Observatoř Stromlo zničena požárem
Mount Stromlo |
Mount Stromlo |
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně nabízí v roce 2003 pozorovací čas dalekohledu v Brně na Kraví hoře.Jedná se o zrcadlový dalekohled o průměru objektivu 40 cm, ohniskové vzdálenosti 1,75 metru, který je vybavený CCD kamerou ST-7 se standardními fotometrickými filtry Kron-Cousinova systému. Jeho provoz je prakticky automatizovaný a lze ho ovládat i na dálku. Zájemci se mohou ucházet o část pozorovacích nocí na období od 1. 3. 2003 do 1. 3. 2004.
Dovoluji si Vám, příznivcům ASTRO.CZ, popřát jménem výkonného výboru České astronomické společnosti mnoho zdraví a pracovních i životních úspěchů v novém roce.
Při každém výzkumu je třeba nejdříve sehnat data. Což občas bývá problém. Nyní se připravuje systém, který umožní přístup k libovolným pozorováním daného objektu. Během několika okamžiků umožní získat informace z katalogů po celém světě, včetně starých pozorování. V průběhu příštích dvou let to umožní Astrofyzikální Virtuální Observatoř (Astrophysical Virtual Observatory - AVO). I když byla založena minulý rok, již nyní nabízí unikátní výzkumný nástroj který umožní mnoho nových objevů.
Za skutečně solidního mrazu se v sobotu 7. prosince 2002, vpředvečer 85. výročí ustavující schůze České astronomické společnosti,konala v Jindřichově Hradci astronomická slavnost při příležitostikřtu místní hvězdárny jménem místního rodáka a předního českéhoastronoma univ. prof. Františka Nušla (1867-1951).
Poslední číslo 10. ročníku zahajujeme článkem o ondřejovském meteorickémradaru. Dozvíte se řadu technických zajímavostí o tomto unikátnímpřístroji a naučíte se číst filmové záznamy meteorických ozvěn.
Toto speciální, monotematické číslo Povětroně je věnováno, stejnějako minulý rok, slunečním hodinám - tentokrát přinášíme katalogbezmála tří set stanovišť v regionu východních Čech. Nechť je vámdobrým průvodcem na cestách.
Sondy na oběžné dráze produkují ohromná množství dat, která je třeba přenést na Zemi. V některých případech jde (nebo v blízké budoucnosti půjde) o množství těžko zpracovatelné současnými výpočetními metodami. Jak taková množství dat přenést na Zemi? Mají takové záplavy dat nějaký význam?
Dne 8.12.2002 tomu bude právě 85 let, co se konala ustavující valná schůze České astronomické společnosti. Za účasti 50 zájemců o astronomii vznikla v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6 naše společnost. Její členskou základnou prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. Řada z nich stála v jejím čele nebo se aktivně podílela na jejím vedení. V historii české, respektive československé astronomie sehrála naše společnost nezanedbatelnou úlohu.
Vzato kolem a kolem, satelity létající vesmírem využívají stejné metody orientace jako staří námořnící - hvězd. V blízké budoucnosti budou sondy schopné samy vyhodnocovat naměřené pozice a podle výsledků korigovat svůj kurz - nyní se všechny naměřené hodnoty zpracovávají na Zemi a sondám se vysílají informace o změnách kurzu. ESA bude v misi SMART-1 testovat revoluční software OBAN. SMART-1 odstartuje na jaře 2003.
Českobudějovická hvězdárna je druhou nejstarší hvězdárnou v Čechách stále sloužící veřejnosti. Její zprovoznění bylo výsledkem mnohaletého úsilí členů tehdejší Jihočeské astronomické společnosti. Za cíl si naši předchůdci vytkli jak vlastní pozorování hvězdné oblohy, tak šíření poznatků z astronomie mezi širokou veřejnost i vybudování budovy hvězdárny k tomuto účelu. Hvězdárnu slavnostně otevřeli 14.listopadu 1937. Od té doby zůstává budova umístěná mezi stromy českobudějovického Háječku sídlem astronomických múz.
Právě vyšlo nové číslo JihoČASu - nepravidelného zpravodaje ČAS - pobočky České Budějovice.JihoČAS na internetu - http://www.hvezcb.cz/jihocas
Obsah:
Ladislav Schmied: Sluneční činnost v I. pololetí 2002
František Vaclík: Polární záře
Milan Blažek: Předpovídáme podle červánků
František Vaclík: Dobsonova montáž dalekohledu
František Vaclík: Besednické vltavíny
Různé, astroklevetník
Jana Tichá: Povodeň v českobudějovickém planetáriu
Hledáte zajímavý dárek k Vánocům pro své blízké nebo přátele? Darujte jim předplatné časopisu Astropis! Společnost Astropis nyní nabízí originální dárek - roční předplatné časopisu Astropis formou Dárkového listu. Bližší informace a on-line objednávka. |
Ve shonu okolo Leonid jsme zcela přehlédli významné datum - 17.11. Se zpožděním blahopřejeme k prvnímu výročí "prohlédnutí" KLENOTu.
Státní svátek 17.listopad je v českém kalendáři dnem několika významných událostí (1939, 1989) z novodobé české historie. Loňského roku se pro astronomy z Observatoře Kleť stalo tohle datum speciálním svátkem ještě z dalšího důvodu. Shodou okolností (nikoliv záměrně) byl 17. listopad 2001 dnem takzvaného "prvního světla" při budování nového unikátního kleťského dalekohledu KLENOT.
Více na serveru http://www.planetky.cz/
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme