Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  O médiích, Perseidách a lidech

O médiích, Perseidách a lidech

Tak a máme to za sebou! Mediální "cirkus", pozorování očekávané zvýšené frekvence meteorů i určité zklamání lidí.

Jako mnoho mých kolegů a kolegyň i občanů, kteří se nechali zlákat příslibem velkolepé nebeské podívané jsem vyrazil na pozorování očekávaného zvýšení frekvence meteorů. Po včerejší generálce jsem se opět vypravil do nedaleké obce Velká Lhota, která leží v kopcích nad Valašským Meziříčím, abych si mohl sám ověřit, jestli předpovědi průchodu naší Země relativně novým vláknem částic pocházející z komety Shift-Tuttle jsou správné a teoretičtí astronomové si připíší další "skalp".

Kromě svých zkušeností, lehátka, spacáku, hodin, tužky, papíru jsem se vyzbrojil i dvěma fotoaparáty s nadějí, že se mi alespoň nějaký meteor podaří zvěčnit. Spolu s kolegyní jsme se snažili počítat množství meteorů (bez rozdílu rojové příslušnosti), které na obloze spatříme. Nutno podotknout, že pozorovací podmínky byly diametrálně horší než v předchozí noci. Po obloze se courala rozpouštějící se oblačnost a po celou dobu pozorování (od 22:05 do 00:00 SELČ) byla alespoň na část oblohy zatažena. Oblačnost však nebyla hustá a něco málo přes ní prosvitlo.

Podcenil jsem však zájem veřejnosti. Byl jsem příjemně překvapen velkým počtem zájemců, kteří auty vyjížděly za město, do hor. Na jednu stranu to bylo velmi potěšující, a znamená to nejen zájem veřejnosti o dění na obloze, ale také to, že si dali říci a opustili šíleně přesvětlená města, kde je pohled na oblohu zmrzačen špatnými či zbytečnými svítidly a tudíž množstvím světelného smogu. Začne se s tím konečně něco dělat??.

Opačnou a nepříjemnou stránkou věci však byl velký ruch, oslňující reflektory aut. Příště se musíme vydat na mnohem opuštěnější místo, někam dále od civilizace. Prostě jsem podcenil sílu a moc médií, která dokázala řadu lidí vytáhnout za město, aby se podívali na krásnou nebeskou podívanou. Bohužel naprostá většina z nich byla velmi zklamána tím, co viděla, resp.neviděla. Svou roli sehrála i oblačnost, ale mnohem větší lidská představivost a málo zkušenosti. Lidská představivost si líčení v médiích vysvětlila a představila po svém. Pravda však byla diametrálně jiná. Mě se to však jako astronomovi, který pod oblohu nějakou tu hodinu strávil, líbilo a dokonce bych si troufnul říci, že to bylo přesně to, co jsem čekal.

Uvidíme, jak se nám vydaří počasí zítra a co nám ještě letošní Perseidy předvedou. Bohužel své hlavní a tradiční maximum se odehraje v době, kdy je na naší polokouli den, takže máme smůlu.

do_textu.jpg

Snímek: Barevný snímek ukazuje jediný fotograficky zachycený meteor. Počátek snímání ve 22:57:00 SELČ a doba snímání 195 sekund. Jedná se o výřez z většího obrázku. Dobře je patrná i řídká oblačnost zbarvující oblohu do červena.

Graf: Četnost výskytu meteorů v jednotlivých pětiminutových intervalech od 22:05 do 24:00 SELČ pro dva pozorovatele. Výskyt očekávaného maxima je bezesporný. Data nebyla nijak zpracována ani redukována.

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »