Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka pro přítele

Planetka pro přítele

V druhé polovině září uplynou 2 roky od náhlého odchodu významného českého planetologa, geologa, amatérského astronoma, dobrého odborníka a přítele RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. Patřil mezi lidi, se kterými jsem se vždy rád setkával a snažil se načerpat alespoň část jeho vědomostí a zkušeností, stejně jako humorného nadhledu i na vážné věci kolem nás. Byl to člověk neopakovatelný a zasloužil si být s námi jaksi napořád, a to nejen v našich myslích a vzpomínkách. Jsem šťastný, že jeho práce a přínos pro českou astronomii, a především pak její popularizaci, byla po zásluze oceněna.

V květnu letošního roku byla v MPC 51981 zveřejněna následující citace k pojmenování planetky (26970) Eliáš: "Český geolog Mojmír Eliáš (1932 - 2002) studoval regionální geologii karpatského flyšového pásma. Byl produktivním autorem odborných pojednání, knih a populárních článků, zajímal se také o planetologii terestrických planet. Patřil mezi nejznámější české vědce a přednášející v této aktuální, mezioborové oblasti."

Planetku s předběžným označením 1997 SE2 objevil Mgr. Petr Pravec, PhD. 23. 9. 1997 na ondřejovské observatoři. V současné době se Petr Pravec a jeho tým zaměřuje spíše než na objevy nových planetek na podrobnější výzkum fyzikálních vlastností těch známých. Věnuje se především objevům binárních blízkozemních planetek, kde se jednoznačně řadí ke světové špičce (v optických stanicích je dokonce na prvním místě). I přes tuto skutečnost se však ondřejovská skupina se svými 359 objevenými planetkami řadí (zatím) na 23. místo na světě v počtu objevených planetek.

Mojmír Eliáš se narodil v roce 1932 a po studiu na LaGuardiově reálném gymnáziu studoval Přírodovědeckou fakultu UK (v letech 1952-1954 Geologicko-geografickou fakultu UK). Svou odbornost zaměřil na regionální geologii a sedimentologii, především pak sedimentologii flyše. Byl žákem Radima Kettnera.

Snímek RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. pi jednom ze semináu na Hvizdárni Valašské Meziíeí.
Snímek RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. pi jednom ze semináu na Hvizdárni Valašské Meziíeí.

Od září 1954 pracoval v Ústředním ústavu geologickém, později Českém ústavu geologickém jako vědecký pracovník až do odchodu do důchodu koncem roku 1998. Těžištěm jeho celoživotní práce se stal karpatský flyš a autochtonní formace západoevropské platformy v jeho podloží. Mimo systematická sedimentologická a sedimentárně petrologická studia flyšových uloženin se podílel i na výzkumu hlubinné stavby podloží flyše. Zpracoval zejména svrchnojurské uloženiny jižní Moravy a se svou manželkou, RNDr. Helenou Eliášovou, CSc., podali geologickou a mikrofaciální charakteristiku jurských uloženin Západních Karpat a jejich předpolí. V létech 1974 - 1986 pracoval v Subkomisi pro jurskou stratigrafii. V osmdesátých létech se věnoval především geologickému výzkumu Ostravska. Zapojil se i do mezinárodních aktivit. Výsledky svých výzkumů publikoval v téměř dvoustovce vědeckých prací a ve velkém množství nepublikovaných posudků a sdělení. Mojmír Eliáš patřil mezi lidi, kteří museli neustále něco dělat a nevydrželi ani na chvíli v nečinnosti.

Mimo geologii se aktivně věnoval svému koníčku, který poněkud přerostl běžné rozměry, planetologii terrestrických planet. Výsledky svých studií publikoval v řadě odborných článků v astronomických časopisech a přednesl více než stovku odborných a popularizujících přednášek s planetologickou tématikou. Přednášel na Katedře astronomie Matematicko - fyzikální fakulty UK planetologii.

Měl však i jiné záliby. V mládí se zabýval fotografováním a filmováním. Při pobytu na chalupě ve Volarech se aktivně zapojil do ochrany přírody. Společně s místní organizací ČSOP se zasloužil o výzkum populace perlorodky říční. Zajímala ho i archeologie, historie (zde především 2. světová válka a její významné události).

Pokud jste jej znali, vzpomeňte si na něj.

Zdroj: Osobní korespondence

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Obrázek: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »