Další plány se sondou Deep Impact
NASA zvažuje možnost následné mise mateřské sondy Deep Impact jejíž samostatný modul - impaktor, narazil do jádra komety Tempel 1 počátkem letošního července. Tato srážka vytvořila na povrchu kometárního jádra kráter, vyvrhla velké množství kometárního materiálu do okolí, a umožnila tak studium podpovrchového zmrzlého primordiálního materiálu kometárního jádra.
Skutečnost, že kosmická agentura NASA ještě nemá definitivně odsouhlasené budoucí mise, inspirovala vědce z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) v Pasadeně k úvaze o dalším možném využití sondy Deep Impact. Bylo však nutné navést sondu blíže k zemské dráze pro potenciální prodloužení mise. "Snažíme se ji dostat na takovou dráhu, která umožní případné další využití", prohlásil v úterý Andrew Dantzler, ředitel oddělení sluneční soustavy NASA.
Sonda Deep Impact startovala v lednu z Floridy a na své palubě měla 372 kg těžký impaktor. Její cesta ke kometě Tempel 1 měřila 430 miliónů kilometrů. Samotná kometa byla objevena v roce 1867 a obíhá Slunce po eliptické dráze mezi Marsem a Jupiterem. Oběžná doba komety činí přibližně 6 let.
Mateřská sonda Deep Impact přečkala průlet kolem jádra komety v nečekaně dobrém stavu, a to i přesto, že byla až několik minut bombardována částicemi uvolněnými z kometárního jádra po impaktu.
Ke srážce došlo 4. července ve vzdálenosti kolem 140 miliónů kilometrů od Země. Náraz uvolnil nečekaně velké množství materiálu, který se prudce rozpínal do vzdáleností tisíců kilometrů od komety. Impaktor se při nárazu na osvětlenou stranu kometárního jádra vypařil, ale jeho mateřská sonda přečkala srážku beze škod, a ze vzdálenosti kolem 500 km sledovala srážku, pořizovala snímky a prováděl měření.
Sonda Deep Impact měla provést motorický manévr s cílem nepatrné změny kursu, který sondu navede v roce 2008 zpět k Zemi. Sonda pak bude vypnuta do úsporného módu, který bude šetřit energii, a to až do chvíle přijetí pokynů pro případnou následnou misi. Pokud by k manévru nedošlo, sonda by pokračoval v kursu, který by ji navedl do velké vzdálenosti od Země.
Členové týmu Deep Impact věří, že tento drobný manévr umožňuje v budoucnu navést sondu ke kometě 85P/Boethin, která byla objevena v roce 1975 a jejíž oběžná doba činí 11 let. Nejednalo by se pochopitelně o stejný způsob výzkumu srážkou komety s impaktorem, jelikož na její palubě byl pouze jediný exemplář impaktoru. Na palubě mateřské sondy Deep Impact je však řada přístrojů, které mohou poskytnout detailní pohled i na jinou kometární krasavici.
Vedoucí vědeckého programu mise Michael A´Hearn tvrdí, že projekt prodloužené mise je možné uskutečnit s náklady kolem 32 miliónů dolarů, přičemž mise Deep Impact přišla na 333 milionů dolarů. Tedy celkem levné zúročení již investovaných prostředků.
Komety (kometární jádra) jsou nepravidelná tělesa složená z ledu, zmrzlých plynů a prachu. Podle všeho vznikaly prakticky současně s celou naší Sluneční soustavou před 4,5 miliardami roků. Vznikaly z materiálu zbylého po tvorbě planet na okrajích zárodečného disku. Studium kometárního materiálu nám napovídá za jakých podmínek a z čeho naše Sluneční soustava vznikala.
Obrázek: Snímek prvního kontaktu impaktoru s jádrem komety Tempel 1. Jasná skvrna je tvořena materiálem expandujícím z místa srážky. Copyright: NASA/JPL-Caltech/UMD
Copyright 2005 The Associated Press
Zdroj: CNN
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí