Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Další plány se sondou Deep Impact

Další plány se sondou Deep Impact

firstcontact.jpg
NASA zvažuje možnost následné mise mateřské sondy Deep Impact jejíž samostatný modul - impaktor, narazil do jádra komety Tempel 1 počátkem letošního července. Tato srážka vytvořila na povrchu kometárního jádra kráter, vyvrhla velké množství kometárního materiálu do okolí, a umožnila tak studium podpovrchového zmrzlého primordiálního materiálu kometárního jádra.

Skutečnost, že kosmická agentura NASA ještě nemá definitivně odsouhlasené budoucí mise, inspirovala vědce z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) v Pasadeně k úvaze o dalším možném využití sondy Deep Impact. Bylo však nutné navést sondu blíže k zemské dráze pro potenciální prodloužení mise. "Snažíme se ji dostat na takovou dráhu, která umožní případné další využití", prohlásil v úterý Andrew Dantzler, ředitel oddělení sluneční soustavy NASA.

Sonda Deep Impact startovala v lednu z Floridy a na své palubě měla 372 kg těžký impaktor. Její cesta ke kometě Tempel 1 měřila 430 miliónů kilometrů. Samotná kometa byla objevena v roce 1867 a obíhá Slunce po eliptické dráze mezi Marsem a Jupiterem. Oběžná doba komety činí přibližně 6 let.

Mateřská sonda Deep Impact přečkala průlet kolem jádra komety v nečekaně dobrém stavu, a to i přesto, že byla až několik minut bombardována částicemi uvolněnými z kometárního jádra po impaktu.

Ke srážce došlo 4. července ve vzdálenosti kolem 140 miliónů kilometrů od Země. Náraz uvolnil nečekaně velké množství materiálu, který se prudce rozpínal do vzdáleností tisíců kilometrů od komety. Impaktor se při nárazu na osvětlenou stranu kometárního jádra vypařil, ale jeho mateřská sonda přečkala srážku beze škod, a ze vzdálenosti kolem 500 km sledovala srážku, pořizovala snímky a prováděl měření.

Sonda Deep Impact měla provést motorický manévr s cílem nepatrné změny kursu, který sondu navede v roce 2008 zpět k Zemi. Sonda pak bude vypnuta do úsporného módu, který bude šetřit energii, a to až do chvíle přijetí pokynů pro případnou následnou misi. Pokud by k manévru nedošlo, sonda by pokračoval v kursu, který by ji navedl do velké vzdálenosti od Země.

Členové týmu Deep Impact věří, že tento drobný manévr umožňuje v budoucnu navést sondu ke kometě 85P/Boethin, která byla objevena v roce 1975 a jejíž oběžná doba činí 11 let. Nejednalo by se pochopitelně o stejný způsob výzkumu srážkou komety s impaktorem, jelikož na její palubě byl pouze jediný exemplář impaktoru. Na palubě mateřské sondy Deep Impact je však řada přístrojů, které mohou poskytnout detailní pohled i na jinou kometární krasavici.

Vedoucí vědeckého programu mise Michael A´Hearn tvrdí, že projekt prodloužené mise je možné uskutečnit s náklady kolem 32 miliónů dolarů, přičemž mise Deep Impact přišla na 333 milionů dolarů. Tedy celkem levné zúročení již investovaných prostředků.

Komety (kometární jádra) jsou nepravidelná tělesa složená z ledu, zmrzlých plynů a prachu. Podle všeho vznikaly prakticky současně s celou naší Sluneční soustavou před 4,5 miliardami roků. Vznikaly z materiálu zbylého po tvorbě planet na okrajích zárodečného disku. Studium kometárního materiálu nám napovídá za jakých podmínek a z čeho naše Sluneční soustava vznikala.

Obrázek: Snímek prvního kontaktu impaktoru s jádrem komety Tempel 1. Jasná skvrna je tvořena materiálem expandujícím z místa srážky. Copyright: NASA/JPL-Caltech/UMD

Copyright 2005 The Associated Press

Zdroj: CNN

Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »