Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

smart_1c1.jpg
Ukončení mise sondy SMART-1 bylo odloženo o jeden rok. Plánovaný konec se přesunul ze srpna 2005 na srpen 2006. Výbor pro vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA), při svém zasedání 10. února 2005 jednohlasně schválil návrh na jednoroční prodloužení mise. Prodloužení mise o jeden rok umožní pokračovat v dalším snímkování měsíčního povrchu a porovnat nové snímky se snímky získanými při původní šestiměsíční misi. Bude pokračovat mapování severní i jižní polokoule Měsíce s vysokým rozlišením.

SMART je akronymum celého názvu sondy Small Missions for Advanced Research in Technology (Malá mise pro studium pokročilé technologie). Sonda startovala 27. září 2003, na lunární dráhu se definitivně dostala 15. listopadu 2004 a vědeckou práci zahájila v lednu letošního roku. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že se jedná o první evropskou sondu, která se pohybuje na lunární oběžné dráze a teprve druhou sondou, která využívá jako hlavní pohonný systém "iontový" motor. "Iontový" motor využívá urychlování elektricky nabitých částic (iontů) v elektromagnetickém poli. U sondy SMART byl jako "palivo" použit xenon. Urychlené ionty unikající z trysky vytvářejí relativně velmi malý tah, ale motor je schopen pracovat po velmi dlouhou dobu (motor na palubě sondy Deep Space 1 pracoval téměř 5 let).

Kromě testování samotného motoru a některých dalších technických zařízení, má sonda za úkol hledat na měsíčním povrchu vodu v podobě ledu.

Prodloužená mise umožní realizovat detailní studie a prohlídky zajímavých oblastí za pomocí topografických údajů zjištěných ze stereoměření. Pozorování z více úhlů umožňuje studovat strukturu měsíčního povrchu (regolitu) a zmapovat potenciální místa přistání budoucích sond.

Prodloužená mise bude rozdělena do dvou etap o délce 6 měsíců, což koresponduje s rozdílnými parametry dráhy a rozdílnými světelnými podmínkami. Během první etapy, bude dokončeno studium jižních oblastí, které bude zasvěceno snímkování pod různým úhlem osvětlení.

Druhá polovina doby, bude věnována pořizování snímků s vysokým rozlišením oblastí kolem rovníku a části severní polokoule při nejvhodnějším směru osvětlení. Bude také provedeno velmi podrobné snímkování oblastí, o kterých se uvažuje, že budou využity jako místa přistání budoucích misí.

V době mezi 10. lednem a 9. únorem letošního roku iontový motor nepracoval. To umožnilo kontrole řízení letu přesné určení množství zbylého paliva, a také zajistit přesné naplánování prodloužené mise a získat údaje z oběžné dráhy ve výšce 1 000 - 4 500 km nad měsíčním povrchem.

Všechny přístroje na palubě fungují a v současné době je iontový motor opět v činnosti. Sonda SMART-1 klesá po spirále dolů. Koncem února dosáhne konečné dráhy, ze které začne provádět vědecká pozorování.

Závěrem je možno konstatovat, že technologie zkoušené na palubě sondy (například navigace, přístroje, software aj.) budou s úspěchem použity v budoucích misích. Už nyní sonda SMART-1 zcela splnila svůj hlavní cíl. Vyzkoušela životaschopnost a funkci iontového motoru využívajícího elektřinu ze solárních článků.

Zdroj: ESA a archivní poznámky autora

Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »