Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

tempelpovrch.jpg
Tak jsme se konečně dočkali, a dokonce téměř v přímém přenosu! Impaktor sondy Deep Impact 1 udeřil rychlostí 10,28 km za sekundu do jádra komety Tempel 1. Část sondy o hmotnost 372 kg určená ke kolizi s kometárním jádrem - impaktor - beze zbytku splnila svou část mise. Na místo srážky byly zamířeny přístroje samotné sondy Deep Impact prolétající ve vzdálenosti kolem 500 km od jádra komety. Místo kolize však sledovaly i další astronomické přístroje na sondách (např. Rosetta), oběžných drahách kolem Země (Hubblův kosmický teleskop), ale i řada dalekohledů na Zemi.

Unikátní snímek ze sekvence přibližování impaktoru k jádru komety. Snímek pořídil navigační senzor (kamera), který měl za úkol "hlídat" zda impaktor míří správným směrem. Samotná srážka se odehrála v 7:52 hodin SELČ

Tempelzasah.jpg
Nečekaně velký zájem o misi Deep Impact projevili lidé přibližně miliardou přístupů na webové stránky této mise v době plánovaného dopadu. Katastrofa vždy přiláká značnou pozornost. Mnohem důležitější je však vědecký program mise, jehož cílem je získat informace o složení kometárního materiálu pod povrchem komety, který není pozměněn působením kosmického záření. Podařilo se však získat nové poznatky o samotných kometárních jádrech, soudržnosti, povaze materiálu, hustotě atd. Zpracování vědecký údajů a měření bude trvat několik měsíců až let.

Druhý snímek pořízený kamerou na samotné sondě Deep Impact ukazuje jasný záblesk a vyvržení značeného množství kometárního materiálu po srážce s impaktorem.

Zdroj: NASA Deep Impact
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »