Za Koperníkem až k Baltickému moři a zpět
Na poznávací zájezd do Polska "Za Koperníkem až k Baltickému moři a zpět", který pořádá ve dnech 16. - 21. září 2004 Pražská pobočka ČAS, se uvolnila dvě místa.
Na poznávací zájezd do Polska "Za Koperníkem až k Baltickému moři a zpět", který pořádá ve dnech 16. - 21. září 2004 Pražská pobočka ČAS, se uvolnila dvě místa.
Česká astronomická společnost přichází se setkáním, které v České republice dosud chybělo. Přesto jej leckdo zná ze stránek časopisu Sky&Telescope. „Star Party“ aneb naše setkání „Mezní hvězdná velikost“. Nápad vznikl v diskusním elektronickém fóru http://astroforum.shodam.net Názvem akce, který předkládáme, chceme dát najevo, že bychom se rádi rok co rok setkávali na místech s temnou oblohou. I tak bude „MHV“ pokaždé jiná – ve skutečném i přeneseném slova smyslu.
Setkání uživatelů astronomických dalekohledů s nočním pozorováním a denním spaním se bude konat v Čeřínku nedaleko Jihlavy o víkendu 15. – 17. října 2004. Zveme všechny milovníky astronomie, zkušené pozorovatele i začátečníky. Po diskusích, jaká má MHV být, nestanovujeme pro účast žádné podmínky. Dalekohled o průměru od 10 mm do 10 000 mm je ale vítán. Přivezte si prostě s sebou to, čím se chcete dívat na oblohu, čím se chcete pochlubit nebo s čím potřebujete poradit. Účast přátel či rodinných příslušníků je možná, budou-li uvedeni v přihlášce. Během našeho setkání počítáme s presentací a prodejem firem prodávajících u nás astrotechniku. Doufáme, že bude dost času na diskuse a výměnu zkušeností, krátké přednášky a příspěvky účastníků apod. V případě, že nám počasí nebude přát, vyplníme tímto způsobem naše setkání.
Rada Zlínského kraje vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, příspěvkové organizace, IČ 00098639, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí.
Hned na začátku mého článku bych chtěl asi trochu poopravit nadpis a vlastně i celý název semináře, protože není samozřejmě určen jen fyzikářům, ale i učitelům zeměpisu a přírodovědy. Prostě všem co se při vyučování svého předmětu s astronomií dostanou do styku. Letošní již druhý seminář bude pokračovat v nastíněném stylu, což znamená co nejpřitažlivěji podat učitelům informace z astronomie a zároveň jim předvést jak se dá astronomie přiblížit žákům. Zároveň má ještě něco navíc a to v podobě získané akreditace pro další vzdělávání učitelů, což znamená dvě příjemné věci, že poplatek za seminář může platit škola a zahrnout to do nákladů na vzdělávání učitelů. Druhým neméně důležitým bodem je získání potvrzení o školení, které by mělo být v dalších letech zohledňováno při hodnocení pedagogických pracovníků.
![]() |
![]() |
Články:R. Šmída: Reliktní zářeníJ. Grygar: Aby bylo konečně jasno (ve vesmíru)! M. Topinka: Stopařův průvodce po záblescích gama M. Prouza: Temná hmota M. Bursa: Rentgenové hvězdy II M. Prouza a R. Šmída: Pár střípků vesmírné mozaiky D. Ondřich: Nepřehlédněte! - O přehlídkách oblohy P. Prouza: Edwin Powell Hubble Rubriky:D. Ondřich, M. Pauer: Astronomie na Internetu: KosmologinternetRecenze: V. Kopecký: John Gribbin: Pátrání po velkém třesku M. Prouza: Marcus Chown: Vesmír hned vedle Extra:Přehledný barevný plakát shrnující základní kosmologické údaje |
![]() |
![]() |
Velká Británie čelí, jako ostatně kde který stát, dilematu, zda a v jaké výši financovat další rozvojové programy spojené s kosmem. Například by musela utratit každoročně nejméně 25 milionů liber, aby se udržela na předním místě v programech přistání na Marsu s návratem geologických vzorků zpět na Zemi. A takovou částku by pravděpodobně mohli uvolnit jen na základě škrtů v jiných oblastech, například v programu stavby velkých teleskopů.
![]() |
![]() |
Skutečný Kříž (Crux) se nachází vzhledem k "Falešnému kříži" o 45 stupňů východněji. Ač malý, sehrál v minulosti velmi důležitou roli. Polynésané jej využívali při námořní navigaci a stále se také součástí Kentaura, zavedeného Klaudiem Ptolemaiem. Těsně nad obzorem byl pozorovatelný i z Jeruzaléma v době ukřižování Krista. Pohled na něj je ale krásný jen tehdy, když se nalézá vysoko nad obzorem. Ovšem i tak nad okolím příliš nevyniká. Leží totiž v rozsáhlé oblasti bohaté na další jasné hvězdy -- v aglomeraci Scorpius-Centaurus. Přesto všechno se stalo souhvězdí Kříže snad nejznámějším útvarem jižní oblohy. Několik států si ho dokonce umístilo na svoji vlajku: Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Papua Nová Guinea a Samoa. A to i přesto, že je se svými 68 stupni čtverečními plošně nejmenším souhvězdím naší oblohy. Oproti tomu největší Hydra má výměru 1303 stupňů čtverečních.
Astrofyzikální praktikum - Spektroskopie proměnných hvězd

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4