Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Bouřlivý Saturn

Bouřlivý Saturn

saturnatmbig.jpg
Zatím velmi úspěšná sonda Cassini věnuje svou pozornost nejen nádherným prstencům či tajemným měsícům Saturna, ale také samotné planetě. Snímky a měření poodhalují procesy probíhající v mohutné atmosféře druhé největší planety sluneční soustavy. Složitá spleť vlnění, vírů a turbulentních pohybů uvnitř pásové struktury atmosféry Saturnu dává vědcům možnost pochopit procesy, které jsou za vznik těchto struktur odpovědné.

Na spodní části snímku je vidět charakteristické vlnění, které vzniká díky turbulentnímu rozhraní mezi dvěma vzdušnými masami o rozdílné hustotě a různé rychlosti pohybu. To kontrastuje s tmavým pásem, který je vidět nad výše zmiňovanou oblastí (směrem na sever), u kterého je naopak nápadný lineární pohyb ve zřejmě stabilní oblasti, kde není vidět turbulentní promíchávání materiálu ve směru sever-jih. Světlý pás ještě více na sever (nahoru) vykazuje stejnou podobu jako pás tmavý.

V horní částí snímku je vidět tmavá oblast oválného tvaru (zřejmě zbytek bouře) v pásu, kde jsou dominantní zajímavé útvary v podobě velkého písmene "V" otevřeného směrem doprava. Tyto tvary naznačují, že se jedná o oblast, kde dochází k redistribuci momentu hybnosti v atmosféře.

Uvedený snímek saturnovy jižní polokoule byl pořízen úzkoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini dne 6. prosince 2004 ze vzdálenosti přibližně 3,4 miliónů kilometrů od Saturnu. Byl použit filtr se středem propustnosti na 727 nm (tedy červená oblast spektra). Obrázek dosahuje rozlišení kolem 40 km na pixel. Kontrast byl zvýšen z důvodů lepší viditelnosti detailů.

Projekt Cassini-Huygens je realizován ve spolupráci americké NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Italské kosmické agentury (ISA). Mise je řízená Laboratoří tryskového pohonu (JPL) v Pasadeně, Kalifornie.

Obrázek: NASA/JPL/Space Science Institute

Zdroj: NASA
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »