V Jihoafrické republice, 200 km severovýchodně od Cape Town, je dokončována výstavba největšího dalekohledu na jižní polokouli. Nachází se poblíž malého městečka Sutherland v pouštní oblasti Karoo. Velký jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) bude vybaven objektivem o průměru 11 m, který se bude skládat z 91 zrcadel ve tvaru šestiúhelníku, které společně vytvoří obří šestiúhelník.
Finanční náklady na výstavbu dalekohledu dosáhly 30 miliónů dolarů. SALT je mezinárodním projektem, na jehož realizaci se podílely následující státy: Jihoafrická republika (která dodala přibližně 60 % zařízení včetně hliníkové kopule), dále Německo, Polsko, USA, Nový Zéland, Anglie a Rusko, které dodává zrcadla pro zhotovení objektivu.
Dalekohled umožní astronomům pozorovat hvězdy a galaxie, jejichž záření je miliardkrát slabší, než můžeme pozorovat pouhým okem. Na povrchu Měsíce by byl schopen zaregistrovat zapálenou svíčku. Pomocí dalekohledu budou astronomové pořizovat mj. spektra s vysokým rozlišením vzhledem k relativně klidné atmosféře (tzv. seeing je zde v průměru 0,9" - obloukové vteřiny). Velký zájem je také o pozorování kvasarů, které představují jedny z nejstarších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. Světlo, které vyzařují, doletí na Zemi za několik miliard let, což umožňuje získat informace o počátečních etapách vývoje vesmíru.
Ačkoliv je tento dalekohled velmi podobný Hobby-Eberle Telescope v Texasu (USA), jihoafrický dalekohled bude vybaven jiným optickým systémem, využívajícím velkého počtu zrcadel. Z celkového počtu 91 zrcadel bylo 19. 2. 2004 již 18 dílů na svém místě. Dokončen bude v prosinci 2004.
Kruhová zeď, na které je umístěna kopule dalekohledu, má výšku 17 m a průměr 26 m. Uvnitř je betonový pilíř, na kterém se dalekohled otáčí. Osa dalekohledu je skloněná pod úhlem 37° od svislého směru. Astronomové očekávají nové poznatky o vzdálených objektech ve vesmíru.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236