Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  O médiích, Perseidách a lidech

O médiích, Perseidách a lidech

Tak a máme to za sebou! Mediální "cirkus", pozorování očekávané zvýšené frekvence meteorů i určité zklamání lidí.

Jako mnoho mých kolegů a kolegyň i občanů, kteří se nechali zlákat příslibem velkolepé nebeské podívané jsem vyrazil na pozorování očekávaného zvýšení frekvence meteorů. Po včerejší generálce jsem se opět vypravil do nedaleké obce Velká Lhota, která leží v kopcích nad Valašským Meziříčím, abych si mohl sám ověřit, jestli předpovědi průchodu naší Země relativně novým vláknem částic pocházející z komety Shift-Tuttle jsou správné a teoretičtí astronomové si připíší další "skalp".

Kromě svých zkušeností, lehátka, spacáku, hodin, tužky, papíru jsem se vyzbrojil i dvěma fotoaparáty s nadějí, že se mi alespoň nějaký meteor podaří zvěčnit. Spolu s kolegyní jsme se snažili počítat množství meteorů (bez rozdílu rojové příslušnosti), které na obloze spatříme. Nutno podotknout, že pozorovací podmínky byly diametrálně horší než v předchozí noci. Po obloze se courala rozpouštějící se oblačnost a po celou dobu pozorování (od 22:05 do 00:00 SELČ) byla alespoň na část oblohy zatažena. Oblačnost však nebyla hustá a něco málo přes ní prosvitlo.

Podcenil jsem však zájem veřejnosti. Byl jsem příjemně překvapen velkým počtem zájemců, kteří auty vyjížděly za město, do hor. Na jednu stranu to bylo velmi potěšující, a znamená to nejen zájem veřejnosti o dění na obloze, ale také to, že si dali říci a opustili šíleně přesvětlená města, kde je pohled na oblohu zmrzačen špatnými či zbytečnými svítidly a tudíž množstvím světelného smogu. Začne se s tím konečně něco dělat??.

Opačnou a nepříjemnou stránkou věci však byl velký ruch, oslňující reflektory aut. Příště se musíme vydat na mnohem opuštěnější místo, někam dále od civilizace. Prostě jsem podcenil sílu a moc médií, která dokázala řadu lidí vytáhnout za město, aby se podívali na krásnou nebeskou podívanou. Bohužel naprostá většina z nich byla velmi zklamána tím, co viděla, resp.neviděla. Svou roli sehrála i oblačnost, ale mnohem větší lidská představivost a málo zkušenosti. Lidská představivost si líčení v médiích vysvětlila a představila po svém. Pravda však byla diametrálně jiná. Mě se to však jako astronomovi, který pod oblohu nějakou tu hodinu strávil, líbilo a dokonce bych si troufnul říci, že to bylo přesně to, co jsem čekal.

Uvidíme, jak se nám vydaří počasí zítra a co nám ještě letošní Perseidy předvedou. Bohužel své hlavní a tradiční maximum se odehraje v době, kdy je na naší polokouli den, takže máme smůlu.

do_textu.jpg

Snímek: Barevný snímek ukazuje jediný fotograficky zachycený meteor. Počátek snímání ve 22:57:00 SELČ a doba snímání 195 sekund. Jedná se o výřez z většího obrázku. Dobře je patrná i řídká oblačnost zbarvující oblohu do červena.

Graf: Četnost výskytu meteorů v jednotlivých pětiminutových intervalech od 22:05 do 24:00 SELČ pro dva pozorovatele. Výskyt očekávaného maxima je bezesporný. Data nebyla nijak zpracována ani redukována.

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »