Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

smart_1c1.jpg
Ukončení mise sondy SMART-1 bylo odloženo o jeden rok. Plánovaný konec se přesunul ze srpna 2005 na srpen 2006. Výbor pro vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA), při svém zasedání 10. února 2005 jednohlasně schválil návrh na jednoroční prodloužení mise. Prodloužení mise o jeden rok umožní pokračovat v dalším snímkování měsíčního povrchu a porovnat nové snímky se snímky získanými při původní šestiměsíční misi. Bude pokračovat mapování severní i jižní polokoule Měsíce s vysokým rozlišením.

SMART je akronymum celého názvu sondy Small Missions for Advanced Research in Technology (Malá mise pro studium pokročilé technologie). Sonda startovala 27. září 2003, na lunární dráhu se definitivně dostala 15. listopadu 2004 a vědeckou práci zahájila v lednu letošního roku. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že se jedná o první evropskou sondu, která se pohybuje na lunární oběžné dráze a teprve druhou sondou, která využívá jako hlavní pohonný systém "iontový" motor. "Iontový" motor využívá urychlování elektricky nabitých částic (iontů) v elektromagnetickém poli. U sondy SMART byl jako "palivo" použit xenon. Urychlené ionty unikající z trysky vytvářejí relativně velmi malý tah, ale motor je schopen pracovat po velmi dlouhou dobu (motor na palubě sondy Deep Space 1 pracoval téměř 5 let).

Kromě testování samotného motoru a některých dalších technických zařízení, má sonda za úkol hledat na měsíčním povrchu vodu v podobě ledu.

Prodloužená mise umožní realizovat detailní studie a prohlídky zajímavých oblastí za pomocí topografických údajů zjištěných ze stereoměření. Pozorování z více úhlů umožňuje studovat strukturu měsíčního povrchu (regolitu) a zmapovat potenciální místa přistání budoucích sond.

Prodloužená mise bude rozdělena do dvou etap o délce 6 měsíců, což koresponduje s rozdílnými parametry dráhy a rozdílnými světelnými podmínkami. Během první etapy, bude dokončeno studium jižních oblastí, které bude zasvěceno snímkování pod různým úhlem osvětlení.

Druhá polovina doby, bude věnována pořizování snímků s vysokým rozlišením oblastí kolem rovníku a části severní polokoule při nejvhodnějším směru osvětlení. Bude také provedeno velmi podrobné snímkování oblastí, o kterých se uvažuje, že budou využity jako místa přistání budoucích misí.

V době mezi 10. lednem a 9. únorem letošního roku iontový motor nepracoval. To umožnilo kontrole řízení letu přesné určení množství zbylého paliva, a také zajistit přesné naplánování prodloužené mise a získat údaje z oběžné dráhy ve výšce 1 000 - 4 500 km nad měsíčním povrchem.

Všechny přístroje na palubě fungují a v současné době je iontový motor opět v činnosti. Sonda SMART-1 klesá po spirále dolů. Koncem února dosáhne konečné dráhy, ze které začne provádět vědecká pozorování.

Závěrem je možno konstatovat, že technologie zkoušené na palubě sondy (například navigace, přístroje, software aj.) budou s úspěchem použity v budoucích misích. Už nyní sonda SMART-1 zcela splnila svůj hlavní cíl. Vyzkoušela životaschopnost a funkci iontového motoru využívajícího elektřinu ze solárních článků.

Zdroj: ESA a archivní poznámky autora

Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



39. vesmírný týden 2021

39. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 9. do 3. 10. 2021. Měsíc bude kolem poslední čtvrti a v neděli zakryje jednu jasnější hvězdu. Aktivita Slunce je nízká. Očekáváme start další z družic série Landsat z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Probíhají přípravy na misi Sojuz MS-19, která má k ISS vynést i režiséra a herečku. Před padesáti lety odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad Laka

  Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2021 obdržel snímek „Bolid nad Laka“, jehož autorem je Lukáš Veselý     Bolid nad Laka, to je poněkud tajemný název snímku, který astrofotograf Lukáš Veselý zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a vyhrál s ním

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2019 O3 (Palomar).

Snímek komety C/2019 O3 (Palomar). Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa se na obloze pohybovala souhvězdím Draka. Vzdálenost od Země 8.796 au, od Slunce 8.896 au. Rychlost pohybu po obloze 0.16 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 17.7 mag.

Další informace »