Nové důkazy o dopadu planetky před 2,63 miliardami let
Dopady velkých těles zanechávají na zemském povrchu stopy v podobě impaktních kráterů, které však zub čas v řádech desítek miliónů let většinou smaže. Zanechávají však i stopy v usazeninách v podobě nejrůznějších anomálních vrstev, které můžeme studovat i s odstupem miliard let.
![]() |
Před nedávnem se podařilo zřejmě stejnou vrstvu objevit i ve dvou nových lokalitách. V jednom ze vzorků inkriminované vrstvy se sférulemi byla nalezena ostrohranná zrna křemene (o velikosti kolem 100 mikrometrů) se stopami plošných deformací. Představují tak nejstarší šokově poškozená zrna v impaktních vyvrženinách, starší než 2 miliardy let. Nález pozůstatků šokově metamorfovaných křemenných zrn v hornině staré 2,63 miliardy let, která navíc je poznamenána vícečetnými epizodami metamorfózy znamená, že jejich nepřítomnost v jiných vrstvách impaktních vyvrženin možná není jen otázkou jejich zachování. Přítomnost šokově metamorfovaného křemene a abnormálně vysoká koncentrace iridia ve vrstvě obsahující navíc kuličky taveniny jsou dostatečnými důkazy pro dopad mimozemského tělesa, pravděpodobně na kontinent.
Odhady založené na geochemických datech naznačují, že vrstvička sférulí obsahuje 2-3 hmotnostní procenta materiálu pocházejícího z chondritických meteoritů (meteoritu). Jestliže připustíme reálnou souvislost mezi vrstvami v Carawine (východní část kratonu Pilbara) a Monteville (Jižní Afrika) pak jde o pozůstatky stejného impaktu, jehož vyvrženiny pokryly oblast o velikosti kolem 32 000 km čtverečních. Jedná se tak o jednu z největších událostí v dosud probádaných vrstvách prekambrických hornin.
Obrázek: Sledy vrstev prekambrických pískovců ve východní Africe také skrývají řadu zajímavých informací o historii naší planety. Foto: Libor Lenža.
Zdroj: gsajournals.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí