V sobotu 16. října tomu bude 50 let, co byla slavnostně otevřena brněnská hvězdárna. Jubileum naší hvězdárny si připomínáme celou řadou akcí: novým multivizuálním představením ve velkém planetáriu "Vzácná Země", novým CD "Kde se vzalo Brno?" podle našeho stejnojmenného nejúspěšnějšího letošního představení, exkluzivní sérií tří přednášek věnovaných planetě Saturn, a především Dnem otevřených dveří v sobotu 16. října.
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá pro širokou veřejnost další díl přednáškového cyklu s názvemKOSMONAUTICKÁ KRONIKA. Přednáška shrnuje nejzajímavější události v kosmonautice, raketové technice a ve výzkumu vesmíru za uplynulé čtvrtletí. Pozornost bude věnována výzkumu Marsu, který je "pod dohledem" hned několika kosmických sond. Z oběžné dráhy jej zkoumají sondy Mars Global Surveyor, Mars Odyssey a Mars Express, jeho povrch brázdí automatická "dvojčata" - pojízdné laboratoře SPIRIT a OPPORTUNITY.František MartinekOstatní
V různých časopisech či magazínech naleznete řadu nejrůznějších kreslených vtipů, z nichž některé jsou tematicky zaměřeny na určitou oblast lidského konání či na specifické vlastnosti lidí různého povolání apod. Astronomie není výjimkou. Určitě jste se již setkali (a možná i zasmáli) nad kreslenými vtipy z oblasti astronomie, kosmonautiky a výzkumu vesmíru vůbec. Na internetových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí několik takových vtipů naleznete. Jednou týdně k nim přibude vtip nový. Jejich autorem je odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí Ladislav Šmelcer. Doporučujeme stránky občas navštívit - naleznete zde nejen astronomické vtipy, ale i seriózní informace z astronomie a kosmonautiky, přehled akcí pro veřejnost apod.Tomáš MetelkaOstatní
Evropští a američtí radioastronomové předvedli nový způsob pozorování vesmíru, prostřednictvím Internetu!
Použitím internetových technologií vytvořili obrovský virtuální radioteleskop. To jim dovolilo vyobrazit objekt v reálném času a v detailu, který zatím jinak nebyl dosažen, tedy něco, co jen o několik málo let dříve bylo zhola nemožné. Hvězda, kterou vědci vybrali pro tuto pozoruhodnou ukázku byla IRC+10420, jeden z nejneobvyklejších objektů na obloze. Je obklopena mraky z prachu a plynů a silně vyzařuje na rádiových vlnách. Jde o objekt na konci jeho existence, který skončí jako supernova.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2004 popularizátora astronomie a měsíčního kartografa Ing. Antonína Rükla z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 15. října 2004 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Tři pohledy na Měsíc - o měsíčním povrchu, jeho historii a mapování". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
14. Podzimní knižní trh se koná ve dnech 15. - 16. října 2004 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. V pátek 15. října je pro veřejnost otevřen od 12 do 19 hodin, v sobotu 16. října od 9 do 17 hodin.Miroslava HromadováOstatní
Ing. Ladislav FofonkaGeografický střed České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí analytické geometrie to vypočítal Ing. L. Fofonka. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi.Tomáš MetelkaOstatní
Dnes, ve středu 22. září v půl sedmé večer našeho času, dochází ke změně ročního období, vlády se ujímá podzim. Slunce prochází podzimním bodem (v souhvězdí Panny) a přechází ze severní polokoule na polokouli jižní. Den a noc jsou stejně dlouhé, nastává podzimní rovnodennost.
Celoroční série obrázků pořízená řeckým fotografem Anthony Ayiomamitisem názorně objasňuje, proč máme roční období. Snímek zachycuje pozici Slunce na obloze každý týden po celý rok. Takto vzniklý vzor, vytvořený Sluncem byl pojmenován Analema.
Společnost LBT Corp. oznámila, že slavnostní spuštění Velkého binokulárního teleskopu (LBT) se bude konat 15.října tohoto roku. LBT v ceně 120 milionů USD je umístěn na Mount Graham, blízko Saffordu v Arizoně. Až bude v roce 2005 dalekohled pracovat na plný výkon, bude se jednat o současný nejdokonalejší na zemském povrchu umístěný přístroj. LBT není podobný žádnému jinému, dnes užívanému dalekohledu. Je tvořen dvojicí 8,4 m zrcadel, které jsou umístěny na společné montáži. Zrcadla jsou konstruována jako plástev medu. Jejich struktura je vyrobena z boritého skla, které bylo roztavené a roztočené do požadovaného tvaru ve speciálně navržené rotační peci. Pak byly vyleštěny k optické dokonalosti nově vyvinutými technikami leštění. Ty daly zrcadlu požadovaný tvar o přesnosti miliontin milimetru přes celý jeho povrch. Zrcadla jsou navíc, díky své konstrukci přesnější a lehčí než konvenční astronomická zrcadla. Obě společně dokáží shromáždit více viditelného záření než kterýkoliv jiný dnešní samostatný dalekohled.Tomáš MetelkaOstatní
Australští astronomové oznámili ve čtvrtek 16.9. svůj záměr postavit v Antarktidě první skutečnou stálou astronomickou observatoř. Ta by podle nich mohla produkovat snímky téměř stejné kvality, jako dnes poskytuje Hublův teleskop. Výhodou projektu by ale měl být jen zlomek nákladů spojených se stavbou takového zařízení. Michael Ashley, vedoucí astronom na Universitě Nového Jižní Walesu, řekl že byli inspirováni úspěšným testem projektu Dome C (Kopule C), francouzsko-italské základny umístěné vysoko na antarktické plošině, kde již byla úspěšně vykonána řada astrofyzikálních experimentů i astronomických pozorování.Pavel SuchanOstatní
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2004 RNDr. Zdeňka Ceplechu, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne při zahájení česko německé vědecké konference „Od kosmologických struktur k Mléčné dráze“ na ČVUT , Thákurova 7, Praha 6 v úterý 21. září 2004 v 9 hodin. Laureátská přednáška „Momentky meteorů“ bude pro veřejnost přednesena 23. září 2004 v rámci doprovodného programu mezinárodní konference (viz níže).
Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2004 Ing. Janu Tichou, ředitelku Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2004 byla udělena Ing. Janě Tiché za její přínos v oboru studia meziplanetární hmoty a popularizace astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne 23. září 2004 v Praze. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška „Balvany, vlasatice a KLENOT“ přístupná veřejnosti (viz níže).
na doprovodný program společné konference České astronomické společnosti a Astronomische Gesellschaft (astronomická společnost německy mluvících zemí) „Od kosmologických struktur k Mléčné dráze“, který se koná v Praze v budově Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v místnosti 206 v českém jazyce a je přístupný odborné i široké veřejnosti. Vstup volný.Tomáš MetelkaOstatní
Puma byla pro Inky tak důležitým zvířetem, že podle ní vystavěli své hlavní město. Cusco bylo postaveno tak, aby vypadalo jako tmavá puma, temnotou zformované souhvězdí v Mléčné dráze, které podle svého výzkumu odhalil italský profesor Giulio Magli z katedry matematiky Milánské technické univerzity. Nedávno jej zveřejnil na fyzikální webové stránce arXiv , kterou spravuje Cornellova univerzita v Ithace, stát New York.Ivo MíčekOstatní
Reportáž z konference JENAM 2004 v Granadě. Letošní Joint European and National Astronomical Meeting se koná v Granadě ve dnech 13. - 17. září 2004. V průběhu tohoto týdne zde naleznete informace o průběhu konference. Oficiální stránky JENAM 2004
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé