Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

smart_1c1.jpg
Ukončení mise sondy SMART-1 bylo odloženo o jeden rok. Plánovaný konec se přesunul ze srpna 2005 na srpen 2006. Výbor pro vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA), při svém zasedání 10. února 2005 jednohlasně schválil návrh na jednoroční prodloužení mise. Prodloužení mise o jeden rok umožní pokračovat v dalším snímkování měsíčního povrchu a porovnat nové snímky se snímky získanými při původní šestiměsíční misi. Bude pokračovat mapování severní i jižní polokoule Měsíce s vysokým rozlišením.

SMART je akronymum celého názvu sondy Small Missions for Advanced Research in Technology (Malá mise pro studium pokročilé technologie). Sonda startovala 27. září 2003, na lunární dráhu se definitivně dostala 15. listopadu 2004 a vědeckou práci zahájila v lednu letošního roku. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že se jedná o první evropskou sondu, která se pohybuje na lunární oběžné dráze a teprve druhou sondou, která využívá jako hlavní pohonný systém "iontový" motor. "Iontový" motor využívá urychlování elektricky nabitých částic (iontů) v elektromagnetickém poli. U sondy SMART byl jako "palivo" použit xenon. Urychlené ionty unikající z trysky vytvářejí relativně velmi malý tah, ale motor je schopen pracovat po velmi dlouhou dobu (motor na palubě sondy Deep Space 1 pracoval téměř 5 let).

Kromě testování samotného motoru a některých dalších technických zařízení, má sonda za úkol hledat na měsíčním povrchu vodu v podobě ledu.

Prodloužená mise umožní realizovat detailní studie a prohlídky zajímavých oblastí za pomocí topografických údajů zjištěných ze stereoměření. Pozorování z více úhlů umožňuje studovat strukturu měsíčního povrchu (regolitu) a zmapovat potenciální místa přistání budoucích sond.

Prodloužená mise bude rozdělena do dvou etap o délce 6 měsíců, což koresponduje s rozdílnými parametry dráhy a rozdílnými světelnými podmínkami. Během první etapy, bude dokončeno studium jižních oblastí, které bude zasvěceno snímkování pod různým úhlem osvětlení.

Druhá polovina doby, bude věnována pořizování snímků s vysokým rozlišením oblastí kolem rovníku a části severní polokoule při nejvhodnějším směru osvětlení. Bude také provedeno velmi podrobné snímkování oblastí, o kterých se uvažuje, že budou využity jako místa přistání budoucích misí.

V době mezi 10. lednem a 9. únorem letošního roku iontový motor nepracoval. To umožnilo kontrole řízení letu přesné určení množství zbylého paliva, a také zajistit přesné naplánování prodloužené mise a získat údaje z oběžné dráhy ve výšce 1 000 - 4 500 km nad měsíčním povrchem.

Všechny přístroje na palubě fungují a v současné době je iontový motor opět v činnosti. Sonda SMART-1 klesá po spirále dolů. Koncem února dosáhne konečné dráhy, ze které začne provádět vědecká pozorování.

Závěrem je možno konstatovat, že technologie zkoušené na palubě sondy (například navigace, přístroje, software aj.) budou s úspěchem použity v budoucích misích. Už nyní sonda SMART-1 zcela splnila svůj hlavní cíl. Vyzkoušela životaschopnost a funkci iontového motoru využívajícího elektřinu ze solárních článků.

Zdroj: ESA a archivní poznámky autora

Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »