Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu

Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu

Vystoupení Petra Pravce na setkání Spoleenosti pro meziplanetární hmotu na Hvizdárni Valašské Meziíeí ve dnech 1.-3. íjna 2004.
Vystoupení Petra Pravce na setkání Spoleenosti pro meziplanetární hmotu na Hvizdárni Valašské Meziíeí ve dnech 1.-3. íjna 2004.
První tři dny měsíce října byla a jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí vyhrazeny členům a příznivcům Společnosti pro meziplanetární hmotu. Meziplanetární hmota v podobě meteoroidů, meteorů, meteoritů, planetek či komet má celou řadu aktuálních problémů a nezodpovězených otázek, které jsou stále předmětem výzkumu. K poznatkům, které již známe (nebo si to alespoň myslíme), je potřeba přiřazovat poznatky nové. Proto bylo setkání tohoto druhu lákadlem i pro další zájemce.

V průběhu dopoledne byla - kromě řady neformální diskusí - řeč především o binárních planetkách, složitě rotujících planetkách a řadě dalších problémů ze světa planetek. Od srdce o nich hovořil Dr. Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR, který se výzkumu planetek dlouhodobě věnuje.

Po dobrém obědě pokračoval zajímavou besedou nejen o návštěvě největšího radioteleskopu světa umístěného v Portoriku, ale také odborné náplni vědecké konference, které se aktivně účastnil i o samotném pozorovacím programu a parametrech radioteleskopu.

V odpoledních hodinách byl vystřídán doc. V. Znojilem, který hovořil o celé řadě zajímavých interdisciplinárních problémů souvisejících s dopady těles na naší planetu, o intenzitě efektů při těchto gigantických katastrofách i následcích v říši živočichů i rostlin.

Ivo Míček a Pavel Suchan na setkání SMPH na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve dnech 1.-3. řjna 2004.
Ivo Míček a Pavel Suchan na setkání SMPH na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve dnech 1.-3. řjna 2004.

Po odborném programu přišla na řadu výměna názorů a vysvětlování stanovisek mezi Společností pro meziplanetární hmotu (SMPH) a Českou astronomickou společností (ČAS). Tiskový tajemník ČAS Pavel Suchan stručně představil stávající výkonný výbor ČAS, svou vizi a úkoly na kterých se ČAS chce podílet. Řeč byla pochopitelně i o penězích.

Večerní program při malém přátelském posezení byl věnován otázkám komunikace, a to nejen mezi astronomy, společnostmi, ale především mezi astronomy a veřejností. Přednášející Ivo Míček čelil řadě námitek a připomínek z řad posluchačů.

Pozdní večer patřil jednání výboru Společnosti pro meziplanetární hmotu s tiskovým tajemníkem ČAS Pavlem Suchanem o podobě a formě další vzájemné spolupráce. Diskuse byla dlouhá, ale nakonec vedla k cíli.

Na snímcích je patrné vysoké pracovní nasazení od všech účastníků. Na první snímku vysvětluje Petr Pravec pomocí lahve s minerálkou složitě rotující planetky. Druhý snímek dokládá vysoké pracovní nasazení tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana (v pracovní ochranném oděvu). Vlevo Ivo Míček.

výše uvedený text prosím chápejte jako subjektivní pohled na akci i její účastníky.

Zdroj: Vlastní prožitek

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Obrázek: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »