Vývěva, Rydlo, Kružítko, Pec, Hodiny, Stolová hora, Mikroskop, Pravítko, Oktant, Malíř, Kompas, Mřížka, Sochař a Dalekohled. Co mají tato kuriózní souhvězdí společného? Nic menšího než "objevitele". Do nebeského panteonu je totiž uvedl slavný francouzský astronom de Lacaille.V článku J. Duška "Jakou barvu má Měsíc?" chyběla některá písmena. Článek byl původně v pořádku, při vkládání jsem jej vložil v jiném kódování. Chyba je již opravena, čtenářům i autorovi se omlouvám.
Byl to jeden z prvních, skutečně velikých astronomických objevů. Řecký astronom Hipparchos někdy kolem roku 130 před naším letopočtem zjistil, že se posouvá průsečík rovníku a ekliptiky! Porovnáním vlastních pozorování a záznamů zhotovených o sto sedmdesát roků dříve totiž došel k podivuhodnému objevu, že se tzv. jarní bod posunul o celé dva stupně. K přesnému měření polohy Slunce přitom využil téměř geniálního triku: Jednoduše se díval, kde se v době úplného zatmění nachází Měsíc. V takovém okamžiku pak Slunce leželo přesně na opačné straně. Ostatně takto nějak možná astronomové vystopovali průběh ekliptiky mezi hvězdami.
 |
Na serveru České astronomické společnosti jsme právě spustili novou služb - přehled článků, který lze vložit na libovolné www stránky.
Ukázka a návod je uveden na adrese /index/, vzhled je upravitelný pomocí stylesheetu, jehož ukázku lze stáhnout z uvedené stránky.
Případné problémy s Vámi rádi vyřešíme na adrese info@astro.cz
Z obsahu bych chtěl upozornit především na první část článku doc. Mikuláška, který podává přehled o horkých hvězdách. Jde vlastně o úvodní část vysokoškolských skript, ale nebojte se, text není příliš náročný. Zajímavou problematikou vlastností pulzujících hvězd (cefeid) ve dvojhvězdách se zabývá článek P. Pecharové. K. Hornoch po roce objevil druhou novu v galaxii M31 a napsal nám o tom článek. Další příspěvky pojednávají o zvláštním typu kataklyzmických dvojhvězd, o zjasněních Ró Cas, pozorování miridy U UMi, zprávě o činnosti projektu Prosper a otevření soukromé hvězdárny SKYMASTER.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2003 slunečního fyzika doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne ve středu 10. září 2003 od 17 hodin v budově Akademie věd ČR v Praze. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Zánik světa z hlediska astronomie" Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
| Česká astronomická společnost si Vás dovoluje pozvat na |
| Slavnostní předání Ceny Františka Nušla za rok 2003,které se koná dne 10. září 2003 od 17 hodv budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, sál číslo 206. |
| Součástí programu je přednáška doc. Josipa Kleczka na téma |
| "Zánik světa z hlediska astronomie" |
| Srdečně všechny zveme. |
V čísle 9/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 15. srpna 2003, jsou čtenáři informováni o zákrytu hvězdySAO 144929 planetkou (420) Bertholda, jež nastane mezi 23:42-23:45 SELČ 26. srpna a měl by být pozorovatelný především ze západních Čech.Následuje pasáž o meteorických rojích, které můžeme pozorovat nazačátku podzimu.
Veselská hvězdárna byla založena v roce 1960 a slavnostně otevřena poslední srpnový den v roce 1963. Letošní konec měsíce srpna je tedy pro veselskou hvězdárnu jubilejní, oslaví 40 let své činnosti. Při této příležitosti pracovníci hvězdárny a její věrní příznivci ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou připravili
Astronomický týden od 26.8.2003 do 29.8.2003. Program je uveden v textu článku.
V Národním technickém muzeu (Kostelní 42, Praha 7) se od 12.8. do 12.11.2003 koná výstava Kepler a Praha. Výstava jesoučástí tříletého grantu Formování pohledu na svět, který získalo Národní technické muzeum v rámci programu Evropské unie Culture 2000. Partnery NTM jsou čtyři zahraniční instituce, které pečují o odkaz astronomů a vědců, jejichž dílo pomáhalo tvořit moderní pohled na svět - Mikuláše Koperníka, Tychona Brahe, Johanna Keplera, Galilea Galilei a Isaaca Newtona.
Otevírací doba v srpnu denně kromě pondělí 9 - 17, od září út - pá 9 - 17, so a ne 10 - 18.
 |
 |
Dalekohledy, okuláry a další výrobky TeleVue se objevily na našem trhu v roce 1997. Patří bezesporu k těm nejdražším, ale zároveň i nejkvalitnějším, které si zájemce může pořídit.
Právě vyšel Astropis Speciál/2003 s velkou letní soutěží o dalekohled a spoustu dalších cen. Podrobnosti o soutěži naleznete v časopise.
Z obsahu:
| J. Podolský | Gravitační vlny a jejich detektory |
| J. Verfl | Jupiter po Galileovi |
| J. Dušek | Dotkněte se hvězd |
| P. Suchan | Zákon o ochraně ovzduší... |
| V. Kopecký | Astropis slaví 10 let |
| Z. Pokorný | Exotické Exoplanety |
| M. Prouza | Kam kráčíš, neutrino |
| J. Verfl | Co nového na obloze |
 |
Test byl proveden Alanem Dyerem, který testuje dalekohledy v jeho kanadském domově nedaleko Calgary v Albertě. Společně s Terrence Dickinsonem je autorem nového vydání "The Backyard Astronomer´s Guide".
Podle článku Alan Dyera - "Brains and Brawn : Meade´s LX200GPS", Sky & Telescope, March 2003. Copyright (c) 2003 by Sky Publishing Corp. Přeloženo a citováno se svolením Sky & Telescope - Miloš Motejl
Vyšlo nové číslo Persea 3/2003. Naskenováno je na stránkách Sekce pozorovatelů proměnných hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
