Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

smart_1c1.jpg
Ukončení mise sondy SMART-1 bylo odloženo o jeden rok. Plánovaný konec se přesunul ze srpna 2005 na srpen 2006. Výbor pro vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA), při svém zasedání 10. února 2005 jednohlasně schválil návrh na jednoroční prodloužení mise. Prodloužení mise o jeden rok umožní pokračovat v dalším snímkování měsíčního povrchu a porovnat nové snímky se snímky získanými při původní šestiměsíční misi. Bude pokračovat mapování severní i jižní polokoule Měsíce s vysokým rozlišením.

SMART je akronymum celého názvu sondy Small Missions for Advanced Research in Technology (Malá mise pro studium pokročilé technologie). Sonda startovala 27. září 2003, na lunární dráhu se definitivně dostala 15. listopadu 2004 a vědeckou práci zahájila v lednu letošního roku. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že se jedná o první evropskou sondu, která se pohybuje na lunární oběžné dráze a teprve druhou sondou, která využívá jako hlavní pohonný systém "iontový" motor. "Iontový" motor využívá urychlování elektricky nabitých částic (iontů) v elektromagnetickém poli. U sondy SMART byl jako "palivo" použit xenon. Urychlené ionty unikající z trysky vytvářejí relativně velmi malý tah, ale motor je schopen pracovat po velmi dlouhou dobu (motor na palubě sondy Deep Space 1 pracoval téměř 5 let).

Kromě testování samotného motoru a některých dalších technických zařízení, má sonda za úkol hledat na měsíčním povrchu vodu v podobě ledu.

Prodloužená mise umožní realizovat detailní studie a prohlídky zajímavých oblastí za pomocí topografických údajů zjištěných ze stereoměření. Pozorování z více úhlů umožňuje studovat strukturu měsíčního povrchu (regolitu) a zmapovat potenciální místa přistání budoucích sond.

Prodloužená mise bude rozdělena do dvou etap o délce 6 měsíců, což koresponduje s rozdílnými parametry dráhy a rozdílnými světelnými podmínkami. Během první etapy, bude dokončeno studium jižních oblastí, které bude zasvěceno snímkování pod různým úhlem osvětlení.

Druhá polovina doby, bude věnována pořizování snímků s vysokým rozlišením oblastí kolem rovníku a části severní polokoule při nejvhodnějším směru osvětlení. Bude také provedeno velmi podrobné snímkování oblastí, o kterých se uvažuje, že budou využity jako místa přistání budoucích misí.

V době mezi 10. lednem a 9. únorem letošního roku iontový motor nepracoval. To umožnilo kontrole řízení letu přesné určení množství zbylého paliva, a také zajistit přesné naplánování prodloužené mise a získat údaje z oběžné dráhy ve výšce 1 000 - 4 500 km nad měsíčním povrchem.

Všechny přístroje na palubě fungují a v současné době je iontový motor opět v činnosti. Sonda SMART-1 klesá po spirále dolů. Koncem února dosáhne konečné dráhy, ze které začne provádět vědecká pozorování.

Závěrem je možno konstatovat, že technologie zkoušené na palubě sondy (například navigace, přístroje, software aj.) budou s úspěchem použity v budoucích misích. Už nyní sonda SMART-1 zcela splnila svůj hlavní cíl. Vyzkoušela životaschopnost a funkci iontového motoru využívajícího elektřinu ze solárních článků.

Zdroj: ESA a archivní poznámky autora

Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »