřejovské observatoři. V současné době se Petr Pravec a jeho tým zaměřuje spíše než na objevy nových planetek na podrobnější výzkum fyzikálních vlastností těch známých. Věnuje se především objevům binárních blízkozemních planetek, kde se jednoznačně řadí ke světové špičce (v optických stanicích je dokonce na prvním místě). I přes tuto skutečnost se však ondřejovská skupina se svými 359 objevenými planetkami řadí (zatím) na 23. místo na světě v počtu objevených planetek.

Mojmír Eliáš se narodil v roce 1932 a po studiu na LaGuardiově reálném gymnáziu studoval Přírodovědeckou fakultu UK (v letech 1952-1954 Geologicko-geografickou fakultu UK). Svou odbornost zaměřil na regionální geologii a sedimentologii, především pak sedimentologii flyše. Byl žákem Radima Kettnera.

Snímek RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. pi jednom ze semináu na Hvizdárni Valašské Meziíeí.
Snímek RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. pi jednom ze semináu na Hvizdárni Valašské Meziíeí.

Od září 1954 pracoval v Ústředním ústavu geologickém, později Českém ústavu geologickém jako vědecký pracovník až do odchodu do důchodu koncem roku 1998. Těžištěm jeho celoživotní práce se stal karpatský flyš a autochtonní formace západoevropské platformy v jeho podloží. Mimo systematická sedimentologická a sedimentárně petrologická studia flyšových uloženin se podílel i na výzkumu hlubinné stavby podloží flyše. Zpracoval zejména svrchnojurské uloženiny jižní Moravy a se svou manželkou, RNDr. Helenou Eliášovou, CSc., podali geologickou a mikrofaciální charakteristiku jurských uloženin Západních Karpat a jejich předpolí. V létech 1974 - 1986 pracoval v Subkomisi pro jurskou stratigrafii. V osmdesátých létech se věnoval především geologickému výzkumu Ostravska. Zapojil se i do mezinárodních aktivit. Výsledky svých výzkumů publikoval v téměř dvoustovce vědeckých prací a ve velkém množství nepublikovaných posudků a sdělení. Mojmír Eliáš patřil mezi lidi, kteří museli neustále něco dělat a nevydrželi ani na chvíli v nečinnosti.

Mimo geologii se aktivně věnoval svému koníčku, který poněkud přerostl běžné rozměry, planetologii terrestrických planet. Výsledky svých studií publikoval v řadě odborných článků v astronomických časopisech a přednesl více než stovku odborných a popularizujících přednášek s planetologickou tématikou. Přednášel na Katedře astronomie Matematicko - fyzikální fakulty UK planetologii.

Měl však i jiné záliby. V mládí se zabýval fotografováním a filmováním. Při pobytu na chalupě ve Volarech se aktivně zapojil do ochrany přírody. Společně s místní organizací ČSOP se zasloužil o výzkum populace perlorodky říční. Zajímala ho i archeologie, historie (zde především 2. světová válka a její významné události).

Pokud jste jej znali, vzpomeňte si na něj.

Zdroj: Osobní korespondence

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Obrázek: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »