Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší dalekohled na jižní polokouli

Největší dalekohled na jižní polokouli

SALT-thruall.jpg
V Jihoafrické republice, 200 km severovýchodně od Cape Town, je dokončována výstavba největšího dalekohledu na jižní polokouli. Nachází se poblíž malého městečka Sutherland v pouštní oblasti Karoo. Velký jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) bude vybaven objektivem o průměru 11 m, který se bude skládat z 91 zrcadel ve tvaru šestiúhelníku, které společně vytvoří obří šestiúhelník.

Finanční náklady na výstavbu dalekohledu dosáhly 30 miliónů dolarů. SALT je mezinárodním projektem, na jehož realizaci se podílely následující státy: Jihoafrická republika (která dodala přibližně 60 % zařízení včetně hliníkové kopule), dále Německo, Polsko, USA, Nový Zéland, Anglie a Rusko, které dodává zrcadla pro zhotovení objektivu.

SALT-outsideview.jpg
Dalekohled umožní astronomům pozorovat hvězdy a galaxie, jejichž záření je miliardkrát slabší, než můžeme pozorovat pouhým okem. Na povrchu Měsíce by byl schopen zaregistrovat zapálenou svíčku. Pomocí dalekohledu budou astronomové pořizovat mj. spektra s vysokým rozlišením vzhledem k relativně klidné atmosféře (tzv. seeing je zde v průměru 0,9" - obloukové vteřiny). Velký zájem je také o pozorování kvasarů, které představují jedny z nejstarších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. Světlo, které vyzařují, doletí na Zemi za několik miliard let, což umožňuje získat informace o počátečních etapách vývoje vesmíru.

SALT-baretelescope.jpg
Ačkoliv je tento dalekohled velmi podobný Hobby-Eberle Telescope v Texasu (USA), jihoafrický dalekohled bude vybaven jiným optickým systémem, využívajícím velkého počtu zrcadel. Z celkového počtu 91 zrcadel bylo 19. 2. 2004 již 18 dílů na svém místě. Dokončen bude v prosinci 2004.

Kruhová zeď, na které je umístěna kopule dalekohledu, má výšku 17 m a průměr 26 m. Uvnitř je betonový pilíř, na kterém se dalekohled otáčí. Osa dalekohledu je skloněná pod úhlem 37° od svislého směru. Astronomové očekávají nové poznatky o vzdálených objektech ve vesmíru.

Zdroj: salt.ac.za




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »