Hvězdárna Valašské Meziříčí zve na PUTOVÁNÍ
![]() |
![]() |
![]() |
Články:R. Šmída: Reliktní zářeníJ. Grygar: Aby bylo konečně jasno (ve vesmíru)! M. Topinka: Stopařův průvodce po záblescích gama M. Prouza: Temná hmota M. Bursa: Rentgenové hvězdy II M. Prouza a R. Šmída: Pár střípků vesmírné mozaiky D. Ondřich: Nepřehlédněte! - O přehlídkách oblohy P. Prouza: Edwin Powell Hubble Rubriky:D. Ondřich, M. Pauer: Astronomie na Internetu: KosmologinternetRecenze: V. Kopecký: John Gribbin: Pátrání po velkém třesku M. Prouza: Marcus Chown: Vesmír hned vedle Extra:Přehledný barevný plakát shrnující základní kosmologické údaje |
![]() |
![]() |
Velká Británie čelí, jako ostatně kde který stát, dilematu, zda a v jaké výši financovat další rozvojové programy spojené s kosmem. Například by musela utratit každoročně nejméně 25 milionů liber, aby se udržela na předním místě v programech přistání na Marsu s návratem geologických vzorků zpět na Zemi. A takovou částku by pravděpodobně mohli uvolnit jen na základě škrtů v jiných oblastech, například v programu stavby velkých teleskopů.
![]() |
![]() |
Skutečný Kříž (Crux) se nachází vzhledem k "Falešnému kříži" o 45 stupňů východněji. Ač malý, sehrál v minulosti velmi důležitou roli. Polynésané jej využívali při námořní navigaci a stále se také součástí Kentaura, zavedeného Klaudiem Ptolemaiem. Těsně nad obzorem byl pozorovatelný i z Jeruzaléma v době ukřižování Krista. Pohled na něj je ale krásný jen tehdy, když se nalézá vysoko nad obzorem. Ovšem i tak nad okolím příliš nevyniká. Leží totiž v rozsáhlé oblasti bohaté na další jasné hvězdy -- v aglomeraci Scorpius-Centaurus. Přesto všechno se stalo souhvězdí Kříže snad nejznámějším útvarem jižní oblohy. Několik států si ho dokonce umístilo na svoji vlajku: Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Papua Nová Guinea a Samoa. A to i přesto, že je se svými 68 stupni čtverečními plošně nejmenším souhvězdím naší oblohy. Oproti tomu největší Hydra má výměru 1303 stupňů čtverečních.
Astrofyzikální praktikum - Spektroskopie proměnných hvězd
Česká astronomická společnost přichází se setkáním, které v České republice dosud chybělo a přesto jej leckdo zná ze stránek časopisu Sky and Telescope. "Sky party" aneb naše setkání "Mezní hvězdná velikost". Nápad vznikl v diskusním elektronickém fóru astroforum.shodam.net. Názvem akce, který předkládáme, chceme dát najevo, že bychom se rádi rok co rok setkávali na místech s temnou oblohou.
Vyplňte prosím Anketu, abychom měli představu o Vašich požadavcích.
dnes od 19.00 dojde k plánovanému výpadku serveru. Provoz serveru by po té měl být brzy obnoven; nenastanou-li komplikace, bude to ještě týž večer. Důvodem výpadku je upgrade hardware serveru.
O víkendu a v několika následujících dench dojde k plánovanému upgradu našeho serveru. Případné výpadky se budeme snažitodstranit co nejrychleji.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.