Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  O médiích, Perseidách a lidech

O médiích, Perseidách a lidech

Tak a máme to za sebou! Mediální "cirkus", pozorování očekávané zvýšené frekvence meteorů i určité zklamání lidí.

Jako mnoho mých kolegů a kolegyň i občanů, kteří se nechali zlákat příslibem velkolepé nebeské podívané jsem vyrazil na pozorování očekávaného zvýšení frekvence meteorů. Po včerejší generálce jsem se opět vypravil do nedaleké obce Velká Lhota, která leží v kopcích nad Valašským Meziříčím, abych si mohl sám ověřit, jestli předpovědi průchodu naší Země relativně novým vláknem částic pocházející z komety Shift-Tuttle jsou správné a teoretičtí astronomové si připíší další "skalp".

Kromě svých zkušeností, lehátka, spacáku, hodin, tužky, papíru jsem se vyzbrojil i dvěma fotoaparáty s nadějí, že se mi alespoň nějaký meteor podaří zvěčnit. Spolu s kolegyní jsme se snažili počítat množství meteorů (bez rozdílu rojové příslušnosti), které na obloze spatříme. Nutno podotknout, že pozorovací podmínky byly diametrálně horší než v předchozí noci. Po obloze se courala rozpouštějící se oblačnost a po celou dobu pozorování (od 22:05 do 00:00 SELČ) byla alespoň na část oblohy zatažena. Oblačnost však nebyla hustá a něco málo přes ní prosvitlo.

Podcenil jsem však zájem veřejnosti. Byl jsem příjemně překvapen velkým počtem zájemců, kteří auty vyjížděly za město, do hor. Na jednu stranu to bylo velmi potěšující, a znamená to nejen zájem veřejnosti o dění na obloze, ale také to, že si dali říci a opustili šíleně přesvětlená města, kde je pohled na oblohu zmrzačen špatnými či zbytečnými svítidly a tudíž množstvím světelného smogu. Začne se s tím konečně něco dělat??.

Opačnou a nepříjemnou stránkou věci však byl velký ruch, oslňující reflektory aut. Příště se musíme vydat na mnohem opuštěnější místo, někam dále od civilizace. Prostě jsem podcenil sílu a moc médií, která dokázala řadu lidí vytáhnout za město, aby se podívali na krásnou nebeskou podívanou. Bohužel naprostá většina z nich byla velmi zklamána tím, co viděla, resp.neviděla. Svou roli sehrála i oblačnost, ale mnohem větší lidská představivost a málo zkušenosti. Lidská představivost si líčení v médiích vysvětlila a představila po svém. Pravda však byla diametrálně jiná. Mě se to však jako astronomovi, který pod oblohu nějakou tu hodinu strávil, líbilo a dokonce bych si troufnul říci, že to bylo přesně to, co jsem čekal.

Uvidíme, jak se nám vydaří počasí zítra a co nám ještě letošní Perseidy předvedou. Bohužel své hlavní a tradiční maximum se odehraje v době, kdy je na naší polokouli den, takže máme smůlu.

do_textu.jpg

Snímek: Barevný snímek ukazuje jediný fotograficky zachycený meteor. Počátek snímání ve 22:57:00 SELČ a doba snímání 195 sekund. Jedná se o výřez z většího obrázku. Dobře je patrná i řídká oblačnost zbarvující oblohu do červena.

Graf: Četnost výskytu meteorů v jednotlivých pětiminutových intervalech od 22:05 do 24:00 SELČ pro dva pozorovatele. Výskyt očekávaného maxima je bezesporný. Data nebyla nijak zpracována ani redukována.

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Sluneční skvrny foceno afokalne AR 102/600 mm zvětšení 24x

Další informace »