Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  O médiích, Perseidách a lidech

O médiích, Perseidách a lidech

Tak a máme to za sebou! Mediální "cirkus", pozorování očekávané zvýšené frekvence meteorů i určité zklamání lidí.

Jako mnoho mých kolegů a kolegyň i občanů, kteří se nechali zlákat příslibem velkolepé nebeské podívané jsem vyrazil na pozorování očekávaného zvýšení frekvence meteorů. Po včerejší generálce jsem se opět vypravil do nedaleké obce Velká Lhota, která leží v kopcích nad Valašským Meziříčím, abych si mohl sám ověřit, jestli předpovědi průchodu naší Země relativně novým vláknem částic pocházející z komety Shift-Tuttle jsou správné a teoretičtí astronomové si připíší další "skalp".

Kromě svých zkušeností, lehátka, spacáku, hodin, tužky, papíru jsem se vyzbrojil i dvěma fotoaparáty s nadějí, že se mi alespoň nějaký meteor podaří zvěčnit. Spolu s kolegyní jsme se snažili počítat množství meteorů (bez rozdílu rojové příslušnosti), které na obloze spatříme. Nutno podotknout, že pozorovací podmínky byly diametrálně horší než v předchozí noci. Po obloze se courala rozpouštějící se oblačnost a po celou dobu pozorování (od 22:05 do 00:00 SELČ) byla alespoň na část oblohy zatažena. Oblačnost však nebyla hustá a něco málo přes ní prosvitlo.

Podcenil jsem však zájem veřejnosti. Byl jsem příjemně překvapen velkým počtem zájemců, kteří auty vyjížděly za město, do hor. Na jednu stranu to bylo velmi potěšující, a znamená to nejen zájem veřejnosti o dění na obloze, ale také to, že si dali říci a opustili šíleně přesvětlená města, kde je pohled na oblohu zmrzačen špatnými či zbytečnými svítidly a tudíž množstvím světelného smogu. Začne se s tím konečně něco dělat??.

Opačnou a nepříjemnou stránkou věci však byl velký ruch, oslňující reflektory aut. Příště se musíme vydat na mnohem opuštěnější místo, někam dále od civilizace. Prostě jsem podcenil sílu a moc médií, která dokázala řadu lidí vytáhnout za město, aby se podívali na krásnou nebeskou podívanou. Bohužel naprostá většina z nich byla velmi zklamána tím, co viděla, resp.neviděla. Svou roli sehrála i oblačnost, ale mnohem větší lidská představivost a málo zkušenosti. Lidská představivost si líčení v médiích vysvětlila a představila po svém. Pravda však byla diametrálně jiná. Mě se to však jako astronomovi, který pod oblohu nějakou tu hodinu strávil, líbilo a dokonce bych si troufnul říci, že to bylo přesně to, co jsem čekal.

Uvidíme, jak se nám vydaří počasí zítra a co nám ještě letošní Perseidy předvedou. Bohužel své hlavní a tradiční maximum se odehraje v době, kdy je na naší polokouli den, takže máme smůlu.

do_textu.jpg

Snímek: Barevný snímek ukazuje jediný fotograficky zachycený meteor. Počátek snímání ve 22:57:00 SELČ a doba snímání 195 sekund. Jedná se o výřez z většího obrázku. Dobře je patrná i řídká oblačnost zbarvující oblohu do červena.

Graf: Četnost výskytu meteorů v jednotlivých pětiminutových intervalech od 22:05 do 24:00 SELČ pro dva pozorovatele. Výskyt očekávaného maxima je bezesporný. Data nebyla nijak zpracována ani redukována.

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »