Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  "Z Litomyšle do NASA"
redakce Vytisknout článek

"Z Litomyšle do NASA"

Česká astronomická společnost, Město Litomyšl a Tiskový odbor AV ČRsrdečně zvou na tiskovou konferenci "Z Litomyšle do NASA" (světově proslulý astronom Zdeněk Kopal by se letos dožil 90 let), která se uskuteční v pondělí 29. března 2004 v 10:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.

Město Litomyšl ve spolupráci s odbornou veřejností připravilo k 90. výročí narození Zdeňka Kopala oslavy "O hvězdách a lidech". Odborníkům je určena mezinárodní konference o proměnných hvězdách "Dvojhvězdy - odkaz Zdeňka Kopala" či seminář "Zdeněk Kopal - život a dílo. Retrospektiva a současný stav oborů, v nichž se proslavil". Zajímavá bude beseda žáků Zdeňka Kopala, kterou bude moderovat Kopalův žák Jiří Grygar. Pro veřejnost je připravena celá řada zajímavých akcí, mj. "dočasná hvězdárna" v Klášterních zahradách, koncerty a odhalení dvojhvězdy spojené se světelnou podívanou. Oslav využije také Česká astronomická společnost, která zde bude mít svůj sjezd, na němž zvolí nového předsedu. Záštitu nad oslavami převzali místopředseda vlády ČR pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje Petr Mareš, hejtman Pardubického kraje Roman Línek a starosta Litomyšle Jan Janeček.

Na tiskové konferenci vystoupí:

  • Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., Astronomický ústav UK Praha Profesor Zdeněk Kopal - život a dílo
  • Ing. Michaela Severová, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu MěÚ Litomyšl a tisková mluvčí města Oslavy "O hvězdách a lidech" začínají
  • RNDr. Miloslav Zejda, předseda B. R. N. O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS, předseda místního organizačního výboru mezinárodní konference o proměnných hvězdách Mezinárodní konference "Dvojhvězdy - odkaz Zdeňka Kopala"
  • Tiskovou konferenci bude moderovat RNDr. Jiří Grygar, CSc., z Fyzikálního ústavu AV ČR.

    Tiskové materiály a program oslav budou k dispozici u prezence.

    Informace:
    Zuzana Bukovská, Tiskový odbor Akademie věd ČR, tel.: 221 403 354, e-mail: tisk@kav.cas.cz

    Pavel Suchan, Štefánikova hvězdárna, Praha,
    tel.: 257 320 540, e-mail: suchan@observatory.cz.




    O autorovi

    Redakce Astro.cz

    Redakce Astro.cz

    Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



    22. vesmírný týden 2026

    22. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Hodina Jupiterovy rotace

    Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    NGC 5907

    NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »