Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Další plány se sondou Deep Impact

Další plány se sondou Deep Impact

firstcontact.jpg
NASA zvažuje možnost následné mise mateřské sondy Deep Impact jejíž samostatný modul - impaktor, narazil do jádra komety Tempel 1 počátkem letošního července. Tato srážka vytvořila na povrchu kometárního jádra kráter, vyvrhla velké množství kometárního materiálu do okolí, a umožnila tak studium podpovrchového zmrzlého primordiálního materiálu kometárního jádra.

Skutečnost, že kosmická agentura NASA ještě nemá definitivně odsouhlasené budoucí mise, inspirovala vědce z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) v Pasadeně k úvaze o dalším možném využití sondy Deep Impact. Bylo však nutné navést sondu blíže k zemské dráze pro potenciální prodloužení mise. "Snažíme se ji dostat na takovou dráhu, která umožní případné další využití", prohlásil v úterý Andrew Dantzler, ředitel oddělení sluneční soustavy NASA.

Sonda Deep Impact startovala v lednu z Floridy a na své palubě měla 372 kg těžký impaktor. Její cesta ke kometě Tempel 1 měřila 430 miliónů kilometrů. Samotná kometa byla objevena v roce 1867 a obíhá Slunce po eliptické dráze mezi Marsem a Jupiterem. Oběžná doba komety činí přibližně 6 let.

Mateřská sonda Deep Impact přečkala průlet kolem jádra komety v nečekaně dobrém stavu, a to i přesto, že byla až několik minut bombardována částicemi uvolněnými z kometárního jádra po impaktu.

Ke srážce došlo 4. července ve vzdálenosti kolem 140 miliónů kilometrů od Země. Náraz uvolnil nečekaně velké množství materiálu, který se prudce rozpínal do vzdáleností tisíců kilometrů od komety. Impaktor se při nárazu na osvětlenou stranu kometárního jádra vypařil, ale jeho mateřská sonda přečkala srážku beze škod, a ze vzdálenosti kolem 500 km sledovala srážku, pořizovala snímky a prováděl měření.

Sonda Deep Impact měla provést motorický manévr s cílem nepatrné změny kursu, který sondu navede v roce 2008 zpět k Zemi. Sonda pak bude vypnuta do úsporného módu, který bude šetřit energii, a to až do chvíle přijetí pokynů pro případnou následnou misi. Pokud by k manévru nedošlo, sonda by pokračoval v kursu, který by ji navedl do velké vzdálenosti od Země.

Členové týmu Deep Impact věří, že tento drobný manévr umožňuje v budoucnu navést sondu ke kometě 85P/Boethin, která byla objevena v roce 1975 a jejíž oběžná doba činí 11 let. Nejednalo by se pochopitelně o stejný způsob výzkumu srážkou komety s impaktorem, jelikož na její palubě byl pouze jediný exemplář impaktoru. Na palubě mateřské sondy Deep Impact je však řada přístrojů, které mohou poskytnout detailní pohled i na jinou kometární krasavici.

Vedoucí vědeckého programu mise Michael A´Hearn tvrdí, že projekt prodloužené mise je možné uskutečnit s náklady kolem 32 miliónů dolarů, přičemž mise Deep Impact přišla na 333 milionů dolarů. Tedy celkem levné zúročení již investovaných prostředků.

Komety (kometární jádra) jsou nepravidelná tělesa složená z ledu, zmrzlých plynů a prachu. Podle všeho vznikaly prakticky současně s celou naší Sluneční soustavou před 4,5 miliardami roků. Vznikaly z materiálu zbylého po tvorbě planet na okrajích zárodečného disku. Studium kometárního materiálu nám napovídá za jakých podmínek a z čeho naše Sluneční soustava vznikala.

Obrázek: Snímek prvního kontaktu impaktoru s jádrem komety Tempel 1. Jasná skvrna je tvořena materiálem expandujícím z místa srážky. Copyright: NASA/JPL-Caltech/UMD

Copyright 2005 The Associated Press

Zdroj: CNN

Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »