Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší dalekohled na jižní polokouli

Největší dalekohled na jižní polokouli

SALT-thruall.jpg
V Jihoafrické republice, 200 km severovýchodně od Cape Town, je dokončována výstavba největšího dalekohledu na jižní polokouli. Nachází se poblíž malého městečka Sutherland v pouštní oblasti Karoo. Velký jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) bude vybaven objektivem o průměru 11 m, který se bude skládat z 91 zrcadel ve tvaru šestiúhelníku, které společně vytvoří obří šestiúhelník.

Finanční náklady na výstavbu dalekohledu dosáhly 30 miliónů dolarů. SALT je mezinárodním projektem, na jehož realizaci se podílely následující státy: Jihoafrická republika (která dodala přibližně 60 % zařízení včetně hliníkové kopule), dále Německo, Polsko, USA, Nový Zéland, Anglie a Rusko, které dodává zrcadla pro zhotovení objektivu.

SALT-outsideview.jpg
Dalekohled umožní astronomům pozorovat hvězdy a galaxie, jejichž záření je miliardkrát slabší, než můžeme pozorovat pouhým okem. Na povrchu Měsíce by byl schopen zaregistrovat zapálenou svíčku. Pomocí dalekohledu budou astronomové pořizovat mj. spektra s vysokým rozlišením vzhledem k relativně klidné atmosféře (tzv. seeing je zde v průměru 0,9" - obloukové vteřiny). Velký zájem je také o pozorování kvasarů, které představují jedny z nejstarších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. Světlo, které vyzařují, doletí na Zemi za několik miliard let, což umožňuje získat informace o počátečních etapách vývoje vesmíru.

SALT-baretelescope.jpg
Ačkoliv je tento dalekohled velmi podobný Hobby-Eberle Telescope v Texasu (USA), jihoafrický dalekohled bude vybaven jiným optickým systémem, využívajícím velkého počtu zrcadel. Z celkového počtu 91 zrcadel bylo 19. 2. 2004 již 18 dílů na svém místě. Dokončen bude v prosinci 2004.

Kruhová zeď, na které je umístěna kopule dalekohledu, má výšku 17 m a průměr 26 m. Uvnitř je betonový pilíř, na kterém se dalekohled otáčí. Osa dalekohledu je skloněná pod úhlem 37° od svislého směru. Astronomové očekávají nové poznatky o vzdálených objektech ve vesmíru.

Zdroj: salt.ac.za




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční momentka

Neni co dodat :-)

Další informace »