Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na Hvězdárnu Valašské Meziříčí

Pozvánka na Hvězdárnu Valašské Meziříčí

polarni zare.jpg
Na Hvězdárně Valašské Meziříčí se bude vzpomínat. Odborný pracovník hvězdárny Ladislav Šmelcer připomene některé mimořádné astronomické události a objevy, ke kterým došlo v roce 2003. Při pohledu na úchvatné snímky polární záře nad Valašskem v listopadu loňského roku vysvětlí, co bylo příčinou jejich vzniku. Prostřednictvím počítačové prezentace bude informovat o nových objevech, týkajících se Měsíce, planety Mars, ale i o novinkách ze vzdáleného vesmíru. Nebude chybět povídání o tzv. blízkozemních planetkách, které se přibližují těsně ke dráze Země a hrozí tak případnou srážkou, jež by mohla vést k vážnému ohrožení života na naší planetě. Řeč bude také o tragédii australských astronomů, kteří přišli při požáru o svoji observatoř. Na závěr bude promítnuto několik zajímavých astronomických snímků uplynulého roku.

Přednáška s názvem CO NOVÉHO V ASTRONOMII aneb OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM 2003 se koná ve středu 17. března 2004 v 18:00 hodin v přednáškovém sále Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Srdečně zveme všechny zájemce o astronomii a vesmír.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »