Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové důkazy o dopadu planetky před 2,63 miliardami let

Nové důkazy o dopadu planetky před 2,63 miliardami let

Dopady velkých těles zanechávají na zemském povrchu stopy v podobě impaktních kráterů, které však zub čas v řádech desítek miliónů let většinou smaže. Zanechávají však i stopy v usazeninách v podobě nejrůznějších anomálních vrstev, které můžeme studovat i s odstupem miliard let.

prekambrické vrstevy pískovce ve východní Africe
prekambrické vrstevy pískovce ve východní Africe
Podobná vrstva byla před časem objevena v 2,63 miliardy let staré břidlici v oblasti Jeerinah (oblast kratonu Pilbara na severozápadě Austrálie). Jde o vrstvičku pouhých 1-5 mm silnou s výskytem malinkých kuliček - sférulí. Kromě toho vrstva obsahuje podstatně vyšší obsah vzácného prvku iridia. Vykazuje přibližně desetinásobnou koncentraci (15,5 ppb) iridia oproti okolním vrstvám břidlic. Již zmiňované drobné sférule o velikosti zrníček písku vykazují stopy rychlého vychladnutí, mají matný povrch a jsou tvořeny kapičkami křemičitanové taveniny.

Před nedávnem se podařilo zřejmě stejnou vrstvu objevit i ve dvou nových lokalitách. V jednom ze vzorků inkriminované vrstvy se sférulemi byla nalezena ostrohranná zrna křemene (o velikosti kolem 100 mikrometrů) se stopami plošných deformací. Představují tak nejstarší šokově poškozená zrna v impaktních vyvrženinách, starší než 2 miliardy let. Nález pozůstatků šokově metamorfovaných křemenných zrn v hornině staré 2,63 miliardy let, která navíc je poznamenána vícečetnými epizodami metamorfózy znamená, že jejich nepřítomnost v jiných vrstvách impaktních vyvrženin možná není jen otázkou jejich zachování. Přítomnost šokově metamorfovaného křemene a abnormálně vysoká koncentrace iridia ve vrstvě obsahující navíc kuličky taveniny jsou dostatečnými důkazy pro dopad mimozemského tělesa, pravděpodobně na kontinent.

Odhady založené na geochemických datech naznačují, že vrstvička sférulí obsahuje 2-3 hmotnostní procenta materiálu pocházejícího z chondritických meteoritů (meteoritu). Jestliže připustíme reálnou souvislost mezi vrstvami v Carawine (východní část kratonu Pilbara) a Monteville (Jižní Afrika) pak jde o pozůstatky stejného impaktu, jehož vyvrženiny pokryly oblast o velikosti kolem 32 000 km čtverečních. Jedná se tak o jednu z největších událostí v dosud probádaných vrstvách prekambrických hornin.

Obrázek: Sledy vrstev prekambrických pískovců ve východní Africe také skrývají řadu zajímavých informací o historii naší planety. Foto: Libor Lenža.

Zdroj: gsajournals.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »